Poslanci rozhodnou o snížení příspěvku na obnovitelné zdroje i o solární dani
Stát chce snížit příspěvek na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Dotace by měla být maximálně 495 korun za megawatthodinu. Jedná se o jeden z posledních zákonů, o kterých současná sněmovna rozhodne.
„Je tam zastropována částka, kterou firmy a občané mohou maximálně doplácet na obnovitelné zdroje do roku 2020, to je těch 495 korun na megawatthodinu. V současné době je to 520, čili dochází i k mírnému snížení, které by se mělo promítnout do snížení ceny elektrické energie od Nového roku,“ vysvětluje předseda sněmovního hospodářského výboru Milan Urban z ČSSD.
Snížení příspěvku se podle České fotovoltaické asociace domácností příliš nedotkne, průmyslové podniky už ho ale v účtech za elektřinu pocítí.
„Toto je dobrý krok pro to, aby se náš průmysl opět mohl stát více konkurenceschopný a nebyl brzděný vysokou cenou elektřiny. Tento krok vnímáme jako fakt, že si alespoň současná vláda uvědomuje politickou zodpovědnost za situaci, která tady vznikla v letech 2009 a 2010, kdy nebylo pružně reagováno na příliš vysokou výkupní cenu elektřiny z fotovoltaik,“ říká tajemník asociace Tomáš Baroch.
Snížení státní podpory zelené energie podle něj neznamená konec instalací fotovoltaických elektráren. „I když určitý pokles patrný bude. Ovšem existují instalace, které jsou schopné vyrábět konkurenceschopnou elektřinu a mají určitou rozumnou návratnost,“ dodává.
Na podporu obnovitelných zdrojů dá stát ročně asi 44 miliard korun. Z toho asi 12 miliard jde z rozpočtu a zbytek platí odběratelé.
Vláda také trvá na prodloužení takzvané solární daně. Podle exministra průmyslu a obchodu Martina Kuby z ODS to ale není dobré řešení.
O dopadech snížení státní podpory zelené energie jsme v Ranním interview Radiožurnálu mluvili s Tomášem Barochem, tajemníkem české fotovoltaické asociace
„Já jsem na to měl připravený trochu jiný systém. Tato vláda navrhuje solární daň ve výši deset procent, já bych považoval za optimálnější jiné řešení, ale myslím, že je ještě možné jej hledat, protože ty peníze budeme platit ještě deset nebo patnáct let,“ uvažuje.
Daň se nelíbí ani Asociaci pro energetickou soběstačnost. Její analytik Martin Sedlák upozornil, že kdyby vláda zastavila příspěvky na spalování komunálního odpadu nebo biomasy s uhlím, ušetřila by stejně, kolik vybere na solární dani.
Stát prý riskuje prohru v arbitrážích
„Ze zákona na rozhýbání zelené ekonomiky se stane zákon na podporu spaloven nebo na podporu fosilního tepla. Kdyby se tahle část vyškrtla, tak například vláda nebo poslanci by nemuseli zavádět kontroverzní solární daň, protože ušetří v ceně elektřiny daleko více prostředků, než kolik vyberou na desetiprocentní solární dani, která je mimochodem v rozporu s nálezem Ústavního soudu,“ zdůrazňuje.
Podle Sedláka je tak možné, že vláda kvůli solární dani riskuje prohru v arbitrážích. Stejně tak je podle něj zbytečné snížení příspěvku na obnovitelné zdroje.
„Obnovitelné zdroje mohou dále naplňovat Národní akční plán do roku 2020 a mohou průběžně růst, ale zejména u fotovoltaiky už nemusíme používat garantované výkupní ceny, které jsme znali do současnosti, ale můžeme například používat systém, který je nefinanční nástroj podpory, kdy se pouze elektřina vyměňuje s distribuční soustavou a jednou za rok se zaplatí rozdíl. Bohužel ministerstvo průmyslu tuto šanci nezvedlo ze stolu,“ dodává.
