Do příspěvků na bydlení stát dává přes 17 miliard, do obecních bytů jenom zlomek, říká sociolog Prokop
Světlo světa spatřil nový program dostupného nájemního bydlení od ministerstva pro místní rozvoj. Ten představuje několik mechanismů na podporu výstavby obecních bytů. To je podle Daniela Prokopa, sociologa ze společnosti PaQ Research, potřeba. Starostové se totiž do výstavby nehrnou. „Obce jsou v Česku malé, musí udělat celý projekt a to je hodně těžké,“ vysvětluje Prokop v pravidelném unikátním projektu Radiožurnálu Život k nezaplacení.
Co nového program ministerstva pro místní rozvoj přináší?
Ministerstvo připravilo dvě části. Starší byla zaměřená na to, že vzniknou kontaktní centra, kde bude možné se poradit o tom, jak vyřešit bytovou situaci. Ta dělají takzvané garantované nájemní bydlení.
Nízkopříjmovým zaměstnancům bereme asi 35 procent nákladů práce, což je více než v řadě zahraničních zemí, vysvětluje sociolog Daniel Prokop
To znamená, že lidé, kteří se bojí pronajmout samoživitelkám nebo nějakým rizikovějším pronajímatelům, tak budou mít garance od státu, že budou mít i platby měsíční garantované, prostě se nemusí bát. To garantované bydlení je ale administrativně složité udělat, takže si musíme počkat, jak to bude fungovat.
Jsou zahraniční studie, které ukazují, že se to dá taky řešit pojištěním pro pronajímatele proti nesplacení.
Nebo model jako ve Francii, kdy nesmíte od října do března nikoho vyhodit, i kdyby vám z toho dělali kůlničku na dříví, protože venku je zima…
Jsou lidé, kteří říkají, že následek toho, že nesmíte nikoho vystěhovat, je, že pak nepronajímáte. Takže to má negativní účinky. Naopak by to spíš mělo být tak, že máme dlouhodobější smlouvy, jasně definované, za co je možné vystěhovat, a pak umožnit to vystěhování. A třeba by se to dalo zpřísnit v zimních měsících. Přehnání ochrany nájemce je nakonec negativní.
A v té další části návrhu je něco nového?
Je tam podpora nabídky, kde je dotace asi dva a půl milionu korun, aby obce a další aktéři stavěli a rekonstruovali bydlení a vytvořili tak obecní a dostupné bydlení. Je tam podmínka, kdy část je dotace a menší část je půjčka z Národního plánu obnovy. A je tam podmínka, že nájemné bude v 90 procentech tržní ceny v okolí, čili lehce regulované.
Čtvrtina dětí s odklady je moc. Škola má být připravena na děti, ne ony na školu, říká Prokop
Číst článek
Ekonomický model je takový, že si obce vezmou půjčku, postaví z ní dostupné bydlení a z nájmů pak tu půjčku splatí. Je to věc, která má svoje kritiky a já si spíš myslím, že je potřeba, protože potřebujeme posílit nabídku obecního a dostupného bydlení.
Je zajímavé, že tam jde dvě a půl miliardy z dotace a čtyři miliardy v půjčce, což je samozřejmě hodně peněz. Ale pointa je v tom, že do příspěvku na bydlení, který hradí drahé bydlení často u soukromých bytů, tak dáváme sedmnáct miliard korun ročně a do podpory hypoték 5,8 miliardy. Dáváme 23 miliard do systému, který vůbec neřeší nabídku bydlení, nebo jen omezeně.
A vedle toho je tenhle drobný program, který do toho za několik let dostane jen zlomek peněz, takže se v tom myšlení musíme přeorientovat na to, že to není jen o tom, že platíme lidem, aby si platili nájmy a hypotéky, ale musíme podporovat i nabídku. To se dá udělat buď omezením regulací nebo programy, které podporují obecní bydlení.
Obce obcím
I pro tyto programy je důležité mít data a podklady. Víme kolik bytů je volných?
Ministerstvo má nějaká šetření, která zpřesňují data Českého statistického úřadu, protože ne všechny volné byty jsou využitelné. Takže ta data jsou dost nepřesná, aby z toho šlo udělat zacílení podpory. Ministerstvo má nyní dělat index dostupnosti bydlení, aby šlo tento program právě zacílit tam, kde nájemní bydlení chybí.
Segregaci platíme všichni. Když sociálně slabé dítě nedokončí školu, stojí nás to tři miliony, tvrdí sociolog
Číst článek
Narážíme totiž na řadu problémů ve státní správě. Prvním z nich je, že obce jsou v Česku malé a musí udělat celý projekt, dokumentaci, finanční plán a jednání s developerem a to je hodně těžké a řada se jich do toho nehrne. Pomohlo by, kdyby byly předpřipravené projekty s jasným průběhem stavebního řízení a postaví se ten dům.
Institut společenství obcí nepomáhá?
On zatím ještě tolik nefunguje a druhá věc je, že když se nestaví obecní bydlení, tak to zaplatí stát tím, že dává lidem příspěvky na bydlení v soukromých bytech. Takže se přenáší odpovědnost na stát.
A obce nestaví primárně, protože na to nemají?
Nemají na to a taky je těžké projít dokumentací a jednáním s developery, takže je to kombinace motivací.
A když slyšíme, že obce mají v rozpočtech přebytek?
Tohle mohou využívat nejen obce, ale i soukromníci. Obce mají nyní 400 miliard korun na účtech, takže by mohly více investovat do bydlení, školek apod.. Jenže ty peníze jsou rozptýleny na účtech spousty obcí a ony nemají na investice. V NERVu (Národní ekonomická rady vlády - pozn. red.) byl vůči obcím vstřícný návrh, který říkal, že by část toho, co obce dostávají z rozpočtového určení daní, šla do nějakého fondu, ze kterého by obce mohly přečerpávat.
Takže když budete potřebovat postavit školku, tak si ty peníze vezmete a nebo naopak je tam máte a máte z nich úroky. Takový systém sdílení peněz mezi obcemi. Dnes ty peníze totiž leží na účtech a mají z toho zisk banky, ale brzdí se investice. Řada obcí čeká na to, až bude mít peníze na investici a peníze tam jen tak leží.
Jak vysoké je zdanění práce nízkopříjmových? A jaké to má dopady? A co by mohlo přinést snížení maximálního počtu hodin na základních a středních školách? Poslechněte si celý rozhovor s Danielem Prokopem v přiloženém audiu nahoře v článku.
