OVĚŘOVNA: Vláda chce germanizovat Česko, lže dezinformace. ‚Mimořádně přehnané,‘ soudí právník
Vláda v České republice v tajnosti zavedla druhý úřední jazyk: němčinu. Tento krok je jen prvním stupněm plánované germanizace, tvrdí dezinformace, na kterou projekt Ověřovna! mimo jiné upozornili čtenáři. „V našem okrese, stejně jako v celé České republice, je úředním jazykem čeština a nemám ani náznaky informací o tom, že by se to mělo změnit,“ řekl serveru iROZHLAS.cz mluvčí Sokolova, kde měla údajná germanizace také začít.
„Fialova vláda potichu a potají uznala v několika okresech ČR označených za bývalé ‚Sudety‘ němčinu za druhý úřední jazyk v ČR,“ píše se hned v úvodu dezinformačního článku publikovaného na webu Aeronet News. „Němčina byla na českém území úředním jazykem naposledy za Protektorátu! No, a teď za Fialy,“ vyčítá text českému premiérovi.
„Fialova banda nevzala v potaz ani obavy občanů z toho, že díky úřednímu statusu němčiny začne v těchto okresech postupná a plíživá re-germanizace životního prostoru,“ píše v dezinformačním textu dále šéfredaktor serveru vystupující jen pod přezdívkou „Vedoucí kolotoče“.
„Na úřadech se u nás používá čeština, ale ne každý ví, že na celém území se taky používá slovenština. To znamená, Slováci můžou komunikovat ve slovenštině. A na Těšínsku, tedy ve dvou okresech na Těšínsku je taky polština. Takže pojem druhý úřední jazyk je jakoby nesmysl. Ale je pravda, že v těch pohraničních okresech, v těch osmi, tam se bude používat čeština, slovenština, němčina. To znamená, oni křičí o druhém úředním jazyku, ale my už tady vlastně máme de facto několik úředních jazyků,“ říká právník René Petráš z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
„Re-garmanizace“ se má týkat celkem osmi okresů, jimiž jsou Cheb, Karlovy Vary, Sokolov, Liberec, Ústí nad Labem, Český Krumlov, Opava a Svitavy. Mluvčí Úřadu vlády a stejně tak radnic či magistrátů ve zmiňovaných městech, které iROZHLAS.cz oslovil, ale vyloučili, že by zde němčina platila za úřední jazyk v takovém smyslu a významu, jak naznačuje Aeronet.
Co je to úřední jazyk
„Pojem ‚úřední jazyk‘ je trošku zavádějící, protože naše právo nic takového nezná. Je to cosi jako úřední jazyk nebo takzvaný úřední jazyk,“ říká právník zaměřující se na národnostní menšiny René Petráš. To je také důvod, proč si pojem ‚úřední jazyk‘ tiskoví mluvčí Úřadu vlády i mluvčí okresních měst oslovení serverem iROZHLAS.cz vykládají trochu jinak. „A hlavně, vtip je v tom, že u nás není jenom jeden,“ doplňuje právník.
„V našem okrese, stejně jako v celé české republice, je úředním jazykem čeština a nemám ani náznaky informací o tom, že by se to mělo změnit,“ sdělil serveru iROZHLAS.cz tiskový mluvčí města Sokolov Michal Švarc.
Svitavská mluvčí Kateřina Kotasová uvedla, že se snaží občanům vycházet jazykově vstříc: „Když někdo přijde a chce jednat v cizím jazyce, poskytujeme tlumočníky, ať se jedná o němčinu nebo třeba angličtinu.“
Mluvčí oslovených měst se shodují, že zmiňovaná „re-germanizace“ není reálnou hrozbou. Například podle tiskové mluvčí Českého Krumlova má okres pevně ukotvenou českou identitu a vláda ani samospráva nepodporují změny, které by vedly k návratu dominantní role němčiny v regionu.
Sokolovský mluvčí Švarc k tématu poznamenal, že ačkoliv jedna z tamních základních škol nabízí rozšířenou výuku angličtiny, nemá „žádné zprávy o tom, že by se sokolovští z tohoto důvodu obávali anglikanizace města“.
‚Maskování‘ za Evropskou chartu
Dezinformátor ve svém textu zmiňuje Evropskou chartu regionálních a menšinových jazyků Rady Evropy, která německé menšině v ČR přiznala používání němčiny jako úředního jazyka.
