Petr Pavel uvítal, že ho ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) seznámil s opatřeními připravovaného konsolidačního balíčku před jeho ohlášením. Prezident to řekl ve speciálním vysílání 20 minut Radiožurnálu. O jeho podobě se chce nejprve pobavit se svými poradci a také s guvernérem ČNB Alešem Michlem. Česko také podle Pavla pokračuje v pomoci Ukrajině. Zmínil, že její vojáci v nejbližší době převezmou dva systémy protiletadlové obrany KUB.

Praha 14:15 10. 5. 2023 (Aktualizováno: 16:03 10. 5. 2023) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Pane prezidente, mluvíme spolu krátce poté, co jste skončil jednání s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou z ODS, který vám alespoň v hrubých rysech představil to, co chce vláda prezentovat ve čtvrtek. Jaký jste z toho měl pocit?
Zaprvé jsem uvítal, že ministr financí mě s tím přišel seznámit dřív, než to vláda ohlásí. Zadruhé vítám to, že se vláda blíží k finální shodě nad balíčkem, který chce představit. A vítám i to, že balíček jako celek směřuje k větší rozpočtové odpovědnosti, ke snižování deficitu při zachování možnosti růstu ekonomiky a také s akcentem na to, aby tím balíčkem nebyli postiženi ti, kteří už dnes mají problémy s existencí.

Jednání s ministrem financí se trochu protáhlo. Je v tom balíčku něco, s čím nesouhlasíte?
Neprobírali jsme všech asi 55 opatření, která vláda navrhuje. Bavili jsme se spíše o komplexním pohledu. Ministr představil celkový přístup vlády k řešení i představu, s jakou jdou do projednávání, protože je důležité, aby ten balíček byl projednán a přijat v tomto roce tak, aby mohl od příštího roku platit. A to všechno bylo předmětem představení celého balíku.

Měl jsem potom dotazy k věcem, které mě zajímaly, především k ochraně sociálně slabších, k tomu, jestli vláda v rámci opatření pamatuje také na řešení problému strukturálně postižených regionů a subregionů po celé České republice. A také někteří členové mého týmu měli dotazy. Strávili jsme tam sice o něco více času, ale byla to věcná debata a já jsem za ni rád.

Když jste viděl obrysy toho, co bude vláda prezentovat, řekl byste: „Toto vám jako prezident republiky, pokud to bude mít zákonnou formu, podepíšu?“
Takto daleko ještě ne. Celý balíček jsem zatím neměl možnost číst, protože ještě není k dispozici. Chci si ho prostudovat a promluvit si o něm především s ekonomickými poradci, s poradci na sociální problematiku a se zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů. Případně mluvit i s guvernérem ČNB, do jaké míry bude balíček napomáhat ke snižování míry inflace. To jsou všechno takové stavební bloky na cestě k tomu, jestli budu nebo nebudu připraven ten balíček podepsat.

Jaká byla, pane prezidente, vaše očekávání? Představoval jste si, že vám vláda představí nějaký ucelený koncept veřejných financí třeba na příštích 40 let?
Takto daleko ne, ale představoval jsem si hlavně to, že balíček jako celek bude dostatečně provázaný, bude respektovat priority, o kterých vláda hovoří a které od toho všichni očekáváme. A mám pocit, že ten balíček jde tímto směrem. Rád si počkám na jeho představení a poté na bližší vysvětlení detailů, protože každé z opatření by mělo být připraveno tak, že budou jasné přínosy, případně minusy, ale také to, co to bude pro občany znamenat.

Politika centrální banky

Před týdnem jsme byli svědky docela překvapivé výměny názorů mezi guvernérem centrální banky Alešem Michlem a předsedou vlády Petrem Fialou z ODS. Jako prezident republiky chcete do té rozmíšky vstupovat?
Nemyslím si, že by mi to příslušelo. Na druhou stranu je dobře, že taková debata probíhá, protože jak centrální banka, tak vláda mají co říct do krocení inflace. Je to především doména centrální banky, ale vláda k tomu svými opatřeními může přispět.

