Nechal bych si píchnout čínskou vakcínu i ruský Sputnik V, říká imunolog Hořejší

Prezident Miloš Zeman požádal Čínu o dodávku vakcíny od tamní státní firmy Sinopharm. Nevadí, že očkovací látku ještě neschválila Evropská léková agentura? Podle imunologa Václava Hořejšího z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd vychází obavy z předsudků. „Princip je ověřený a není důvod si myslet, že je to něco nebezpečného,“ říká v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky Václav Hořejší

Ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky Václav Hořejší | Foto: Alžběta Švarcová | Zdroj: Český rozhlas

Čínská vakcína od společnosti Sinopharm už dostala v řadě zemí podmínečné povolení. Jak ji hodnotíte?
Podle toho, co o ní víme, je to tradiční vakcína. Není to žádný moderní typ, ale je to inaktivovaný virus. A nemám žádné pochybnosti o tom, že data, která Číňané ve svých studiích uvádí, jsou správná. Uvádí účinnost okolo osmdesáti procent. Já si myslím, že záleží na tom, na jaké populaci se to testovalo, ale pokud to bylo schváleno třeba v Maďarsku, tak nevidím důvod, proč by to nemohlo být schváleno u nás. Myslím, že schvalovací úřady jsou tam zhruba stejné.

Vacína od firmy Sinopharm

Preparát čínské státní farmaceutické firmy Sinopharm je takzvanou inaktivovanou vakcínou. Obsahuje usmrcený virus SARS-CoV-2, z něhož nehrozí nebezpečí nakažení, vyvolává však u naočkovaných osob odpověď imunitního systému. Ten se následně naučí vytvářet protilátky proti koronaviru.

Společnost Sinopharm na konci loňského roku uvedla, že podle její studie má vakcína 79procentní účinnost, později však sdělila, že se pohybuje kolem 72,5 procenta. Detailní výsledky poslední fáze klinických testů dosud nejsou veřejně dostupné, píše list The New York Times.

Nasazení vakcíny firmy Sinopharm schválila kromě Číny a Maďarska řada blízkovýchodních států včetně Spojených arabských emirátů, podle nichž je účinná z 86 procent. Látka podle Sinopharmu zabírá i proti takzvané jihoafrické variantě koronaviru. Studie, jež to údajně dokládá, však dosud nevyšla v odborném časopise.

Je tedy o vakcíně dostatek informací, na jejichž základě je možné ji hodnotit? Podle některých médií nejsou známé detailní výsledky testů.
Dobře, formálně je to asi opravdu tak, že je o této vakcíně méně informací než o látkách, které jsou dosud schválené a které mají takzvaný západní původ. Ale jak říkám, je to velice tradiční způsob výroby, takže opravdu nevidím, v čem by měl být problém.

V tom, že tu můžou být problémy geopolitického charakteru, že někteří lidé budou tvrdit, že Čína je náš nepřítel a nemáme od ní nic brát. Další budou pochybovat o tom, že to umí správně udělat, já ale tyto pochybnosti nesdílím.

Z výrobního procesu v Číně a v Rusku strach nemáte?
Ne, z toho strach nemám. Zvláště proto, že už se to používá v jiných zemích a v docela velkém množství. Takže kdyby se nějaké problémy projevily, už bychom o nich věděli.

Už jste zmínil, že se jedná o inaktivovanou vakcínu. To znamená, že je postavená na jiném základu než ty od Pfizeru nebo od Moderny. Dá se porovnat, které řešení je lepší?
Moderní vakcíny, které vyrábí právě americké firmy, mají výhodu, že je možné je vyrobit rychle ve velkém množství. Tradiční vakcíny založené na inaktivovaném viru jsou založené na velkém množství zkušeností, ale výrobní proces je pomalejší.

Na stejném principu jako měla stát i česká vakcína?
Přesně tak. Musíme si uvědomit, že do konce loňského roku žádné vektorové a mRNA vakcíny schválené nebyly. Existovaly tedy nějaké výjimky, ale až do té doby se používaly buď inaktivované, nebo takzvané podjednotkové vakcíny, kde se k imunizaci používají části viru. Inaktivované vakcíny mohou mít teoreticky i nějaké výhody, nedá se to ale předem odhadnout. Mohla by tam třeba lépe fungovat takzvaná buněčná imunita. To jsou ale teoretické předpoklady a všechno vždycky vyřeší až praxe.

Dá se věřit účinnosti, kterou Čína deklaruje? Aktuálně to je 72 procent, původně to ale bylo přes 79 procent, v Brazílii zase zjistili, že je účinnost okolo padesáti procent.
Nemám opravdu důvod o tom pochybovat. Je to stejné od Číňanů jako od Američanů a od Britů.

Grubhoffer vyzývá k opatrnosti

Podle virologa Lubora Grubhoffera je namístě nedůvěra v ruskou i čínskou vakcínu. „S čínskou vakcínou je to podobné jako se Sputnikem V. Navíc u ní přistupuje skutečnost, že se jedná o inaktivovanou vakcínu, takže by bylo třeba mít se ještě víc na pozoru z technologického hlediska,“ řekl pro server iROZHLAS.cz. 

„U inaktivovaných vakcín je velice důležité, aby ve finálním kroku výroby očkovací látky na bázi usmrcených virových částic byly v maximální možné míře odstraněny kontaminující složky z produkčních buněk. U čínského preparátu bych z tohoto měl velkou obavu,“ dodal Grubhoffer. 

Například Libor Grubhoffer, když jsem s ním mluvil o Sputniku, říkal, že nevěří výrobnímu procesu u ruské vakcíny Sputnik V.
Jsou lidé, kteří mají prostě předsudek vůči některým zemím. S tím se pak nedá nic dělat. Takoví lidé dělají, co můžou, aby na tom našli nějaké chlupy, jak se říká. Já takové předsudky nemám.

Souhlasil byste tedy s tím, abychom vakcíně udělili výjimku, podobně jako to udělalo Maďarsko?
Ano. Kdyby to záleželo jenom na mně, tak já bych s tím souhlasil. Ale budou to schvalovat příslušné schvalovací orgány, jestli to budou schvalovat, protože musí udělit výjimku buď ministerstvo zdravotnictví, nebo Státní ústav pro kontrolu léčiv, a budou se přetahovat, kdo ponese zodpovědnost, kdyby něco nefungovalo. Další problém může být s tím, že Češi si ruskou a čínskou vakcínu nebudou chtít nechat aplikovat. Pak by mohlo přijít to, že sice budeme mít vakcíny, ale nebudeme je mít kde vyočkovat.

Když se podíváme například na AstraZenecu, kde některá očkovací centra uváděla, že se s ní lidé očkovat nechtějí… K těm vakcínám, které neprošly evropským schvalovacím procesem, by mohla být nedůvěra ještě větší. Neohrozilo by to celou očkovací strategii?
To je určitě možné. Zase na druhou stranu pozoruji, že je část lidí, kteří by odmítání těchto vakcín považovali za diskriminaci zemí jejich původu. Nedokážu to odhadnout, ale průzkumy říkají docela jasně, že většina lidí by tyto vakcíny nechtěla. Jestli to opravdu půjde tak, jak vláda slibuje, že přijdou miliony vakcín, tak by byla celá akce zbytečná. To jsou všechno takové komplikující faktory.

Bylo by pak tedy zbytečné ty vakcíny pořizovat bez schválení Evropské lékové agentury?
Ano. Evropský úřad se teď už zabývá schválením Sputniku.

U té čínské vakcíny bude ale asi ještě trvat, než se jí začne úřad zabývat.
To opravdu nevím. Je fakt, že minimálně v Srbsku to používají a Maďarsko to má schválené. Nevím, proč bych neměl věřit tamním odborníkům, kteří už se tím zabývali.

Virolog Grubhoffer: Princip Sputniku V je dobrý, nedůvěřuji ale jeho výrobě a ruským úřadům

Číst článek

Zvládnou to tamní regulační úřady dostatečně zkontrolovat?
Ty už nebudou nic testovat. Jen zkontrolují, jestli jim připadají správné údaje, které vakcíny doprovází. Není to tak, že by se to dávalo lidem a čekalo se, jestli se něco stane. Je to jen papírová práce.

Takže vy byste se těmi vakcínami naočkovat nechal?
Kdyby to bylo tak, že bych neměl přístup k vakcíně, tak bych si to nechal klidně píchnout. Jak ruskou, tak čínskou. Princip je ověřený a není důvod si myslet, že je to něco nebezpečného.

Naopak lidé měli obavy spíše z těch moderních vakcín, což byl ale pochopitelně nesmysl, protože proběhly všechny klinické studie. Čínská vakcína je ale opravdu postavená na  sedmdesát let starém principu, u ruské je princip stejný jako u vakcíny AstraZeneca. Dokonce je tam jedna finta, která ji dělá ještě lepší.

Že používá dva adenoviry?
Používá dva adenoviry. To znamená, že když by po první dávce vznikla imunitní odpověď proti těm adenovirovým proteinům nosiče, která by zeslabovala účinnost druhé dávky vakcíny, tak druhý adenovirus u ruské vakcíny zajistí, že tato komplikace nenastane.

Martin Štorkán Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme