Stromy v Praze nezvládají vlny veder a sucho. Město proto v dalších 15 letech vysadí nové exotické druhy
Místo akátů břestovec, místo javoru klen třeba javor kaspický. Praha začala do ulic vysazovat v našich podmínkách ne úplně běžné stromy. Ty tradiční totiž špatně snáší vlny veder a sucho a často odumírají. Nové druhy by měly být klimaticky odolnější a v létě tak v rozpáleném městě poskytovat potřebný stín a ochlazovat ulice.
Na Strossmayerově náměstí v Praze právě za vydatného deště dělníci usazují břestovec juliin.
„Je to strom, který není běžný, v Praze ho ve stromořadí zatím nikde nemáme. Chceme zkusit nějaké nové druhy, které budou odolnější těm změnám, které se teď dějí,“ vysvětluje Kristýna Hujerová, vedoucí oddělení správy zeleně Technické správy komunikací.
Strom má tak půl metru hlíny, pak je kolem štěrk. „Je to právě strukturální substrát, který zajistí, že strom bude dostávat dostatek vody a vzduchu,“ popisuje.
Cílem je dostat do města vysoké stromy, doposud na Strossmayerově náměstí byly hlavně nízké kulovité akáty, poukazuje Hujerová.
Strossmayerovo náměstí nakonec bude stínit 17 břestovců. Právě tento druh je velmi odolný vůči teplému a suššímu klimatu. Některé současné stromy, které se tradičně ve městech vysazovaly – jako jilmy, jasany nebo javory – měnící se podmínky nezvládají a neprosperují.
Zmizí dva zásadní druhy
Lesy ČR posuzují nabídky na dřevařské práce do roku 2029. Největší šanci má Uniles z koncernu Agrofert
Číst článek
„To je třeba javor klen, teď vidíme, že ten strom během 15 let ve městě nebude. Pak to jsou třeba jasany, které vlivem globální změny a rozšířením škůdců, taky vypadávají. To jsou dva kosterní druhy, které musíme něčím nahradit,“ vysvětluje arborista David Hora.
Proto chce v náročných městských podmínkách Praha otestovat přes 30 druhů, které se běžně u nás nepěstují – třeba dub libanonský nebo jilm čínský.
„Pak tam jsou věci, které nejsou vůbec běžné v českých podmínkách s exotickými názvy Platycarya strobilacea nebo Picrasma quassioides, ale pocházejí z klimatických podmínek, které můžeme očekávat ve městech,“ říká. V průběhu 15 let se v ulicích Prahy objeví na 900 nových stromů.
„Důležité je říct, že ten program je zaměřený na centra měst, ne na krajinu. V krajině by stále měly převládat domácí taxony. Ale v centrech měst není reálně, aby domácí taxony tvořily většinu stromů,“ uzavírá arborista David Hora.
Které druhy v Praze nejlépe obstojí, se podle odborníků uvidí nejdříve za 5 let. Ty pak bude hlavní město prioritně pěstovat a vysazovat.
