Evropě chybí osobnosti. Líbil by se mi Kurz nebo Rutte, jenže nekandidují, říká Vondra
Po několikahodinové pauze se k jednacím stolům vrátili šéfové vlád členských zemí Evropské unie, aby nakonec bylo jednání přerušeno do další schůzky v úterý v 11 hodin. Dohodnout by se měli na obsazení klíčových institucí, zatím rozhodnutí nepadlo. Podle nově zvoleného europoslance za ODS Alexandra Vondry, který byl hostem pořadu Interview Plus, to bude velmi těžké vyjednávání, na které moc času nezbývá.
„Měl by tam být politický balanc mezi konzervativci, křesťanskými demokraty nebo sociálními demokraty a liberály, a to není vše,“ říká nově zvolený europoslanec a bývalý šéf naší diplomacie.
Mezi pěti klíčovými posty musí být vybalancované geografické zastoupení, větší a menší státy a v neposlední řadě je to rovnoměrné zastoupení mužů a žen.
Vondra pak víceméně souhlasí s tvrzením předsedy vlády Andreje Babiše (ANO), podle kterého je klíčový post předsedy Evropské komise, tedy nástupce Jeana-Clauda Junckera. „Protože Evropská komise má legislativní iniciativu, navrhuje nebo i předkládá návrhy k Evropskému soudnímu dvoru. Je to instituce, která je opravdu nejdůležitější,“ myslí si.
Předseda Evropské rady je prý spíš moderátor agendy z rukou premiérů členských zemí. Šéf Evropské centrální banky (ECB) je „nepochybně důležitá funkce, ale z našeho pohledu to není tak horké, protože nejsme členy eurozóny. A zbývá pátá funkce hlavy diplomacie. Teď to dělala Federica Mogheriniová. A kdo ji dnes pořádně zná?“
Timmermans?
V souvislosti se jménem nového šéfa Evropské komise se nejvíc skloňuje jméno nizozemského politika Franse Timmermanse. Jenže ten se nepozdává zemím V4, ani Vondrovi.
Babiš: Státy Visegrádu odmítnou Timmermanse jako nového šéfa Evropské komise i v úterý
Číst článek
Premiér Babiš tvrdí, že by hlava komise měla rozumět našemu regionu a neměla by mít předsudky nebo negativní názory na migraci, klima či evropský rozpočet. Kdo by byl ideální pro europoslance za ODS?
„Evropská politika obecně neoplývá velkými individualitami. Tedy ani osobnostmi, které by byly jednoznačnými kandidáty na tato křesla,“ odpovídá.
Rumunsko se loučí s předsednictvím. V čele Evropské unie si podle Junckera vedlo lépe, než se čekalo
Číst článek
Kromě evropské banky, kde je prý vynikající německý kandidát. „Tady je ale otázka, jestli by to ale mohl být Němec, se svou úpornou fiskální politikou. Ten určitě nebude chtít tisknout inflační eura. Ale jinak taky není žádný kandidát, který by uměl být vidět, vést a spojovat napříč Evropou.“
Tento stav je podle něj obrázek dnešní evropské politiky. „Taky zavedené strany ve volbách jedna za druhou ztrácejí. Pro země střední a východní Evropy je to ale důležitý faktor, což ostatně vyplývá i z Lisabonské smlouvy.“
„Ptáte-li se, jestli se dá v tom moři slabých najít v oblasti střední a východní Evropy osobnosti, které mají šanci některou z těch pěti funkcí dostat, tak odpovídám, že slušné renomé má například Kristalina Georgievová z Bulharska,“ říká Vondra. Nemělo by ale Česko hledat spojence spíš jinde než mezi zeměmi V4?
Přežitá V4?
„Nepochybně ano. Do budoucna budeme spíš donátorem než čistým příjemcem. Patříme do německé, severní nebo obchodní zóny a budeme nepochybně spolupracovat s Nizozemci, Skandinávci, Dány stejně, jako jsme to dřív dělali s Brity. Kdyby se stávající holandský premiér Mark Rutte nebo rakouský Sebastian Kurz rozhodli kandidovat na předsedu Evropské komise, tak to by byli muži, které bych osobně podpořil.“
Jsou to prý výrazné osobnosti, které nemají tendence ostrakizovat nebo rozdělovat. „Frans Timmermans, přestože byl v minulosti kamarád, tak jako Junckerův místopředseda příliš rozděloval. Rutte nebo Kurz fungovali jinak, ale oni raději zůstávají na národní úrovni, než by se vydali na evropskou scénu. To je ostatně problém současné evropské politiky jako celku,“ dodává Vondra.
