‚Část kriticky nemocných si následky nese i půl roku.‘ Důležitý je přiměřený pohyb, radí lékař
Část pacientů se po nemoci covid-19 potýká s dlouhodobými následky. I po vyléčení mohou mít potíže s dýcháním, kašel či únavu, které se projevují hlavně při zvýšené fyzické námaze, a to i několik měsíců. Na základě průběžných šetření se na tom shodují lékaři napříč Českem, které oslovil server iROZHLAS.cz a kteří případy lidí postižených koronavirem mapují. Onemocnění podle nich může mít přitom vedle plic dopady také na krevní oběh či psychiku.
„Pociťují limitaci dýchání během zátěže. Někdy to jsou tlaky na hrudníku, někdy to může být suchý kašel. Spojená je s tím i únava,“ přiblížil pro iROZHLAS.cz přednosta plicní kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové Vladimír Koblížek na základě zkušeností tamních pacientů.
Nezbývá nám nic jiného než se zavřít a doufat, že to za tři týdny zabere, míní biochemik Konvalinka
Číst článek
Dlouhodobé stopy koronaviru na plicích Koblížek sleduje společně s dalšími nemocničními kolegy v Královéhradeckém kraji už od jarní vlny. Tehdy do své studie zařadili 78 pacientů, kteří se koronavirem nakazili během března a dubna. 63 z nich se s covidem léčilo doma, zbytek byl v péči lékařů. Všichni však pociťovali v průběhu onemocnění příznaky.
Když je lékaři znovu vyšetřili během léta, tedy tři měsíce po prodělané infekci, ukázalo se, že téměř polovina pacientů v té době ještě pociťovala projevy onemocnění koronavirem. Konkrétně zhoršené dýchání, kašel, únavu, bolesti na hrudníku. Kromě toho třetina z nich měla stále porušený čich, případně chuť.
„Myslíme si, že hlavním důvodem jsou zbytkové změny v drobných plicních cévách. Ty jsou postiženy asi nejvíce. Pak průdušnice a průdušinky a pak u ještě menšího procenta lidí plicní sklípky,“ pokračoval Koblížek.
Potíže zmizí
Lidé, kteří nemoc covid-19 prodělali, by proto měli podle pneumologa docházet pravidelně na kontrolu. „Musíme o takovém pacientovi vědět a sledovat ho. Nesmí se stát, že nám zmizí z evidence. Zejména muži mají tendenci disimulovat, říkat, že už je to skoro dobrý, přitom se na plicích mohou rozvíjet změny,“ uvedl dále.
„Většinou je to tak, že čím větší postižení a symptomy, tím větší jsou potom změny na plicích. Ale jsou i pacienti, u kterých to tak není,“ pokračoval Koblížek. Zjištění ohledně možných dopadů koronaviru na plíce královéhradecký přednosta prezentoval i na zářijovém pneumologickém kongresu. Průběžné závěry studie má redakce k dispozici.
Ačkoli potíže mohou přetrvávat několik měsíců, zatím se podle Koblížka zdá, že nakonec přece jenom odezní. „Vypadá to, že změny na plicích postupně mizí. Lidé by tak neměli být ve stresu, že po infekci budou pociťovat limitaci dýchání. Měli by se ale hýbat,“ pokračoval přednosta.
Zdravý pohyb
Právě pohyb je totiž podle Koblížka důležitý, aby se plicní cévy plně zotavily. Ovšem pouze v přiměřených dávkách, lidé by na sebe neměli klást vysoké nároky. Doporučuje proto začít s pravidelnými procházkami a zátěž postupně zvyšovat.
„Ačkoli se tomu ve světě věnují tisíce lékařů, zatím máme minimum studií. Ty říkají, že pravidelná fyzická zátěž – která je ale menší než před nákazou covidem – by mohla pomoci tělu, aby se změny v drobných cévách v plicích zmenšily,“ popsal.
Množství lidí sledovaných v dlouhodobějším horizontu se však podle Koblížka stále rozrůstá. Aktuálně má ve fakultní nemocnici pod dohledem zhruba 150 pacientů. Sledovat je zamýšlí rok od doby, kdy se nakazili. Cílem je dát plicním lékařům jasný návod, jak u takových pacientů postupovat. „Až skončí druhá vlna, následky se budou řešit a může to pomoci,“ doplnil.
Olomoucký výzkum
Zkoumání dopadů koronaviru se ale věnují i další nemocnice. Například ve Fakultní nemocnici v Brně se zaměřují na to, jaké následky zanechává covid-19 na srdci a krevním oběhu. Další výzkumy probíhají v Thomayerově nemocnici v Praze či ve Fakultní nemocnici v Olomouci. V dubnu tam po jarní vlně založili pro pacienty dokonce takzvanou postcovidovou poradnu.
„Pacienty sledujeme celou dobu. Máme jich v současné době vyšetřeno přes 150, takže soubor máme poměrný velký,“ popsal vedoucí lékař Milan Sova z Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy olomoucké nemocnice. Dlouhodobé příznaky koronaviru se podle něj u tamních pacientů zatím téměř nevyskytují.
