Hrad prosadil u vnitra změnu práva na informace. O stížnostech má opět rozhodovat kancléř Mynář

Pražský hrad nesouhlasí se současnou podobou zákona o svobodném přístupu k informacím. Kancléř Vratislav Mynář proto v dopise adresovaném ministerstvu vnitra navrhuje legislativu změnit. Konkrétně mu vadí, že nově to, jestli státní instituce tají informace oprávněně, posuzuje Úřad pro ochranu osobních údajů. Mynář to v dokumentu označuje za nesystémové. A jak zjistil iROZHLAS.cz, vnitro se Hradu rozhodlo vyhovět.

Původní zpráva Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Hradní kancléř Vratislav Mynář | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Aby se zabránilo obstrukcím i vleklým soudním sporům, stačilo změnit pár slov. Nepatrnou, byť zásadní úpravu legislativy k právu na informace inicioval šéf pirátských poslanců Jakub Michálek. Podařilo se mu tak v zákoně ukotvit, aby o tom, zda úřady tají neoprávněně informace, rozhodoval nezávislý orgán.

Hrad zveřejnil platy svých vedoucích úředníků. Kancléř Mynář pobíral ročně až 1,6 milionu korun

Číst článek

To by se teď ale mělo zase zrušit. Alespoň tedy podle Pražského hradu, který to navrhuje v rámci připomínkového řízení k chystané novele informačního zákona.

Novinka, kdy u vybraných státních institucí rozhoduje v odvolacích řízeních a o stížnostech na nečinnost Úřad pro ochranu osobních údajů, totiž dopadla také na Kancelář prezidenta republiky.

Tam do té doby žádosti nespokojených pisatelů posuzoval coby nadřízený orgán kancléř Vratislav Mynář. A tuto pravomoc chce nyní zpět. Změna přitom platí sotva devět měsíců.

„Účelem návrhu na doplnění novelizačního číslo 21 o nové znění ustanovení § 20 odst. 5 zákona číslo 106/1999 Sb., je reagovat na nesystémové řešení, provedené zákonem číslo 111/1999 Sb., které za orgán příslušný rozhodovat o odvolání a o stížnostech označilo Úřad pro ochranu osobních údajů, a navrátit tak určení této příslušnosti do stavu před přijetím zákona číslo 111/1999 Sb.,“ napsal hradní kancléř v dopise, který zaslal do rukou ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD).

Krok zpět

Místo stávající formulace, že v případě úřadů, u nichž není možné určit nadřízený orgán podle správního řádu, rozhoduje v odvolacím řízení a v řízení o stížnosti Úřad pro ochranu osobních údajů, by tak podle Mynáře mělo stát, že o tom rozhoduje „ten, kdo stojí v čele povinného subjektu“ (státní instituce, která musí ze zákona poskytovat informace – pozn. red.). A to je v případě prezidentské kanceláře právě Mynář.

„Kancelář prezidenta republiky považuje výše uvedenou připomínku za zásadní,“ doplnil k tomu v dokumentu.

Celý Mynářův dopis adresovaný na ministerstvo vnitra si můžete přečíst zde: 

Pokud by vnitro na změnu legislativy na základě požadavku Hradu přistoupilo, byl by to podle experta na otevřenost státní správy Oldřicha Kužílka velký krok zpátky.

„To, co tam provádí, jde úplně mimo právo. Odvolací orgán musí být někdo jiný, než ten, proti komu se jako žadatel odvolávám. Musí tam být nezávislá kontrola,“ vysvětlil.

Kontrola úřadů

Úřad pro ochranu osobních údajů rozhoduje o odvolání a stížnostech podle informačního zákona od začátku letošního roku. Na starosti má však pouze ty instituce, u kterých nelze podle správního řádu určit nadřízení orgán. Kromě Kanceláře prezidenta republiky se to tak týká třeba výzkumných ústavů, státních podniků, některých soudů, zdravotních pojišťoven či Nejvyššího státního zastupitelství.

Kritika ze strany prezidentových spolupracovníků se navíc podle Kužílka dala čekat. „Mají za to, že jsou mimo veřejnou sféru. Je to takové jejich samoděržaví (forma absolutistické monarchie v Rusku – pozn. red.),“ pokračoval. Kužílek také upozorňuje, že Hrad nikdy na to, že by mu byl v tomto ohledu nadřazen Úřad pro ochranu osobních údajů, nepřistoupil. „Takže je celkem vtipné, že teď protestují proti něčemu, co sami popírají,“ doplnil.

Sám Mynář tvrdí, že u práva na informace rozhodoval v mezích zákona. Odmítl tak, že by na něj mohlo mít vliv to, že posuzuje práci svých podřízených. „Myslíte si, že ministr nebo vedoucí jiného ústředního orgánu, když rozhodují jako nadřízené orgány o stížnosti podané proti rozhodnutí jejich úřadu, jsou také zaujati?“ reagoval v SMS zprávě na dotaz serveru iROZHLAS.cz.

„Jde o správní řízení, ve kterém je každý, tedy i vedoucí Kanceláře prezidenta republiky, vázán pouze zákonem,“ doplnil. 

Zelená od vnitra

Redakce proto zjišťovala, jak se k celé věci postaví ministerstvo vnitra, které je gestorem práva na informace.

„Kancelář prezidenta republiky předmětnou uplatnila v rámci standardního meziresortního připomínkového řízení. Obdobný požadavek vznesla i Bezpečnostní informační služba,“ uvedla Hana Malá z tiskového odboru.

Resort vedený Janem Hamáčkem (ČSSD) se o tom proto podle Malé radil i s Úřadem pro ochranu osobních údajů a nakonec se rozhodl Hradu vyjít vstříc. „Ministerstvo vnitra se nakonec těmto požadavkům po konzultaci s Úřadem pro ochranu osobních údajů, který je nadřízený správní orgán podle aktuálního znění daného ustanovení, rozhodlo vyhovět,“ doplnila.

Podle pirátského poslance Michálka, který změnu inicioval, je to ale posun špatným směrem. „Představa, že se občanům zlepší přístup k informacím, když se budeme odvolávat proti kanceláři k jejímu vedoucímu, je legrační. Současný systém, kdy rozhoduje nestranná instituce, je daleko vhodnější,“ reagoval.

Pirátský poslanec Jakub Michálek | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

Stávající úprava tak podle něj vede „k naplnění práva a zákony platí i pro lidi na Hradě“. Michálek dále upozornil, že není ani jisté, jestli se k tomu Poslanecká sněmovna v tomto volebním období vůbec dostane. „Je to chyba a věřím, že to poslanci odmítnou,“ doplnil.

Server iROZHLAS.cz požádal o reakci také šéfa Úřadu pro ochranu osobních Jiřího Kauckého. Ten ale – i přes urgence a přísliby mluvčího Tomáše Patáka – ani po třech dnech neodpověděl. Vyjádření posléze publikoval na svém nově zřízeném twitteru. Komentář po další urgenci zaslal Kaucký nakonec i redakci, přečíst si ho můžete na konci textu.

Hradní obstrukce

Informační zákon slouží jako nástroj pro kontrolu státních úřadů ze strany veřejnosti. Každý tak na jeho základě může požádat o kýženou informaci. Server iROZHLAS.cz s jeho pomocí třeba naposledy zjišťoval, na jaké odměny si během koronavirové krize přišli krajští hygienici.

Pokud úřad žadateli informaci na základě příslušné legislativy neposkytne, dotyčný se může odvolat k nadřízenému úřadu. Například pro ministerstvo je takovým nadřízeným ministr, pro policii zase ministerstvo vnitra.

Některé z institucí, které musí informace ze zákona poskytovat, ale takový nadřízený úřad nemají. Je to případ například městských firem nebo právě Hradu. Odvolání si tak tyto instituce vyřizují samy. V praxi to ale znamená, že rozhodnutí obvykle zpracovává ten samý personál, co rozhodoval prve. Přezkum může být tedy čistě formální.

Středočeský kraj musí odtajnit nejlépe placené ‚VIP úředníky‘. Úřad oznámil, že bude konat podle zákona

Číst článek

A právě toho prezidentská kancelář v minulosti opakovaně využívala, část žádostí tak skončila u soudu. Byl to třeba případ Luďka Maděry, který žádal údaje o platech tamních úředníků. Hrad to ale zveřejnit odmítl, nařídil mu to až soud, který jeho postup označil za obstrukční, a Maděrovi dokonce přiznal odškodnění za nesprávný úřední postup. Spor se přesto táhl dál.

Platy svých úředníků Hrad zveřejnil až nyní, a to na základě žaloby Kristýny Bašné.

Nejrůznější úřady včetně Hradu navíc sází na přehlcené soudy. Občan, který informaci nedostane ani po odvolání, sice může podat žalobu, soud o ní ale zpravidla nerozhodne dříve než za dva roky.

Situaci měla tak do jisté míry vyřešit právě novela z pera pirátského poslance Michálka. Od začátku letošního roku tak rozhodnutí zmíněných úřadů provádí centrálně Úřad pro ochranu osobních údajů, který může nejenom nesprávné rozhodnutí zrušit, ale může poskytnutí informací přímo nařídit. O tom se přesvědčil například i Ústavní soud, který se pokusil utajit, jak rychle pracují jeho jednotliví soudci.

Vyjádření šéfa Úřadu pro ochranu osobních údajů Jiřího Kauckého:

Byl jsem ministerstvem vnitra informován o připomínce Kanceláře prezidenta republiky k chystané novela zákona o svobodném přístupu k informacím, která navrhuje, aby v řízení o stížnostech rozhodoval ten, kdo stojí v čele povinného subjektu. Jednalo by se tedy o návrat k původnímu stavu před novelou provedenou zákonem č. 111/2019 Sb. Domnívám se, že novela informačního zákona byla věcně na místě, neboť předchozí aplikační praxe ne vždy umožňovala efektivní realizaci práva na informace. Současná praxe úřadu potvrzuje, že v systému skutečně tento článek chyběl. Jiná věc je, který orgán má tuto působnost vykonávat a jak. Není však přesné říci, že je principiálně nesystémové, pokud tuto působnost vykonává Úřad pro ochranu osobních údajů. V řadě evropských zemí je tomu tak, že dozorové úřady na ochranu osobních údajů v určitém rozsahu vykonávají i informační agendu.

Jinou otázkou je, zda přece jen novela nepřinesla některé nesystémové, respektive neústavní prvky. Jako příklad mohu uvést působnost úřadu ve vztahu k orgánům soudní moci (nejvyšší nevyjímaje) z hlediska principu dělby moci. V těchto případech sice soudy, včetně Ústavního soudu, působnost úřadu respektují, otázkou zůstává, zda je to ústavně dobře.

Zařadil bych sem i Nejvyšší státní zastupitelství, ale také kanceláře obou parlamentních komor a ano, sine ira et studio (bez emocí i zaujatosti – pozn. red.), i Kancelář prezidenta republiky. Jedná se z ústavního hlediska o natolik specifické subjekty, že by vůči nim neměl úřad vystupovat v postavení nadřízeného orgánu, měly by si sami být vědomi své odpovědnosti a svých povinností. Ovšem pokud jde o moc výkonnou v širším slova smyslu s výjimkou prezidenta republiky, respektive (s výjimkou vizte níže) i orgány uvedené v hlavě páté až sedmé Ústavy, tam bych působnost úřadu ponechal. Teoreticky by v této oblasti ovšem mohla být stanovena i působnost jiného specializovaného orgánu. Nicméně domnívám se, že to, jak si úřad v této agendě vede, je důvodem pro to, aby mu tato působnost byla ponechána.

Ponechal bych tedy úřadu dosavadní působnost s určitou modifikací ve vztahu k moci soudní a zákonodárné a prezidentu republiky. Další výjimky by měly být zváženy spíše dle povahy činnosti orgánu (např. zpravodajské služby) a případně (částečně) tam, kde by to jinak ohrožovalo jejich nezávislost (např. Česká národní banka, Nejvyšší kontrolní úřad).

Kristýna Guryčová, Jan Cibulka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme