Tři generace Palestinců žijí v otřesných podmínkách, zdůrazňuje židovský spolek a zastává se lidí v Gaze
Pojem antisemitismus je často zneužíván k odvrácení legitimní kritiky ultra pravicové politiky Izraele, míní Libor Liebermann, člen iniciativy Židovský hlas solidarity. Odsuzuje jednání teroristů Hamásu i izraelské vlády. „Nesouhlasíme s okupací Západního břehu a Pásma Gazy, kde izraelští osadníci stavějí nelegální osady,“ říká v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz.
Jste židovský spolek, ale hlásáte solidaritu s Palestinou. Ve stínu událostí posledního týdne, kdy došlo k tragickým ztrátám civilních životů jak na palestinské, tak na izraelské straně, může vůbec židovská komunita podporovat Palestinu?
Židovská komunita není v tomto ohledu sjednocená, což vyvolává napjaté vztahy mezi naší iniciativou a židovskou obcí.
Pravidelně jsme konfrontováni s výroční zprávou o antisemitismu v České republice, kde jsme byli již dvakrát zmínění kvůli našemu tvrzení, že to co páchá Izrael na palestinském území nazýváme apartheidem.
Židovský hlas solidarity
Iniciativa Židovský hlas solidarity vznikla v roce 2019 a zprostředkovává hlasy Židů, kteří žijí mimo stát Izrael. Zajímají se o židovskou kulturu, historii Izraele a jeho obyvatel.
Takové názory definuje Mezinárodní aliance na památku holokaustu (IHRA) jako antisemitismus. Chceme zdůraznit, že definice antisemitismu tak, jak ji stanovuje organizace IHRA, čelí kritice mezinárodních i izraelských organizací.
Řada organizací a spolků včetně nás má za to, že termín antisemitismus, tak jak ho definuje IHRA, je často zneužíván k odvrácení legitimní kritiky ultrapravicové politiky Izraele. My totiž nekritizujeme Izrael z důvodu jeho židovské identity, ale kvůli okupaci palestinského území a systematické diskriminace palestinských občanů.
Můžete vysvětlit, co znamená apartheid v kontextu izraelsko-palestinského konfliktu?
Pojmem apartheid v kontextu Izraele a Palestiny se myslí především fakt, že na Západním břehu Jordánu spadají izraelští osadníci pod odlišné právní systémy než Palestinci. Ti podléhají vojenské jurisdikci, zatímco izraelští osadníci jsou řízeni civilními soudy.
Dalším příkladem je město Hebron, kde jsou některé ulice vymezené pouze pro židovské osadníky. Palestinci tam nemají přístup.
Na jednu stranu viníte Izrael z apartheidu, na druhou stranu jste příslušníci židovského spolku a ctíte židovské tradice. Nejsou tyto dvě pozice v rozporu?
My si samozřejmě myslíme, že to v rozporu není, a to i vzhledem k židovské historii, kdy si Židé jako národ prošli staletími perzekuce, pogromů a samozřejmě holokaustem.
To, co říkáme je, že nesouhlasíme s okupací Západního břehu a Pásma Gazy, kde izraelští osadníci stavějí nelegální osady, což je v rozporu s mezinárodním právem.
Také se stavíme proti extremistické vládě Izraele a vyjadřujeme solidaritu s mladými izraelskými teenagery, kteří odmítají nastoupit na vojnu, protože se nechtějí účastnit perzekuce palestinských civilistů.
PŘEHLEDNĚ: Útok na Izrael. Kde je Gaza, kdo jsou Palestinci, co je Hamás a kdo ovládá jaké území?
Číst článek
To znamená, že oddělujete současnou izraelskou vládu a jejich politickou agendu od judaismu a Izraele jako takového?
Ano, já se přihlašuji k anglickému heslu: The State of Israel has the right to exist, so does the state of Palestine, Stát Izraele má právo na to existovat stejně tak jako palestinský stát.
Naše snaha rozhodně není podporovat zničení nebo rozpuštění státu Izrael, ale je důležité rozlišovat mezi samotným státem Izrael a jeho politikou.
Ve vašem vyjádření na facebooku zmiňujete, že se snažíte dosáhnout spravedlivého a mírového řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Jak by spravedlivé řešení mělo vypadat? Je možné ho dosáhnout bez ozbrojeného konfliktu?
Jsem přesvědčen, že spravedlivý mír je možný pouze skrze dvoustátní řešení. Jedním z možných přístupů je navázat na hranice stanovené v roce 1967. Vzhledem k současným událostem si však nemyslím, že to bude možné.
Když vezmete v potaz současnou ultrapravicovou vládu Izraele v kombinaci s nelegálními osadami na Západním břehu, nehumánními podmínkami v pásmu Gazy, jedné z nejhustěji obydlených částí země, kde žije přes dva miliony lidí, kde lidé po dobu tří generací strádají, tak si nemyslím, že je mírová dohoda možná.
A byla někdy?
Myslím, že ano. A to v 90. letech, kdy byl izraelským premiérem Jicchak Rabin, který byl ochoten jednat s Palestinci, ačkoliv se zasazoval o zrušení jejich vojsk a o to, aby Izrael měl kontrolu nad vzdušným prostorem. Bohužel, současná situace nás k jakémukoliv jednání ani trochu jen nepřibližuje.
Dokážete najít pochopení pro to, proč Hamás zaútočil minulou sobotu na Izrael?
Samozřejmě odsuzujeme teroristické útoky Hamásu. Co se důvodu týče, pravděpodobně sehrály roli zoufalé podmínky, které panují v Gaze kvůli izraelské blokádě.
Díky zoufalosti tamního obyvatelstva dostal Hamás v minulosti podporu. V tomto kontextu je důležité zmínit, že již po tři generace žije většina Palestinců v otřesných podmínkách.
Izrael zničil jedinou únikovou cestu, dva miliony lidí v Gaze tak čelí smrti, říká palestinský politolog
Číst článek
Dalším důvodem byla pravděpodobně čím dál tím více extremistická vláda Benjamina Netanjahua. Mohl hrát roli také fakt, že izraelská armáda stáhla část vojáků z Gazy na Západní břeh, aby podporovali izraelské osadníky. Tento krok vedl například k únorovému pogromu v Huwaře. Hamás vycítil, že izraelská vojska jsou oslabena a rozhodl se masakrovat civilisty.
Stojí Hamás za Palestinci?
To sice tvrdí, ale to, co předvedli v sobotu, nepřinese nikomu nic dobrého – ani Palestincům, ani Hamásu. Odveta, která přijde a zasáhne pásmo Gazy, bude tragédií pro civilní obyvatelstvo.
Hamás se může ohánět osvobozením Palestiny, ale to co se stalo v sobotu, kdy překročili hranice pásma Gazy a zmasakrovali několik stovek neozbrojených civilistů, není v zájmu nikoho a zejména ne palestinského lidu.
