Stopka plošnému kácení. České Švýcarsko chce nechat přírodu, ať se vyrovná s kůrovcem sama
Národní park České Švýcarsko nebude na většině území plošně kácet stromy kvůli kůrovci. Pod náporem kalamity se správci rozhodli, že bude pro přírodu lepší nezasahovat a napadené i umírající stromy s kůrovcem nechat ve vnitřních částech parku na místě. Informaci České televize potvrdil Radiožurnálu mluvčí parku Tomáš Salov.
Doposud byla strategie Českého Švýcarska masivně kácet. To ale vedlo ke vzniku velkých holých ploch a nebylo to účinné.
To podle mluvčího Tomáše Salova není pro národní park prospěšné a šetrnější tak bude proti škůdci nezasahovat.
K tak intenzivnímu zásahu nemusí docházet ani v hospodářském lese, říká odborník o vykácení cenných smrků
Číst článek
Z toho důvodu se správa parku odhodlala k průlomovému rozhodnutí a les nechá, aby si se škůdcem poradil sám. Od roku 2017 se ke stejnému kroku, tedy nezasahovat proti kůrovci, rozhodli i v sousedním Saském Švýcarsku.
Kácet se v parku bude pouze z důvodu bezpečnosti návštěvníků, tedy pokud by stromy pádem ohrožovaly turistické stezky nebo ochranu sousedních lesů na okrajích parku.
„Kůrovcová kalamita dosáhla takového rozsahu, že bychom museli vykácet veškeré smrkové lesy. To je samozřejmě nemyslitelné, aby přes polovinu národního parku tvořila holina,“ uvedl pro ČTK ředitel parku Pavel Benda.
Ačkoli vzniknou uschlé lesy, bude to lepší než holiny. „Nová generace lesa tak má podstatně lepší podmínky pro růst,“ řekl Benda.
Nejhorší v historii
České lesy trpí kůrovcovou kalamitou několik let. Nejhůře zasahuje území sedmi krajů, z Moravy a Slezska se minulý rok rozšířila přes Vysočinu do jižních Čech.
Podle odborníků je situace nejhorší v historii, uvedla Česká televize. V letošním roce je vyhrazeno 1,15 miliardy korun na boj s kůrovcem a obnovu lesa, tedy dvojnásobná částka oproti loňskému roku.
V Českém Švýcarsku přitom začali s obnovou lesa, tedy s přeměnou z čistě smrkového na smíšeny, už před dvaceti lety.
„Chtěli jsme tu přeměnu udělat pomalu, to se dařilo do roku 2018, čtvrtinu smrčin jsme takto předělali, pak do toho vstoupilo sucho, které změnilo podmínky hry. Jedinou prioritou se stalo potlačování kůrovce a stala se z toho výroba holých ploch, přitom kůrovec postupoval dál,“ řekl ČTK mluvčí parku Salov.
Suché léto
Kůrovec se v regionu Českého Švýcarska rozmnožil minulý rok na hranici kalamity hlavně kvůli suchému létu. Škůdce napadá zejména uměle vysazené smrky, které mu nedokážou vzdorovat.
V Česku jsou čtyři národní parky a České Švýcarsko je jedním z nich. Vyhlášen byl v roce 2000. Symbolem parku se stal pískovcový útvar Pravčická brána.
České Švýcarsko se rozkládá mezi obcemi Hřensko, Chřibská a vesnicí Brtníky. Park má skoro osmdesát kilometrů čtverečních, lesy pokrývají 97 procent území.