Konflikt na Ukrajině připomíná bojiště druhé světové války, prohlásil prezident Pavel při pietě na Vítkově

Číst článek

I proto mě bude zajímat, jak ten balíček, který vláda připravila a bude ho prezentovat veřejnosti, bude z pohledu guvernéra České národní banky tomuto úsilí přispívat. Nicméně to je věcí další diskuse. Ale do té debaty si nemyslím, že by bylo vhodné, abych vstupoval.

Za dva měsíce, co jste ve funkci prezidenta, jste se ještě s guvernérem centrální banky nesetkal. Je to tak?
Nesetkal.

Na kdy to plánujete? Pokud to plánujete.
Předpokládám, že v okamžiku, kdy bude ten balíček představen a bude dostatečně zdůvodněn, tak nastane čas – až si ho prostuduje i guvernér – se poptat na to, jak daný balíček vidí on ve vztahu ke zvládání inflace.

A vaše základní otázka na guvernéra centrální banky je?
Jak říkám, dopad balíčku připraveného vládou na vývoj inflace v České republice.

Nebude vás zajímat, proč třeba centrální banka pod vedením Aleše Michla za rok nezvedla úrokové sazby?
To je ale jedno z opatření, jak zvládat inflaci.

Vláda a ČNB by měly spolupracovat, ne si vyměňovat přes média narážky, shodují se ekonomové

Číst článek

Předpokládáte, že po výsledku hlasování bankovní rady minulý týden, kdy to bylo čtyři ku třem, je to signál toho, že například v červnu se jejich politika změní a úrokové sazby se zvýší? Respektive doporučoval byste jim to?
Já nemám co doporučovat guvernérovi centrální banky, takže určitě mu to doporučovat nebudu.

Když jsme se s ekonomickými poradci na toto téma mnohokrát bavili, tak se i oni více klonili k tomu, že by bylo ve fázi, ve které jsme byli, rozumné úrokové sazby zvýšit. A v okamžiku, kdy budu s guvernérem mluvit, tak se ho samozřejmě i na jeho názor zeptám, jak on vidí právě úrokové sazby jako nástroj pro zvládání inflace, do jaké míry Česká národní banka tento nástroj ještě chce použít. Anebo naopak, jestli bude spoléhat na to, že přirozený vývoj situace v ekonomice, ve světě, bezpečnostní situace a opatření vlády povedou k tomu, že inflace začne vlivem těchto opatření pomalu klesat.

Dvě setkání se Zemanem

Když jste byl zvolen do funkce prezidenta a prožíval jste období před inaugurací, tak jste se vyjádřil v tom smyslu, že je to docela svazující, že vám to nic moc neumožňuje a že by bylo dobré to změnit. Už víte jak?
Ještě stále nejsme u konce se sběrem a vyhodnocováním informací. Navíc mám za to, že do dalších voleb je trochu času, abychom připravili nějaký návrh. Hlavní námitky směřovaly k tomu, že člověk, který vyhraje volby, je sice tím, co se v angličtině nazývá prezident elect, tedy zvoleným prezidentem, ale samozřejmě bez pravomocí, bez financí, bez toho, že by členové jeho týmu měli jakýkoli pracovněprávní vztah, ale také bez sídla, kde by se mohl připravovat na převzetí funkce. A to si myslím, že jsou poměrně limitující faktory.

Pomohu do vedení naší země vrátit respekt, slušnost a důstojnost, prohlásil prezident Pavel v prvním projevu

Číst článek

Jak volební tým, tak zvolený prezident musí v období do inaugurace hodně improvizovat. A to není úplně dobře. Takže asi bude dobré nastavit pravidla tak, aby když nebude mít sám svoje možnosti, tak aby mu byl poskytnut nějaký prostor, aby měl alespoň nějaký základní rozpočet, aby lidé, kteří s ním jsou nebo budou přecházet z volebního týmu do týmu pracovního, měli nějaký pracovněprávní vztah, aby také mohl cestovat, vést jednání, o ničem samozřejmě nerozhoduje. Ale v přípravě na výkon funkce po inauguraci nemůže pět nebo šest týdnů zahálet.

Poté přijde inaugurace, prezident republiky nastoupí do funkce. Jak dlouho trvá, než změní chod Kanceláře prezidenta republiky k obrazu svému?
Ještě stále nejsme u konce. Určitě to ještě nějakou chvilku bude trvat. Už jenom když si představíte, že pracujete se třemi kategoriemi lidí. Jedna je stávající kancelář, pak máte svůj volební tým nebo jeho část, se kterou chcete pokračovat, a pak několik nových lidí. Takže jsou tu tři různé kategorie, které od počátku nemusí být úplně kompatibilní.

Navíc i prostředí, pracovní vztahy v kanceláři se tady tvořily deset let a transformovat ji na jiný přístup chvilku trvá. A to i v tom, když přijdete s něčím, co je na první pohled pozitivnější, vstřícnější, vlídnější, tak stejně si na sebe ty skupiny lidí musí zvyknout.

Bylo něco, co vás – obrazně řečeno – rozpálilo doběla v souvislosti s provozem Kanceláře prezidenta republiky?
Já se nenechám tak úplně často rozpalovat doběla. Ale jsou věci, které na první pohled působí dost absurdně. Třeba to, že prezidentská kancelář by se měla věnovat na prvním místě vnitřní politice, zahraniční politice, komunikaci. A zrovna v těchto třech oblastech byla kancelář prezidenta extrémně poddimenzovaná.

Když uvážím, že bych z pohledu pravomocí prezidenta měl být v kontaktu se Senátem, Poslaneckou sněmovnou, s kraji, se zastupitelstvy nebo aspoň zástupci Svazu měst a obcí, s občanskou společností, tak na to potřebujete mít někoho, kdo ten styk bude zprostředkovávat, kdo bude připravovat cesty. A ve staré kancelář byly na tuto oblast, kromě ředitele odboru, dva lidé.

Na jednu stranu vnímám snahu o úspornost, ale v tomto případě už to bylo výrazné omezení výkonu prezidentské funkce. Pravda je, že Miloš Zeman, i s ohledem na zdravotní stav, vykonával poslední asi dva roky funkci z lánského zámku, takže ta kancelář působila trochu improvizovaně, ale přece jenom některé funkce jsme prostě museli obnovit, aby vůbec prezident pravomoce v těchto oblastech mohl vykonávat.

Za ty dva měsíce, co jste ve funkci, byl jste v kontaktu s bývalou hlavou státu? Potřeboval jste si něco ujasnit?
Potkali jsme se před inaugurací a při inauguraci, ale to jsme se jenom pozdravili. Od té doby jsem se s Milošem Zemanem neviděl.

Horké léto na Ukrajině

Jednání o zastavení bojů a o míru mezi Ukrajinou a Ruskem nejsou nyní možná. Obě země totiž věří, že dokážou ve válce vyhrát, řekl generální tajemník OSN Antonio Guterres v rozhovoru pro deník El País. Tak to možná bývá ve většině válek, že každá strana chce vyhrát. Kdy zpravidla nastává ten čas na mírové rozhovory?
Někdy ani jedna strana není schopná dosáhnout pokroku. Ono by se mohlo stát, že ten stav už nastal teď. Vidíme, že fronta se už měsíce nijak významně nehýbá. Ale ono to bylo do značné míry tím, jaké byly klimatické podmínky, ale také tím, že se obě strany připravují, nabírají dech a sílu na rozhodující krok. Již dlouho slyšíme o připravované ukrajinské protiofenzivě.

Pokud útok selže, další možnost letos nebude. Pavel varoval Ukrajinu před uspěcháním protiofenzivy

Číst článek

Před kterou vy trochu varujete.
Ne, nevaroval jsem před protiofenzivou. V rozhovoru s ukrajinskou stranou jsem pouze upozornil na to, aby se nenechali tlačit do nějakého předčasného spuštění protiofenzivy, dokud nebudou – podle jejich názoru – na ni plně připraveni. A to je trochu odlišná věc.

Kdyby měli podlehnout jakémukoli politickému tlaku, ať už vnitřnímu, nebo vnějšímu, k zahájení protiofenzivy a ta protiofenziva by selhala, tak by to mohlo mít naprosto fatální důsledky. Nejenom pro Ukrajinu a její vůli se bránit, ale také pro vůli států Ukrajinu dále podporovat. To bylo jediné moje upozornění.

Ale abych se vrátil k té otázce. Ukrajina sbírá síly k protiofenzivě. Rusko velice intenzivně buduje obranné linie k tomu, aby udrželo okupovaná území. Dá se očekávat, že toto léto bude opravdu horké, protože obě strany se budou snažit dosáhnout svých cílů.

Jaká je tedy v této situaci role takzvaných západních spojenců, když Ukrajina už delší dobu žádá o nadzvukové stíhačky F-16, příp. Gripen od spojenců? Proč je důležité mít v takovém konfliktu tzv. převahu ve vzduchu?
Vzdušná převaha je jedním z klíčových faktorů úspěchu v jakékoliv operaci. I z toho důvodu se Ukrajina snaží, a zvlášť pokud chce, aby případná protiofenziva byla úspěšná, mít i tento komponent vojenské síly. Rusko v tomto případě stále převahu má, stejně tak v počtu dělostřeleckých hlavní. Ukrajina kromě toho, že dostává od západních spojenců novou techniku, by se chtěla připravit i na rozhodující fázi, a k tomu potřebuje letectvo.

Západní státy byly zatím zdrženlivé, pokud jde o poskytnutí moderních letounů. Nejen proto, že příprava na jejich použití trvá poměrně dlouho a jejich logistika není úplně jednoduchá. Většina letounů západních zemí je vybavena systémy pro utajované spojení a pro přenos dat, a to jsou systémy, které alianční státy nechtějí případně dát k dispozici Rusům, pokud by se k takovému stroji dostali. Jsou to poměrně citlivé věci, ale vím, že jednání probíhají. Nechme se překvapit, jestli Ukrajina přece jen nějaké F-16, možná jen s demontovanou částí tohoto vybavení, dostane.

Zelenskyj nyní letouny F-16 nepotřebuje, prohlásil Biden. Kritizoval i mírový plán Číny

Číst článek

Jsou pro Ukrajinu lepší stíhačky F-16, nebo Gripen?
Ukrajina by v tuto dobu uvítala jakýkoliv moderní letoun, stejně tak jako uvítá jakýkoliv druh obrněné techniky. To, co je pro Ukrajinu rozhodující, podle mě nejsou možná ani tak moderní bitevní letouny jako dostatek obrněné techniky, a hlavně dostatek munice. Ta Ukrajině chybí, protože rozhodující díl bitvy se bude muset odehrát na zemi.

Co může Ukrajina dostat od České republiky?
Když pominu to, co všechno už Ukrajina dostala, to znamená téměř stovku tanků, přibližně stejný počet obrněných vozidel a mnoho munice, tak teď jsou ve stadiu předání ještě dva systémy protiletadlové obrany Kub s poměrně velkým množstvím raket, které může Ukrajina okamžitě používat, protože vojáci jsou na tento druh techniky vycvičeni.

Dále můžeme poskytnout munici, a to nejen z vlastních zdrojů, ale i ze zdrojů ze třetích zemí, na tomto poli je Česká republika velice aktivní.

A můžeme zvážit i další možnosti, jako jsou například opravené tanky, bojová vozidla, která jsou opravována v našich závodech a postupně doručována na Ukrajinu. Je namístě se zamyslet i nad tím, jestli bychom nemohli Ukrajině poskytnout naše letouny L-159 s jistým výhledem a perspektivou na přezbrojení. I ty by jako letouny přímé bojové podpory právě v protiofenzivě mohly Ukrajině významně pomoci.

Běží zajímavá diskuse o případném trestním tribunálu a Vladimiru Putinovi. Vy jste ve svém videopříspěvku přispěl do konference, kterou pořádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Co jste tam povídal?
Válečné zločiny, ke kterým ze strany Ruska na Ukrajině bezpochyby dochází, nemohou zůstat nepotrestány. A to ani v případě země, jako je Rusko, která není signatářem dohody o mezinárodním soudním tribunálu.

Má to ten efekt, že stát, který je označen jako ten, kdo páchá válečné zločiny, by měl být izolován. Měl by jasně vědět, že to, co napáchal, tak nezůstane bez odezvy. Velký dopad mělo vydání mezinárodního zatykače na klíčové představitele ruského státu třeba na konání konference států BRICS v Jižní Africe, kdy vedení Jižní Afriky doporučilo prezidentu Putinovi, aby se raději připojil přes Zoom. V opačném případě, kdyby se fyzicky dostavil na africkou půdu, by ho museli zatknout.

To samo o sobě je velkým signálem, protože všichni, kdo budou obviněni ze spáchání válečných zločinů, tak budou vědět, že kromě Ruska není mnoho zemí, kam by mohli vyjet. Budou pod velkým tlakem, což je asi to základní, čím bychom teď měli začít.

Vy prosazujete, aby přístupové rozhovory s Ukrajinou o vstoupení do Evropské unie začaly co nejdřív, do konce tohoto roku. Co tomu brání? Je to ohled dalších unijních států na státy, které vedou už přístupové rozhovory několik let a Ukrajina by v této situaci „oběhla blok“?
Ono těch faktorů je hodně. Ukrajina není malá země, a z tohoto pohledu je u mnoha členských zemí Evropské unie obava o ochranu jejich trhů. Viděli jsme teď, jakou vlnu pozdvižení zdvihl export zemědělských produktů z Ukrajiny, především obilí. Ten byl ale do značné míry způsoben tím, že se obešla pravidla, která pro ten export byla nastavena, a to nejen ze strany Ukrajiny, ale bohužel i ze strany členských zemí Unie.

Jednání o vstupu Ukrajiny by měla být pro EU priorita, míní europoslanec. Hrozí deziluze, varuje výzkumnice

Číst článek

Ukrajina si podle mého názoru bezpochyby zaslouží, aby se v jakémkoli časovém horizontu stala členem Evropské unie. Jestli ten proces bude jakýmkoli způsobem zkrácen? Já si to nemyslím, protože tak jako každý jiný aspirantský stát bude Ukrajina muset splnit podmínky, sladit veškerou svoji legislativu s Evropskou unií a bude muset být vyřešena celá řada problémů.

Na druhou stranu to ale nebrání tomu, aby ten proces opravdu začal už na konci tohoto roku. Minimálně proto, že to bude významný signál pro Ukrajinu, že s nimi počítáme. Měli bychom počítat s další zemí, jako je Ukrajina, protože budeme-li považovat Evropskou unii a případně NATO za zónu stability a spolupráce, ve které spolu státy neválčí, ale jednají, tak bychom měli mít zájem o rozšíření o Ukrajinu.

Dva měsíce prezidentem

Jste ve funkci dva měsíce, do naplnění těch obligátních 100 dní tedy ještě pár týdnů zbývá. V polovině března jste zveřejnil plán konkrétních cílů pro prvních 100 dní ve funkci. Kromě jiného oznamujete, cituji: „Připravím komunikační strategii zaměřenou na mladou generaci s cílem prohlubovat její zájem o politiku a naléhavá společenská témata.“ Myslíte si, že prezidentova komunikační strategie může přivést mladé lidi k zájmu o politiku?
Myslím, že se tomu tak už stalo, a to zdaleka ne jenom mým přičiněním, ale třeba i Danuše Nerudové. Svou kampaň hodně stavěla s cílem na mladé lidi. Je celkem přirozené, že se zajímám o to, jak nahlíží mladí lidé na politiku a na to, co se kolem nich děje.

Je asi známou věcí, že to nejhorší, co by nás mohlo potkat, je, aby mladí lidé byli lhostejní k tomu, co se kolem nich děje. A já jsem nabyl dojmu, že mladí lidé vůbec nejsou lhostejní, naopak se velice živě zajímají. Tomu zájmu je třeba jít naproti tím, že jim budou někdy poměrně nezáživná témata a argumenty komunikovány způsobem, který tu jejich pozornost přitáhne. A to je určitě i mojí snahou.

Pavel představil osm cílů na 100 dní ve funkci. Chce schůzky Fialy s Babišem a dál cestovat po regionech

Číst článek

Anebo že vyberete taková témata, která rezonují s většinou mladé generace, což je třeba životní prostředí?
Je to tak a myslím, že v tomto ohledu už jsou mé první kroky zřejmé. Nejen tím, že jsem jmenoval poradce pro životní prostředí, ale zároveň už tady na Hradě proběhlo první setkání se zástupci organizací, které se zabývají ochranou životního prostředí a změnou klimatu. A je to nakonec součástí i každé mé cesty po regionech, protože ve všech krajích, které jsem zatím navštívil, téma ochrany životního prostředí po transformaci těchto regionů je velice silným.

