Neúspěch Pirátů? Liberální voliči buď nepřišli, nebo je přitáhli konzervativci, míní Gregorová

Jak se Pirátská strana vyrovnává se svým nevalným výsledkem v evropských volbách? „Vyhráli primárně ti, kteří říkali: zrušíme, zakážeme, ukončíme, ať už migrační pakt, nebo Green Deal. A strany, které nabízely nějaké řešení, tak spíše pohořely,“ hodnotí Markéta Gregorová v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu. Jako jediná z Pirátů dokázala obhájit mandát europoslankyně.

Dvacet minut Radiožurnálu Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Markéta Gregorová, Piráti

Voliči liberálních proevropských stran buď nepřišli, nedokázali jsme je mobilizovat, anebo přešli ke stranám konzervativnějším, říká Gregorová | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

O pirátském výsledků v eurovolbách se psalo a mluvilo jako o debaklu. Ztratili jste dva mandáty ze tří. Hodnotíte to jako propadák?
Pro nás to rozhodně bylo zklamání a šok. Propadák je silné slovo, které jsme nepoužívali, ale je to něco, co nás teď donutí nějaké věci změnit, přehodnotit, jak komunikujeme nějaká témata a jak jsme vnímáni voliči.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem je Markéta Gregorová, která jako jediná z Pirátů dokázala obhájit mandát europoslankyně

Piráti po zisku bezmála 14 procent hlasů ve volbách před pěti lety letos klesli na 6,2 procenta. Kde se stala chyba?
Budeme na to potřebovat mnoho dat. Bohužel teď to vypadá, že je spousta komentátorů se silnými názory, ale podklady na to nemá nikdo. Nicméně můžeme už podle přelivů voličů a nepřicházejících voličů vidět dva trendy.

Voliči liberálních proevropských stran buď nepřišli, nedokázali jsme je mobilizovat, anebo přešli ke stranám konzervativnějším. A to nevidíme jenom v Česku, ale i po celé Evropě. Můžeme udělat úvahu, že v obdobích závažných krizí, války i po covidové krizi lidé začínají volit konzervativněji.

S tím se pojí druhý hlavní důvod, jakým způsobem my i ostatní liberální síly jsme komunikovali řešení, aby budoucnost nevypadala tak temně.

Vidíme, že vyhráli primárně ti, kteří říkali: „zrušíme, zakážeme, ukončíme, ať už migrační pakt, nebo Green Deal“. A strany, které nabízely nějaké řešení, tak spíše pohořely a musíme se tím zamyslet proč, když ne každé řešení vyhovuje každému, ale je to pořád lepší než se tvářit, že se žádné problémy nadějí.

Reformy v kampani i vnitřním fungování do konce července. Piráti reagují na neúspěch v eurovolbách

Číst článek

‚Rozhodlo 38 procent‘

Jak si vysvětlujete, že mnoho vašich voličů evidentně nepřišlo k volbám? Mluvila jste o tom, že jste je nedokázali zburcovat. Ale tak volby jsou volby. Není potřeba je přece aktivizovat.
To slyším poprvé v životě. Jestli si vzpomenete na rok 2019, tak voličská účast do evropských voleb byla druhá nejhorší v celé Evropě po Slovensku. Pokud se nemýlím, bylo to nějakých 28 procent.

Teď to narostlo o 10 na 38 procent. To je naprosto skvělé, ale pořád 38 procent je hrozně málo na demokratické volby. Jenom velmi malá část obyvatel rozhodla. Proč ti ostatní nepřišli? To jsou závažné otázky, jak vnímají evropskou politiku.

Ale já jsem se ptal na vaše voliče, proč nepřišli? Může to být, že mají pocit, že vlastně není co řešit?
Těch důvodů bude více. Jeden z nich je, že jsme je pravděpodobně nedokázali motivovat, že jde o něco důležitého. Řekněme že mnoho stran v těchto volbách si našlo nějakého nepřítele, ať už to byla konkrétní legislativa, nebo konkrétní osoba, strana. Všichni tak nějak burcovali.

Hlavenka z Pirátů: Voliči nejsou ve středu, ale na okrajích. Musíme prodávat to, co je chytlavé

Číst článek

My jsme přiznaně neměli nepřítele, někoho, proti komu bychom pořád brojili. Tím pádem jsme pravděpodobně i proto nedokázali tolik motivovat lidi, kteří nás typicky volí, aby přišli.

Vy jste evidentně něco dělala správně, protože jak si vysvětlujete, že jste tím množstvím preferenčních hlasů vlastně smázla jedničku na kandidátce Marcela Kolaju?
Do velké míry je to tématy, kterým se věnuji, a možná právě tím, že jsem toho nepřítele a nějaké burcování měla. Můj nepřítel jsou autoritáři, ultrakonzervativci, ultrapravice a Putin.

Tito všichni dohromady, kteří samozřejmě spolupracují a teď do nějaké míry nabyli větší moci v evropských volbách. Ti, kteří sledovali politickou scénu a věděli, že tyto síly posílí, tak se domnívám, že chtěli mě, která proti nim už pět let deklaratorně bojovala.

K čemu došel víkendový republikový výbor Pirátské strany? Změní neúspěch jejich přístup k volbám senátním a ambice ve volbách parlamentních? Mělo by se vyměnit vedení strany? Poslechněte si celý rozhovor, audio je v úvodu článku.

Vladimír Kroc, fos Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme