Bezpečnostní rada projedná opatření pro větší jistotu občanů

Jak zlepšit bezpečnostní systém České republiky - o tom dnes bude jednat Bezpečnostní rada státu. Návrh na optimalizaci bezpečnostního systému připravila pracovní skupina, ve které jsou zástupci ministerstva vnitra, úřadu vlády, ministerstva obrany, zahraničních věcí a ke spolupráci byly přizvány i jiné resorty.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Parlament ČR, Poslanecká sněmovna

Parlament ČR, Poslanecká sněmovna | Foto: Jan Rosenauer

Podle ředitele odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra Michala Mazla se rada bude zabývat celkem dvaačtyřiceti opatřeními, která zahrnují mimo jiné i zpravodajské služby. Ty by se měly dostat pod mnohem větší kontrolu.

"Zpravodajské služby potřebují v rámci boje proti terorismu a organizovanému zločinu řadu kompetencí, které jim je ovšem možné dát pouze tehdy, pokud na druhé straně bude zajištěná absolutní kontrola. Navrhovaný materiál počítá s tím, že nad rámec parlamentní kontroly bude ještě zaveden určitý typ nezávislé kontroly, který bude jakýmsi pracovním nástrojem právě té parlamentní a exekutivní kontroly zpravodajských služeb," řekl Mazl.

Bezpečnostní rada státu by měla projednat nový zákon o zdravotnické záchranné službě. Podle Mazla je potřeba zajistit lepší koordinaci všech záchranných složek. "Není to tak, že by současný systém nefungoval. Jde spíš o to, zajistit jejich koordinaci, zajistit určité prvky na centrální úrovni. Je potřeba lépe koordinovat například poskytování letecké záchranné služby nebo kde je potřeba koordinovat informace, jak jsou zatížená jednotlivá zařízení," vysvětlil. Doplnil, že je také potřeba se připravit na krizové stavy v případě výjimečných situací.

Bezpečnostní rada státu se bude zabývat i změnami ústavního zákona o bezpečnosti. Mazl uvedl, že současný zákon má některé nedostatky, které je potřeba vyřešit pro případ nejvyšší krize. Ten nový by měl řešit hned několik zásadních otázek.

"Co by se stalo v okamžiku, kdyby například nemohl zasedat Parlament, protože by jej nebylo možné svolat. V takovém případě je potřeba vyřešit, jakým způsobem se budou delegovat pravomoci mezi jednotlivými komorami Parlamentu, mezi Parlamentem a exekutivou, mezi vládou a prezidentem, mezi vládou a bezpečnostní radou státu, a tam jsou právě některá opatření, která navrhují zdokonalení současného ústavního pořádku, aby na tyto momenty bylo pomýšleno," dodal.

David Vandrovec, Vilém Janouš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme