Analýza z Pelikánova úřadu: Neplacení alimentů má být trestné jen ve vážných případech

Neplacení výživného by podle ministerstva spravedlnosti mělo být trestné jen v nejzávažnějších případech. Trestat by se mělo tehdy, pokud by příjemce dostalo do nouze či nebezpečí. Pohledávku na alimentech by mělo být možné postoupit k vymáhání, aby se lidé snadněji dostali k dlužné částce. Právně by se nově měly upravit i poměry dětí nesezdaných rodičů, kteří se rozešli, doporučuje resort ve své stodvacetistránkové analýze.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dítě, hračka, hračky, hraní, batole, lřik

Dítě, hračka, hračky, hraní, batole, lřik | Foto: Fotobanka Pixabay

Vláda by měla ve středu projednávat návrh zákona o zálohovaném výživném, které by za neplatiče poskytoval stát. Analýza normu z dílny ministerstva práce nehodnotí, přijetí či jiné řešení bude prý záviset na legislativním procesu. Ministerstvo práce návrhy resortu Roberta Pelikána (ANO) chválí. Podle ministryně Michaely Marksové (ČSSD) představují záměry jako postoupení pohledávek či změna trestnosti ale běh na dlouhou trať. Míní, že samoživitelky a samoživitelé ve svízelné situaci potřebují pomoc rychle.

Neplacení výživného déle než čtyři měsíce je trestné. Pokud je to z nedbalosti, hrozí rok vězení. Za vyhýbání se povinnosti jsou to až dva roky. Pokud dítěti či jinému příjemci hrozí nouze nebo jiné nebezpečí, může pachatel za mřížemi skončit až na tři roky. Využívají se i alternativní tresty jako zabavení řidičských průkazů.

Nejde o trest, ale o peníze

"U části odsouzených se trestní represe míjí účinkem... U chronických neplatičů ani opakované trestní postihy nemají efekt," uvádí analýza, o jejímž dokončení informoval server Česká justice. Podle ní lidé nepodávají na neplatiče trestní oznámení proto, aby byl potrestán, ale aby se domohli výživného. Pokud dlužník skončí ve vězení, omezí to jeho možnost pracovat, vydělávat a platit, uvádí ministerstvo spravedlnosti. Dopadá to nejen na neplatiče a jeho rodinu, ale jeho opakované stíhání a odsouzení zatěžuje i policii, justici a vězeňský systém.

V roce 2015 bylo kvůli zanedbání výživy téměř 5900 lidí stíhaných, 5530 obžalovaných a 8160 pravomocně odsouzených, z nich 1470 poprvé. Nepodmíněný trest dostalo 766 osob, o řidičský průkaz přišlo 41 lidí. Na začátku letošního února bylo ve věznicích za zanedbání výživy 1319 lidí. Polovina neplatičů alimentů je odsouzena opakovaně.

Podle analýzy by měly být trestány jen nejzávažnější případy neplacení výživného, pokud dlužné alimenty dostanou příjemce do nouze, ohrožení či způsobí jeho smrt. Přehodnotit by se mohla i pravidla lítosti. Nyní je možné dluh splatit do vynesení rozsudku o trestu, nově by to mohlo být až do odvolacího verdiktu. Autoři ale varují před účelovým protahováním řízení kvůli oddálení placení. Poukazují i na to, že hrozba trestu může působit preventivně. Zdůrazňují, že s dekriminalizací by se musela přijmout i opatření k lepší vymahatelnosti alimentů v civilním právu.

Více smírčích jednání

Podle analýzy by bylo vhodné "zabývat se prolomením zákazu" postoupení pohledávky. Nejspíš by se vymezil okruh osob či institucí, které by ji mohly převzít. Nesměly by za ni dát například méně než 80 procent hodnoty. Při jednání o výživném by se měla víc využívat smírčí jednání, mediace a rodinná terapie. Autoři zmiňují i možné změny v odměňování advokátů, aby se upřednostnilo smírné řešení. Podle návrhu by řízení se soudem a mediací nemělo trvat déle než čtyři měsíce. V budoucnu by dohody o výživném místo soudu mohli víc potvrzovat notáři, ale také sociální pracovníci.

Pro stanovení výživného mají soudy nyní tabulky. Podle věku dítěte by alimenty mohly činit 11 až 25 procent čistého příjmu rodiče. Toto doporučení mohou využívat i úřady na ochranu dětí, slouží také jako orientace pro matky a otce.

Věk dítětePodíl čistého
příjmu v %
do 5 let11.15
6 až 9
let
13 - 17
10 až
14 let
15 - 19
15 až
17 let
16 - 22
nad 18
let
19 - 25

V roce 2015 podle analýzy soudy stanovovaly výživné v průměru od 2295 do 3482 korun podle věku dítěte. Téměř dvě třetiny dětí do pěti let dostávají částku od 1000 do 3000 korun, desetina méně než 700 korun a desetina nad 4500 korun. Každému stému dítěti do pěti let rodič posílá přes 12 000 korun. Nejvyšší alimenty činily milion korun, nejnižší pět korun.

Analýza poukazuje také na to, že se v Česku téměř polovina dětí rodí mimo manželství. V případě rozvodu musí soudy nejdřív řešit poměry dětí, u rozpadu nesezdaného svazku podobná úprava není.

"Chybí pravidla, která by řešila majetek nabytý za trvání nesezdaného vztahu a chránila toho z partnerů, který nevydělával, nebo vydělával v omezené míře. S tím souvisí i nedostatečná míra ochrany dětí," uvádí analýza. Podle ní by "možným cílem" mohla být úprava nesezdaného soužití v českém právním řádu.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme