Sledování hostů v hotelích kritizuje Úřad pro ochranu osobních údajů. Ministerstvo si chce ‚vyjasnit detaily‘
Podle Úřadu pro ochranu osobních údajů je nevhodné, aby se informace o lidech ubytovaných v hotelích a penzionech shromažďovaly v jedné státní databázi. Plán ministerstva pro místní rozvoj proto dle úřadu odporuje evropskému nařízení. Ministerstvo tvrdí, že pro účely výběru obecních poplatků se hosté evidují už dnes.
Ministerstvo pro místní rozvoj pod vedením šéfa Pirátů Ivana Bartoše plánuje vznik centrální elektronické databáze eTurista, do které by měli být zapisováni všichni hosté, kteří se ubytují v hotelích, penzionech nebo kempech.
Kdo, kdy, kde a s kým. Bartošovo ministerstvo chystá centrální registr ubytovaných s přístupem pro úřady
Číst článek
Místo dosavadních papírových knih hostů u jednotlivých ubytovatelů tak má vzniknout centrální systém, do kterého bude mít přístup, kromě dalších úřadů a policie, i samotné ministerstvo. Informace o tom, kdo se kde ubytoval, zde mají být uložené šest let.
Když se tématu v lednu letošního roku server iROZHLAS.cz a Radiožurnál věnovaly, ministerstvo tvrdilo, že nehrozí žádný zásah do soukromí. „Novela [...] prošla standardním meziresortním připomínkovým řízením, ve kterém měl možnost uplatnit připomínky i Úřad pro ochranu osobních údajů. Žádné neměl,“ argumentovala tehdy mluvčí ministerstva Veronika Hešíková.
Jenže poté, co články serveru iROZHLAS.cz vyšly, Úřad pro ochranu osobních údajů připomínky opožděně uplatnil (k přečtení na konci článku). Podle ředitele legislativního odboru Josefa Štípského došlo k více než půlročnímu zpoždění „z důvodu pracovní neschopnosti odpovědného referenta a v souvislosti s personální poddimenzovaností úřadu“.
Unie evidování hostů nechce
Podle tuzemských ochránců soukromí evidování toho, kdo je kde ubytovaný, není vhodné a navíc je v rozporu s návrhem evropského nařízení, o které se chystaná novela opírá.
Evidence ubytovaných omezí byrokracii a lidé zjistí, kdo viděl jejich údaje, hájí ministerstvo eTuristu
Číst článek
Úřad pak ministerstvo upozorňuje na stanovisko evropského inspektora ochrany údajů, podle kterého návrh evropského nařízení vylučuje použití evidence „pro účely vymáhání práva nebo pro účely daní a cel“, což chystaná česká novela naopak výslovně zavádí.
Evropský inspektor pak rovněž zdůraznil, že návrh evropského nařízení nezavádí sběr údajů o jednotlivých ubytovaných, místo nich stačí jen počet nocí, na které je ubytovací jednotka pronajatá, a počet hostů, kteří se v jednotce za noc ubytovali.
Státu do toho nic není
Úřad pro ochranu osobních údajů se pak s připomínkami evropského inspektora ztotožnil a ve vztahu k českému návrhu zákona je označil jako zásadní.
Úřad má i výhrady k množství informací, které se mají o ubytovaných sbírat. „Často se jedná o osobní údaj, po kterém nic není ani ubytovateli/hostiteli, natož státu,“ stojí v připomínkách, stejně jako požadavek na přehodnocení šestileté lhůty, po kterou by se informace o ubytovaných měly ve státním registru uchovávat.
Co se má evidovat
Podle návrhu zákona se o ubytovaných osobách má evidovat:
- jméno, popřípadě jména, a příjmení
- den, měsíc a rok narození
- adresa místa trvalého pobytu v České republice nebo, pokud jej ubytovaná osoba nemá, jiného obdobného pobytu v zahraničí
- státní občanství
- číslo a druh dokladu předloženého ubytovanou osobou ubytovateli, jímž ubytovaná osoba prokázala svoji totožnost, včetně čísla víza, je-li v cestovním dokladu vyznačeno
- den počátku ubytování
- den předpokládaného konce ubytování
A nedostatečné je podle úřadu i vymezení toho, co s informacemi z registru ubytovaných budou moci dělat jednotlivé úřady.
„O jednotlivých připomínkách budeme s Úřadem pro ochranu osobních údajů a legislativní radou vlády ještě vést intenzivní jednání,“ napsal v reakci serveru iROZHLAS.cz a Radiožurnálu PR manažer ministerstva Petr Waleczko, podle kterého „v řadě případů půjde spíše jen o vyjasnění detailů“.
Zopakoval pak postoj ministerstva, že pro účely výběru obecních poplatků se hosté evidují do ubytovacích knih jednotlivých ubytovatelů, a centrální elektronický registr s těmito informacemi tedy nepředstavuje novou povinnost.
Ministerstvo ale v důvodové zprávě k zákonu uvádí, že poplatky z ubytování se vybírají jen odhadem ve třetině českých obcí, jinde povinnost evidovat tuzemské občany při ubytování neexistuje. Jiná situace je u cizinců, ti musí být evidováni vždy.
Šestiletá lhůta pro uchovávání záznamů je pak podle Waleczka stejná právě jako u papírových knih. „Konkrétně je to z důvodu vedení správních řízení v případě porušení povinnosti ubytovatele,“ vysvětluje.
Těsná lhůta
Chystanou novelu zákona o cestovním ruchu už ve čtvrtek 21. března projednala legislativní rada vlády. „Rada k návrhu uplatnila připomínky, včetně upozornění, že stále není známa oficiální finální podoba příslušného nařízení EU, a za podmínky zohlednění těchto připomínek doporučuje vládě návrh zákona schválit,“ napsala serveru iROZHLAS.cz mluvčí ministra pro legislativu Jana Taušová, podle které by písemné stanovisko rady mělo být hotové „během několika týdnů.“
Následně bude na vládě, zda novelu schválí a pošle k projednání do Sněmovny. Systém eTurista má být hrazen z Národního plánu obnovy, podmínkou ale je, že bude funkční už letos. Že je taková lhůta „těsná“, přiznal v rozhovoru pro iROZHLAS.cz letos na začátku února náměstek ministra pro místní rozvoj Lukáš Černohorský (Piráti). Ten zároveň uvedl, že náklady na vytvoření systému resort odhaduje „na 50 až 60 milionů korun“.
Jelikož se během únorového rozhovoru Černohorský opakovaně odvolával na souhlasné stanovisko Odboru hlavního architekta Digitální a informační agentury, tak si ho server iROZHLAS.cz od ministerstva vyžádal podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
Stanovisko úřad zaslal až po zákonné lhůtě a z podstatné části začerněné, aniž by takový krok odůvodnil, jak mu zákon ukládá. Ministr Bartoš pak nijak nevyřídil ani opravné prostředky, u kterých rovněž uplynula zákonná lhůta.
Stejnou žádost ale redakce podala i přímo u Digitální a informační agentury, která nakonec dokument zaslala z větší části čitelný. Z něj pak plyne, že náklady na výstavbu systému mají přesahovat 93 milionů korun, celý pětiletý provoz pak v součtu vyjde na více než 121 milionů.