Další vaše plány, o kterých píšete v těch 100 dnech na webových stránkách Hradu, se týkají třeba i Ústavního soudu. Tam se zajímavě vyvíjí situace kolem návrhu na zrušení části vládní novely u červnové valorizace penzí. Připomenu, že novelu jste podepsal a zároveň řekl, že pokud to neudělá někdo jiný, obrátíte se na Ústavní soud. Někteří senátoři návrh na zrušení části novely podali, pak ho vzali zpátky. Hnutí ANO žádá, aby předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský pro podjatost u projednávání návrhu nebyl. Jak tomu rozumíte?
Já jsem o tom s nikým nejednal, takže nevím, co je za tím návrhem, ale myslím si, že by to určitě nebylo správné. Ústavní soud má nějaké složení a předsedu. Asi bychom neměli do jeho pravomocí jakýmkoli způsobem zasahovat.

Takže se přikláníte spíš k tomu, o čem mluvil ve 20 minutách Radiožurnálu ústavní soudce Vojtěch Šimíček, že by bylo dobré rozhodovat o valorizaci penzí v plné, tedy co nejpočetnější sestavě Ústavního soudu?
Samozřejmě, s tím naprosto souhlasím. K Ústavnímu soudu bych rád doplnil, že mojí prioritou bylo, aby ústavní soudci byli vybíráni a jmenování naprosto transparentně a v souladu složek, které se na jmenování podílejí, to znamená prezident a Senát.

Já jsem k tomu účelu jmenoval konzultační tým z renomovaných právníků se složením, které bylo zveřejněno. Jsou v něm jak ženy, tak muži a zástupci různých segmentů práva. Tito lidé posuzují nominace, kvůli kterým jsme oslovili 23 institucí, které jsou oprávněny podávat návrhy.

Celý ten proces, jak dosud probíhá, skutečně transparentní je. Řídí se kritérii, která jsme si pro ten výběr dali. Ta jsou především odborná a lidská, a myslím si, že žádný z těch návrhů, který jsem zatím do Senátu poslal, nebyl podroben žádné kritice, protože nikdo ty jmenované nebo navrhované lidi nezpochybnil. Měl jsem jednání se zástupci Senátu, s předsedy relevantních výborů a senátorských klubů tak, abych jim celou tu problematiku vysvětlil, přiblížil. Řekl bych, že jsme dospěli ke shodě, že ten proces, tak, jak je nastaven, tak je nastaven správně. Takže já musím říct, že pokud jde o výběr a jmenování ústavních soudců, tak s tím procesem jsem zatím spokojen a budu v něm takto pokračovat.

V těch plánech na prvních 100 dní také říkáte, že představíte transparentní tým poradců prezidenta v oblastech, které považujete za klíčové. Jaké místo v tom vašem okolí zaujme váš přítel po boku Petr Kolář?
Petr Kolář je člověkem, jehož expertiza je svázaná především se zahraniční, ale i vnitřní politikou. Má zkušenosti, které se asi každému ve výkonu funkce prezidenta mohou hodit.  Je takovým koordinátorem zahraničněpolitických a vnitropolitických poradců, kteří jsou váženými osobami, ale budou působit převážně externě. Petr Kolář bude tento tým koordinovat. Jsou mezi nimi lidé, jako je Karel Schwarzenberg, Petr Pithart nebo Michael Žantovský. Myslím, že to nejsou lidé, kteří by mohli být někde na výplatní pásce jako poradci, ale zároveň jsem rád, že s nimi budu moct periodicky konzultovat hlavní věci.

Když vás vidíme na televizních záběrech, jak jdete na nějaká jednání nebo na nějakou cestu, tak pod paží máte vždycky koženou, placatou tašku. Co v ní je? Přece v ní nenosíte občanku...
Přezdívám tomu „jaderný kufříček“. Za každým prezidentem větší země někdo nosí jaderný kufřík. Já jsem rád, když mám u sebe svoje komunikační prostředky, takže v tom nosím tablet, telefony, doklady, peníze a sem tam nějakou přípravu na jednání.

Jan Pokorný Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít