Je u nás příliš mnoho studentů? Jejich počet se od roku 1989 ztrojnásobil
Na vysoké školy se u nás dostává příliš mnoho lidí, řekl minulý týden při debatě se studenty v Ostravě prezident Miloš Zeman. Jak a proč se počet vysokoškoláků měnil od roku 1989? A jaký je ve srovnání s jinými zeměmi?
Podle Miloše Zemana jde na vysokou školu 40 procent z každého populačního ročníku. “To je mnoho. I podle statistik vyplývá, že jen dvacet procent je vysokoškolsky vzdělatelných. Takže zhruba dvacet procent na vysokou školu nemá,” sdělil prezident studentům.
Z jiných statistik přitom vyplývá, že ačkoli se počet studentů u nás za posledních 25 let ztrojnásobil, máme jich po přepočtu na počet obyvatel pořád méně, než činí průměr Evropské unie.
V mezinárodním srovnání se nejčastěji používá Hrubý poměr zapsaných (GER) neboli podíl aktuálně studujících ku počtu všech obyvatel ve věku obvyklém pro studium daného stupně školy. V případě českých vysokoškoláků říká, kolik jich je vzhledem k počtu všech obyvatel ve věku 18-23 let.
Zdroj dat: UNESCO
Z grafu je vidět, že jsme se za uplynulé čtvrtstoletí v počtu studentů přiblížili průměru Evropské unie. Vysoký podíl studentů mají tradičně skandinávské země, dávané prezidentem Zemanem často za vzor pro Českou republiku: nejvzdělanější Finsko 93,7 procenta, Dánsko 79,6 procent, Švédsko 70 procent. Více studentů než v ČR je také ve Slovinsku, Španělsku, Polsku či Nizozemsku.
Naopak nejnižší zastoupení vysokoškolských studentů v populaci mají Kypr, Malta a Slovensko. Těsně za Českem je v této statistice Francie, Británie, Německo či Itálie.
Nejrychleji přibývalo distančních a zahraničních studentů
Když se podíváme blíž na vývoj v Česku, zjistíme, že výrazným zlomem byl rok 2001, kdy u nás začaly vznikat soukromé vysoké školy.
V roce 1989 u nás bylo 23 veřejných vysokých škol a na nich 69 fakult. V minulém školním roce 71 škol a 150 fakult. Statistikami pohnuly právě soukromé VŠ, kterých je 43, tedy nadpoloviční většina. Veřejné vysoké školy vznikly po roce 1989 jen tři.
Před pětadvaceti lety u nás mělo status vysokoškláka 113 tisíc lidí, v minulém školním roce už 368 tisíc.
Vedle expanze soukromých škol lze ve statistikách najít i další důvody: dvanáctinásobně se zvýšil počet v Česku studujících cizinců, šestinásobně počet dálkových (distančních) studentů. Patří mezi ně i tisíce státních zaměstnanců, například vězeňští vychovatelé nebo učitelé lidových škol umění, kteří si vysokoškolské vzdělání museli doplnit, aby po změně zákona nepřišli o práci.
Dohromady tvoří cizinci a dálkově studující víc než třetinu (134 tisíc) všech studentů VŠ. Pokud k nim přičteme i studenty soukromých vysokých škol, zjistíme, že nárůst počtu studentů na těch státních je méně dramatický, než se na první pohled zdálo.
Nejvíc je ekonomů a techniků
Zastoupení lidí s alespoň nějakým vysokoškolským titulem ve věkové skupině 25 až 64 let se u nás od začátku tisíciletí zdvojnásobilo. V roce 2000 měl vyšší vzdělání každý desátý, v roce 2012 každý pátý. To je více než v Itálii či v Turecku, srovnatelné s Rakouskem či Portugalskem, ale podstatně méně než v Německu, Nizozemsku, Španělsku či ve Skandinávii.
Mezi absolventy českých vysokých škol je nejvíce ekonomů (jen loni přes 24 tisíc), na druhém místě jsou technické vědy a nauky (18 tisíc), na třetím humanitní a společenské vědy (15 tisíc) a na čtvrtém pedagogika (12 tisíc).
