Noc ze soboty na neděli bude o hodinu delší. Mění se čas
V noci ze soboty na neděli se mění letní čas na takzvaný zimní. Znamená to, že se hodinky ve 3 hodiny ráno posouvají zpět na 2. Většina lidí proto tuto změnu vítá, protože si můžou o hodinu přispat, některé ale trápí narušení biorytmu. Problémy mohou přetrvávat 12 až 14 dnů.
Podle některých vědců může být dopad změny v biologických rytmech člověka větší, než se zdá. Hodně citliví lidé můžou být kvůli změně času unavení, mohou trpět poruchami spánku, malátností nebo bolestmi hlavy. Některé výzkumy dokonce tvrdí, že může přibýt sebevražd nebo autonehod.
Mnoho lidí může mít několik týdnů problémy s usínáním a následnou únavou. „U jedinců, kteří jsou citliví při změně doby vstávání a usínání, a takových je poměrně dost, už jenom jedna hodina znamená stres. A stres je pro organismus záležitost nevítaná, je-li způsoben něčím, s čím se nedá nic dělat,“ řekl Radiožurnálu docent Petr Smolík z Centra pro poruchy spánku a biorytmů Fakultní nemocnice v Hradci Králové.
Hostem Ranního interview na Radižurnálu byl Petr Smolík z Centra pro poruchy spánku a biorytmů Fakultní nemocnice v Hradci Králové
„V současné době je situace u nás i v celé Evropě poměrně neklidná, je více stresu, než bývalo dříve, takže můžeme očekávat, že bude více lidí, kteří budou reagovat negativně,“ dodává.
Obvykle podle něho přichází problém s usínáním. Lidé, kteří jsou citliví, se ráno probouzejí unavení, nevyspalí. Někteří mají pocit jakési opilosti, zmatenosti, jejich spánek není tak kvalitní, jak by měl být.
„Dneska už máme dobře proveditelnými empirickými pokusy zjištěné, že zhruba 12 až 14 dnů trvá, než biologické hodiny doladí hormonální systémy,“ upozornil Smolík.
O vlivu změny letního času na zimní mluvil v Odpoledním Radiožurnálu psychiatr Jan Cimický
Podle něj se na přechodné období nedá nijak připravit: „Systém, který máme, je nastaven. Nastavení bylo zahájeno někdy před miliony let, takže mi se s tím moc vypořádat nemůžeme.“
Podle Smolíka existuje vzácná shoda mezi odborníky spánkové medicíny a ekonomy, že měnit čas nemá žádný smysl a z hlediska lékařského je to destruktivní.
Spousta z nás si ale změny času sotva všimne – tuto změnu obecně snášíme lépe než přechod na letní čas.Podle některých psychologů změna z letního na zimní čas dokonce zdraví prospívá. Prý se vracíme ke svým přirozeným biologickým rytmům.
„Už se objevila ta doba, kdy bychom potřebovali více spát. Samozřejmě, že tedy naprostá většina lidí přivátá ten fakt, že si oficiálně budou moci o hodinu více přispat,“ říká psychiatr Jan Cimický.
„Ty rytmy už znali staří Keltové. V době někdy po 15. říjnu skončili se vším, co bylo stresující, přestali bojovat a věnovali se odpočinku,“ tvrdí Cimický.
Přeřídit se musí orloj i vlaky
Netýká se však jen hodin a hodinek v domácnostech, ale i pouličních ukazatelů času. K těm patří i orloj na Staroměstské radnici. Jak Radiožurnálu upřesnil orlojník Petr Skála, změna času se projeví jen na bočních cifernících, které ukazují občanský čas:
„Vlastní orloj je astrolábem, ten jde samozřejmě pořád podle přírody, podle středoevropského času. Takže když se dělá změna na letní čas nebo zpátky na středoevropský, tak je třeba pouze přestavět ty boční ciferníky a přestavět chod apoštolů, který je vždycky od devíti večer aktuálního času.“
Podle Martiny Jandlové z brněnského biskupství je většina věžních fungujících hodin napojena automaticky, takže by se jich změna času a posouvání hodin neměla nijak dotknout: „Já jsem se ptala našeho pana kostelníka a on říkal, že se hodiny vždy zastaví a až doběhne ten správný čas, tak teprve odbíjejí, takže by to nemělo znít dvakrát, abychom nemátli ostatní.“
Změna času se částečně dotkne i vlakové dopravy – 10 dálkových rychlíků bude hodinu stát ve stanicích na trase.
„Například rychlík Chopin z Vídně do Varšavy bude hodinu čekat ve stanici Ostrava-Svinov, rychlík Humenné-Praha bude čekat hodinu ve stanici Třinec a rychlík Metropol na trase Budapešť-Berlín si hodinu postojí ve stanici Pardubice hlavní nádraží. Pokud by totiž vlaky nezůstaly stát, jely by po změně času ve zbytku trasy o hodinu dříve,“ vysvětluje Radka Pistoriusová z Českých drah.
Regionální dopravy se změna času nedotkne, protože mezi druhou a třetí žádné vlaky tohoto typu nejedou.
Čas se začal původně posouvat v létě kvůli tomu, že se šetřilo za svíčky. Dnešní odborníci ale říkají, že úspory elektřiny to nepřináší. Přesto se střídání dodržuje nejen v celé Evropské unii, ale třeba také v USA a Mexiku.