Kdo je náchylnější?
Výzkum odborníků z King's College v Londýně, kteří sledují přetrvávající příznaky nakažených prostřednictvím aplikace Covid Symptom Study, se zaměřil na to, jaké skupiny společnosti jsou k dlouhodobému covidu náchylnější. Předběžné závěry podle BBC naznačují, že kromě lidí s nadváhou nebo astmatem to jsou také ženy. Stejně tak riziko roste s věkem, a především s četností příznaků v průběhu onemocnění, mezi kterými je mimo jiné kašel, únava, bolest hlavy, ztráta čichu a chuti nebo střevní potíže.
„V rámci našeho souboru asi jen u tří procent pacientů dochází k významnému poklesu plicních funkcí,“ shrnul dosavadní závěry pozorování olomouckých pacientů Sova, který je rovněž prezentoval na říjnovém kongresu České pneumologické a ftizeologické společnosti.
„Na druhou stranu nikdo z nás netuší, zda pokles plicních funkcí nemohl být u těchto pacientů přítomen i v předchorobí. Spousta z nás může během života prodělat zápal plic a odnést si z toho drobné jizvy na plicích, ačkoli o tom nevíme,“ upozorňuje na možná úskalí lékařských výzkumů.
Opětovné vyšetření tamních pacientů proběhlo podle Sovy měsíc až dva pro prodělaném onemocnění. „Vyšetřujeme tedy relativně rychle. Další kontrolu máme po půl roce a pak po roce. Teď to tedy vychází, že bychom měli začít dělat druhé kontroly po půl roce. Uvidíme, kam se to vyvine,“ upřesnil.
Srdeční potíže
Vedle plic může však koronavirus postihovat také srdce. „U myokardu se koronavirus uplatňuje podobně jako chřipkový myokard,“ popsal lékař Martin Balík ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Pacienti tak mohou – ovšem spíše v ojedinělých případech – čelit zánětu srdečního svalu či srdečnímu selhání. „Když se lidé začínají vracet do své běžné zátěže, tak se toho vesměs zbaví, ale chvíli to trvá,“ pokračoval Balík.
Mezi hlavní problémy však u pacientů, kteří kvůli koronaviru potřebovali hospitalizaci, Balík řadí neurosvalové potíže. „Jsou to problémy se svalovým aparátem, únavový syndrom, nevýkonnost a na to je navázaný i pocit, že se jim špatně dýchá,“ popsal. Vedle toho se podle něj mohou potýkat i se zhoršenou psychikou, konkrétně s úzkostmi.
Doporučuje proto podobně jako Koblížek vracet se do každodenního rytmu pozvolna. „Paradoxně někdy se u nich vrací do kondice lépe dýchací funkce a hůře ten neurosvalový aparát,“ vysvětlil. Počítat je však podle Balíka s tím, že u některých pacientů bude trvat návrat do formy před nákazou až půl roku.
„Ačkoli vidím, že většina lidí, které jsme propustili, se do své původní kondice dostane během pár týdnů, je třeba počítat s tím, že zhruba 40 procent kriticky nemocných má následky, které si nesou až několik měsíců. Někdy jsou to tři měsíce, někdy i do půl roku,“ nastínil.
Jako nejhorší pak označuje situaci pacientů, kteří se v nemocniční péči „zaseknou“ déle než dva týdny. „Tragicky vychází skutečně ti lidé, kteří jsou v intenzivní péči i několik týdnů. Ti lidé mají potom skutečně dlouhodobé následky, pokud to přežijí,“ doplnil Balík.
Dlouhý covid
Sledování českých lékařů potvrzují také zahraniční studie, které server iROZHLAS.cz popsal už dříve. Typické příznaky nákazy koronavirem, které trvají déle než měsíc (nebo sice ustupují, ale vracejí se), označují jako takzvaný dlouhý covid.
Dlouhodobé následky covidu: Ujdu 200 metrů a tep se mi zblázní, popisuje ‚vyléčený‘ muž
Číst článek
Zahraniční definice nezávisí na tom, kdy a jak byl dotyčný člověk testovaný. Do kategorie dlouhého covidu tak spadají i lidé, kteří se podle testů z nemoci vyléčili a netrpí aktivní virovou infekcí. Také to nemusejí být lidé, kteří měli od počátku těžký průběh nemoci. Rozhodující je jen délka trvání příznaků.
Například přehledový článek v časopise British Medical Journal rozlišuje čtyři různé syndromy, do kterých se dají dlouhodobé příznaky koronaviru rozdělit. Velmi častým příznakem je přetrvávající únava a slabost. Tu je možné přičíst jak plicním, tak srdečním následkům, ale také mnohem hůře uchopitelnému chronickému únavovému syndromu.
K dalším příznakům patří třeba kašel, bolesti hlavy, svalů a kloubů, oslabený čich a chuť. Někteří vědci popisují, že se příznaky mohou vracet ve vlnách, tedy že některé dny je člověku lépe, jindy hůře.