Charta vstoupila v Česku v platnost už v roce 2007 a v březnu tohoto roku vláda Petra Fialy (ODS) Radu Evropy informovala o tom, že rozšířila ochranu němčiny a možnost ji používat ve vyjmenovaných regionech. Vláda však podle Aeronetu svůj nynější krok za Chartu jen „maskuje“.
OVĚŘOVNA: Média uměle snižují počet Ukrajinců u nás? Údaje v nich jsou v souladu s čísly ministerstva
Číst článek
Jednání v němčině ale v Česku bylo možné už dříve, než Charta vstoupila v platnost. Právní úprava Správního řádu totiž připouští užívání jazyků národnostních menšin, které tradičně a dlouhodobě žijí na území České republiky. Charta tak pouze doplnila vymezení území, kde se němčina považuje za tradiční a zároveň živý jazyk, vysvětlila mluvčí Úřadu vlády Lucie Ješátková.
„To samé platí i pro polštinu, slovenštinu, moravskou chorvatštinu a romštinu (poslední dva jazyky mají nižší stupeň ochrany než slovenština, polština a němčina, ale také jsou chráněny chartou),“ dodala s tím, že k rozšíření ochrany němčiny Českou republiku dlouhodobě vyzývala sama Rada Evropy. „Výběr regionů byl proveden na základě spolupráce se Shromážděním německých spolků v České republice.“
„(Charta) poskytuje řadu práv němčině. A co je důležité, je to na základě mezinárodního práva. To znamená, Česká republika s tím nemůže moc dělat. Zkrátka je to mezinárodní závazek. Schválil ho ale Parlament, i když to byla samozřejmě i vláda, která s tím souhlasila,“ přibližuje právník Petráš.
„Otázka ohrožení států menšinami je vždycky složitá. Ale myslím si, že v podmínkách České republiky je to mimořádně přehnané,“ myslí si.
„Ty závazky (plynoucí ze zmiňované charty, pozn. red.) měla Česká republika začít převádět do praxe už v únoru. I když se to teprve rozbíhá. Takže se o tom teď začalo diskutovat. Pro mě je, nutno říct, dost fascinující, proč se o tom zatím nepsalo. Protože o tomhle problému jsem sám publikoval už zhruba počátkem roku 2020,“ upozorňuje právník Petráš.
Zároveň dodává, že přičítat krok vládě Petra Fialy není spravedlivé: „S tímto začala Babišova vláda. A byla to zejména profesorka Válková, z jejíž iniciativy tohle rozšíření práv němčiny přišlo.“
Symbolické datum?
Dezinformátor upozorňoval i na datum, od něhož měla zmiňovaná charta vstoupit v platnost. „Skandál propukl na výročí vzniku republiky 28. října!“ kritizuje hned v úvodním odstavci textu.
Charta začala platit už o osm měsíců dříve, tedy 28. února, jak potvrdila mluvčí Úřadu vlády Ješátková i právník Petráš.
„Proběhl standardní legislativní proces, materiál schválila jak Poslanecká sněmovna, tak Senát. Celý proces započal už za vlády Andreje Babiše (ANO), který byl i předsedou Rady vlády pro národnostní menšiny, a pod vedením tehdejší zmocněnkyně vlády pro lidská práva Heleny Válkové,“ uvedla Ješátková.
Odmítla také historickou souvislost s protektorátem. „Zvolené okresy neodpovídají tehdejším Sudetům, a není zde ani žádná provázanost na Benešovy dekrety, tudíž není možné mluvit o jejich porušení,“ zdůraznila.
Doporučení Rady Evropy
Rada Evropy (nemá nic společného s Evropskou unií) v květnu vyzvala Česko, aby podniklo další kroky k širšímu používání a ochraně menšinových jazyků. Zpráva konstatuje, že dosud je možno jako hlavní vyučovací jazyk na základních a středních školách v regionech s menšinovým zastoupením využívat pouze polštinu. Němčina se vyučuje jako cizí jazyk, další řeči, na které se charta vztahuje - slovenština, romština a moravská chorvatština - se neučí vůbec. RE doporučuje, aby zákonná pravidla kromě úřadů zahrnula také používání menšinových jazyků u českých soudů. Česko by podle ní mělo také rozšířit vysílací čas pořadů v polském jazyce a zavést vysílání v dalších jazycích menšin. Na území obývaném polsky mluvícími lidmi by také mělo přibýt dvojjazyčných orientačních cedulí, které nejsou ve všech obcích se zastoupením menšiny. Skupina expertů zabývajících se tímto tématem uznala, že zvláště v rozšiřování němčiny dosáhlo Česko pokroku.
