Nový občanský zákoník: Dlužník a věřitel si mohou dojednat promlčecí lhůtu v délce až 15 let

Dluhy nemusejí být závazkem až do konce života. Když uplyne určitá lhůta, finanční závazky jsou promlčené. Nový občanský zákoník promlčecí lhůtu upravuje. Dlužník a věřitel si ji mohou dojednat od jednoho roku do patnácti let.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Peníze (ilustrační foto) | Foto: Ladislav Bába

Milan si od Pavla půjčil sto tisíc. Na půjčku si sepsali smlouvu. Milanovi se ale ve firmě nedařilo a ani po roce nebyl schopný závazek splnit. Doufal, že kamarád na peníze zapomene. Pavel se neozval tři roky, a když se pak později obrátil na soud, Milan namítl, že vypršela promlčecí lhůta. S námitkou tak uspěl a žádné splátky už mu nadále nehrozily.

Od nového roku by si ale Milana jako dlužníka mohl věřitel Pavel ve smlouvě zavázat na více let. Nový občanský zákoník přináší některé novinky v promlčení. Na jednu stranu má promlčení vést věřitele k tomu, aby se včas staral o své pohledávky, na druhou stranu ale chrání například člověka se závazky před tím, aby po něm věřitel vymáhal peníze do konce života.

Přehrát

00:00 / 00:00

Nový občanský zákoník upravuje promlčecí lhůtu, po jejímž uplynutí se dluhy stornují. Reportáž připravila redaktorka Petra Benešová

Základní promlčecí lhůta je nyní tři roky, nově bude možné sjednat i jinou. „Strany si mohou ujednat kratší nebo delší promlčecí lhůtu – počítanou samozřejmě ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé, než jakou stanoví zákon, nejméně však v trvání jednoho roku a na druhé straně nejdéle v trvání 15 let,“ říká právnička Dagmar Raupachová.

Bude také velmi důležité, kdo bude v postavení dlužníka. Jestli například spotřebitel nebo velká firma. Podle toho se může odvíjet promlčení. „Je-li kratší nebo delší lhůta ujednána v neprospěch slabší strany, tak se k tomu ujednání vůbec nepřihlíží,“ dodává Raupachová.

Nový občanský zákoník

Číst článek

Občanský zákoník také posiluje ve smluvních vztazích ochranu hendikepovaných osob a zdůrazňuje odpovědnost za splnění slibu. Nikdo by nikomu neměl bezdůvodně ubližovat.

„Snaží se mnohem více o nalezení spravedlnosti a hledání vzájemně vyváženého řešení mezi zájmy různých stran,“ vysvětluje spoluautor zákoníku František Korbel.

Každý, kdo podepisuje smlouvy, by měl jednat v dobré víře a poctivě. Pokud má jiné úmysly, musí se připravit na nějakou sankci.

„Do budoucna bude možné například změnit smlouvu v těch případech, kdy plnění podle smlouvy by bylo v hrubém nepoměru mezi právy a povinnostmi stran,“ upozorňuje Korbel.

Petra Benešová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme