Hejtman Půta: Rozdělování daní pro kraje je téměř dvacet let staré a neodpovídá současnosti
Ministr financí se zatím nedohodl se zástupci měst a obcí na tom, jak bude vypadat daň z nemovitosti nebo případná úprava rozpočtového určení daní. Kraje požadují, aby se výnosy z daní dělily podle sedmi kritérií, která by každý rok počítalo ministerstvo financí. „Rozdělování daní pro kraje je pevně nastaveno z roku 2004. Za posledních téměř 20 let se ale v různých regionech mnohé změnilo,“ říká hejtman Libereckého kraje Martin Půta.
Na úterní schůzce s ministrem financí jste se nedohodli na tom, jak bude vypadat daň z nemovitosti nebo případná úprava rozpočtového určení daní. Jak byste to setkání charakterizoval?
Jako zástupci Asociace krajů jsme hovořili se zástupci všech pěti koaličních stran a s panem ministrem financí.
„Měli bychom sedm kritérií, která by se ročně přepočítávala. Pokud kraji vzroste počet obyvatel, měl by v rozdělování daní o to větší váhu,“ míní hejtman Libereckého kraje
Jednání bylo věcné a vzájemně jsme se vysvětlovali důvody, které nás vedou k přesvědčení, že je potřeba nynější systém změnit. Domluvili jsme si ještě domácí úkoly pro ministerstvo financí, aby ještě provedlo výpočty dalších variant.
Dohoda by podle Zbyňka Stanjury měla být nejpozději do konce srpna. Vidíte to také tak?
Od pana ministra jsme obdrželi informaci, že koaliční strany chtějí mít případné změny v konsolidačním balíčku vyjednané do konce srpna.
Jde tak o termín, kdy bychom rádi vyjednali i náš návrh na změnu parametrů rozpočtového určení daní pro kraje. Myslíme si, že je to v tomto volebním období vlády poslední okno, ve kterém se dá podobná dohoda uzavřít.
Jaká je ta vaše představa? Máte stejné požadavky jako zástupci měst, obcí a místních samospráv?
Máme logicky trochu jiné požadavky. Podpořili jsme návrh, aby daň z nemovitosti zůstala stoprocentně příjmem měst a obcí.
Stanjura se s obcemi na rozpočtovém určení daní zatím nedohodl. Jednání ale budou pokračovat
Číst článek
V našem návrhu zdůrazňujeme především to, že poslední nastavení rozdělování sdílených daní pro kraje je z roku 2004 a je nastaveno pevnými koeficienty. Jenomže za posledních téměř 20 let se v různých regionech mnohé změnilo. Některé regiony mají více obyvatel nebo se změnil rozsah veřejných služeb třeba v oblasti veřejné dopravy, které kraje zajišťují.
Myslíme si, že by stejně jako v případě měst a obcí měl výpočet koeficientu probíhat každoročně a podle jasných parametrů.
Dokážete se na zmíněných koeficientech a parametrech jako jednotliví hejtmani shodnout?
Když si vezmete, že jsou některé kraje nyní podhodnocené, protože mají třeba jako střední Čechy nebo jižní Morava více obyvatel, než měli v tom roce 2004, tak je logické, že by měly mít vyšší koeficient než doposud. Z toho ale vyplývá, že jiné kraje ho budou mít o něco menší.
Stoprocentní shoda tak neexistuje, ale shoda většinová tu je. Myslím, že deset krajů je připraveno takový návrh podpořit.
Sedm kritérií
Podle předsedy Asociace krajů Martina Kuby hodláte představit nejspravedlivější kritéria pro rozdělení výnosu. Opravdu se v tom dá najít spravedlnost? Vždycky se bude někdo cítit ukřivděný, nebo ne? V čem ta spravedlnost spočívá?
Spravedlnost spočívá především v tom, že budou jasná kritéria, protože čísla, podle kterých se sdílené daně nyní mezi jednotlivé kraje a Prahu dělí, nejsou známá. Je to pevná cifra, které je daná zákonem o rozpočtovém určení daní.
Stanjura: První předvyplněné daňové přiznání online by mohlo být v roce 2026. Pokud vše půjde dobře
Číst článek
Máme představu, že bychom měli sedm kritérií, která by se každý rok přepočítávala. To znamená, že pokud některému kraji vzroste počet obyvatel, měl by v příslušném kritériu o něco větší váhu. Pokud některý bude mít třeba ve středních školách více žáků – problém letošního jara –, měl by opět mít ve sdílených daních o něco větší podíl.
Nemělo by se čekat dalších dvacet roků na to, až se znova najde politická shoda v přepočtu. Mimochodem pro města a pro obce to ministerstvo financí každoročně přepočítává, takže to je věc, kterou je nutné udělat.
Jako příklad jste teď uvedl dvě kritéria. Která jsou ta další?
Počet obyvatel, rozloha krajů, délka silnic druhé a třetí třídy – to je jedna z největších položek na straně nákladů a výdajů krajů: opravy, rekonstrukce, udržování krajských komunikací a zmíněných tříd silnic.
Poté je kritérium struktury kraje, které hovoří o tom, jestli je v něm rozprostřených mnoho malých sídel na velkém území, anebo má kraj spíš méně koncentrovaných obcích.
Je tam počet žáků středních škol, počet výjezdových základen zdravotnické záchranné služby, pak i příjmy v krajských nemocnicích, čímž se snažíme zohlednit skutečnost, jestli některé kraje mají, nebo nemají fakultní nemocnice. Ty jsou zásadní pro investice do zdravotnictví.
Když jste říkal, že jste schopni se jako kraje dohodnout, tak co brání v dohodě s ministrem financí? Slyší vaše argumenty?
Ministr Stanjura náš návrh předložil do pozměňovacích návrhů ke konsolidačnímu balíčku.
Na jednání zaznělo i od něj, že je nyní pro tuto vládu poslední příležitost, kdy se tato změna, kterou mimochodem má vláda ve svém programovém prohlášení jako příslib, dá uskutečnit. Myslím, že teď budeme diskutovat jen o drobných detailech, úpravách a předpokládám, že k dohodě dojdeme.
Proč je pro města a obce důležitý výnos z daně nemovitostí? Kde kraje hledají úspory? A jak by měl stát řešit odchody mladých lékařů do zahraničí? Poslechněte si celý rozhovor.
