Kontroloři odhalili nedostatky na ředitelství cel. Úřad chyboval při registraci smluv i evidenci majetku
Generální ředitelství cel v letech 2017 a 2018 neuveřejnilo v registru 19 smluv za více než 260 milionů korun v termínu a formátu, který požaduje zákon. Několik smluv uveřejnila i déle než rok po jejich uzavření, podle zákona je přitom má zveřejnit do 30 dnů. Kontroloři odhalili chyby také v inventarizaci dlouhodobého majetku nebo programovém financování. K neúčelnému a nehospodárnému nakládání se státním majetkem ale podle úřadu nedošlo.
Zákon vyžaduje, aby byl formát smluv v registru strojově čitelný, což ředitelství nesplnilo. Smlouvy za 170 milionů korun byly kvůli této chybě od počátku zrušeny, část jejich plnění ale ředitelství zaplatilo. Kontroloři podali kvůli chybám v registru oznámení o podezření na porušení rozpočtové kázně finančnímu úřadu, uvedl úřad v tiskové zprávě.
Kontroloři našli nedostatky v hospodaření Národní i Moravské zemské knihovny, chyby byly i v účetnictví
Číst článek
Nedostatky se týkají smluv za celkem 125 milionů korun. „Tento problém se objevuje i u jiných institucí a NKÚ pak nemá jinou možnost než podat oznámení správci daně. K napravení této situace by přitom pomohlo, kdyby informační systém, do kterého se smlouvy odesílají, nedovolil vložit je v jiném formátu, než požaduje zákon,“ vysvětlil prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miroslav Kala.
Generální ředitelství cel v reakci poukázalo na to, že kontrolní úřad nezjistil neúčelné či nehospodárné vynaložení peněz ze státního rozpočtu při programovém financování. „Ve většině případů se jednalo o administrativní pochybení,“ uvedla mluvčí ředitelství Martina Kaňková. U zveřejňování smluv se podle ní jednalo o technickou chybu, která způsobila nečitelný formát. „Generální ředitelství cel činí veškerá opatření k narovnání stavu, a to i s účastníky smluvních vztahů,“ doplnila.
K problémům došlo podle kontrolorů také u programu, z něhož Generální ředitelství cel financuje zajištění techniky, obnovu budov nebo movitého majetku. U dvou akcí změnilo ředitelství některé parametry tak, že mohou v budoucnu způsobit nehospodárné výdaje státu.
Chybně vedené automobily
Jednalo se například o vývoj informačního systému pro efektivnější zpracování daní a poplatků. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu je ředitelství při budování systému závislé na jediném dodavateli kvůli jeho výhradním právům a z technických důvodů. Podle smlouvy mají celníci firmě platit stejnou hodinovou sazbu bez ohledu na to, zda ji vykonal manažer či řadový zaměstnanec. Odměny se ve skutečnosti výrazně liší. Generální ředitelství cel při vyúčtování nepožadovalo ani rozpis odpracovaných hodin podle toho, o jakou práci konkrétně šlo.
Netransparentní rozdělení stamilionů. Po kontrole na ministerstvu kultury podal úřad trestní oznámení
Číst článek
Porušení zákona se ředitelství dopustilo i při inventarizaci dlouhodobého majetku. V účetnictví například vedlo osobní automobily za více než 1,5 milionu korun jako neuvedená do provozu. Ve skutečnosti se ale používala již od roku 2014, což ředitelství dokladovou inventurou nezjistilo. Jako dopravní prostředek ředitelství chybně evidovalo také rekonstrukci vstupní haly za více než milion korun.
„Ředitelství toto akceptuje, jedná se o formální pochybení a byla přijata opatření k zajištění uplatnění konkrétních parametrů u investičních akcí,“ uvedla mluvčí ředitelství. Podle mluvčí byla vozidla vedená v chybné účetní položce následkem administrativní chyby. „Stejné účetnické pochybení bylo i v evidenci rekonstrukce vstupní haly,“ dodala Kaňková.
Na prohřešky Generálního ředitelství cel upozorňovali kontroloři i v únoru loňského roku. Nejvyšší kontrolní úřad při předchozích kontrolách zjistil některé nedostatky, například dělení veřejných zakázek na menší nebo neoprávněné použití peněz. Některé prohřešky při zadávání veřejných zakázek tehdy kritizoval i antimonopolní úřad.
