Jednání ČSSD, ANO a církví zatím změnu v restitucích nepřineslo
První jednání zástupců ČSSD, ANO a církví o restitucích výsledek nepřineslo. Politici chtějí změnit zákon o majetkovém vyrovnání, církve k tomu ale nevidí důvod. Účastníci se dohodli na tom, že všechny věci spojené s uvedením přijatého zákona o vyrovnání státu s církvemi budou transparentní.
Žádný velký posun jednání nepřineslo, obě strany trvají na svém. ČSSD usiluje o snížení finančních náhrad, vyjmutí Pražského hradu z restitucí a omezení účelu, na který se mohou vyplacené peníze použít. Církve naopak nic měnit nechtějí.
„My se budeme především snažit zklidnit emoce. Tato problematika byla doprovázena velkými emocemi a na obou stranách to asi nebylo úplně správně. Právě proto chceme náš dialog vystavět spíše na faktech, chceme si ozřejmit naše východiska a jistě se dobereme zdárného výsledku,“ říká Tomáš Kraus z Federace židovských obcí.
„Bude nás zajímat to, jak účelově budou směřovány finanční prostředky, které jsou poskytovány státem. Je to na dalších jednáních, dnes jsme si nastavovali jakýsi rámec,“ uvádí místopředsedkyně ČSSD Alena Gajdůšková.
Jak Gajdůšková po skončení schůzky prohlásila, politici trvají na vyřešení problému Pražského hradu.
O jednání mezi ČSSD, ANO a církvemi ve vysílání Radiožurnálu mluvili generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub a místopředsedkyně ČSSD Alena Gajdůšková
Prezident Miloš Zeman se už ale dohodl s pražským arcibiskupem, kardinálem Dominikem Dukou na tom, že z restitucí bude vyňato devět objektů v areálu Hradu a katolická církev za ně dostane dva objekty od Správy hradu.
I přes trvající neshody je s výsledkem jednání generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub spokojen.
„Vidím jako obrovský posun, že bylo řečeno, že věci nebudou vzkazovány přes média, nebudou diskutovány ultimativní formou a nebudeme to řešit tak, jak reálně probíhal celý proces od roku 1996, kdy se s jednáním začalo,“ myslí si.
Podle místopředsedkyně ČSSD Gajdůškové jde především o to přesvědčit veřejnost, aby vyrovnání vnímala jako spravedlivé.
„Nechceme zpochybňovat fakt právního státu a respekt k zákonu. Na druhou stranu, pokud bychom nechtěli některé okolnosti zákona jednáním pozměnit, byla by naše přítomnost v komisi zbytečná. Chceme k tomu ale dospět korektním jednáním a argumentací,“ vysvětluje poslanec za hnutí ANO Martin Stropnický, proč se strana do jednání zapojila.
Navrácení majetku během 30 let
„Shodli jsme se na tom, že je třeba vycházet z faktů, které si budeme vzájemně předkládat. Také jsme nastavili formální rámec, aby způsob jednání odpovídal vážnosti toho, o čem jednáme a co zajímá společnost,“ míní Holub.
ČSSD donedávna prosazovala nutnost revize schválené dohody mezi státem a církvemi, na základě které platí zákon o majetkovém vyrovnání.
Stát se v ní zavázal, že navrátí majetek v hodnotě 79 miliard korun, který církvím neprávem zabavil komunistický režim. 59 miliard navýšených o inflaci má vrátit v rámci finančního vyrovnání během následujících 30 let.
„Musíme ctít právní rámec a nebudeme dělat změny, pokud se na nich nedohodneme s církvemi. My tam vnímáme některé věci, které by podle našeho názoru měly být jinak, ale od toho je expertní skupina, abychom si věci s církvemi vyjasnili,“ tvrdí Gajdůšková.
Jednání budou pokračovat v lednu na základě podkladů, které experti připraví.
