Přehled tisku: kontroly na dětských táborech, nebezpečné úseky pro chodce i zdegenerovaný chmel

V pondělních novinách se dočtete o kontrolách na dětských táborech. Hygienici už rozdali 54 pokut, a to především za nakládání s potravinami, píše deník Právo. Mf Dnes sestavila mapu nejméně bezpečných úseků pro chodce. Nejrizikovější jsou podle ní rovné silnice. A řada sazenic nejrozšířenějšího chmele u nás má netypické množství hořkých kyselin. To se projeví na chuti, píší Hospodářské noviny. Více v přehledu tisku, který sestavil Radiožurnál.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Řada sazenic nejrozšířenější odrůdy - žateckého poloraného červeňáku - je totiž zdegenerovaná. (ilustrační foto) | Foto: Lucie Valášková

Deník N

Finanční správa vydává výrazně méně zajišťovacích příkazů než dřív. Kleslo i množství dotčených firem a zajištěných peněz. Podle Deníku N na tom mají podíl hlavně soudy, které řešily řadu následných sporů s dotčenými společnostmi. Příkazy správa rozdává firmám, u kterých je podezření, že se budou chtít vyhnout placení daní.

Zatímco v první polovině roku 2015 vydala finanční správa 807 zajišťovacích příkazů na 248 firem, letos to bylo za stejnou dobu jen 313 příkazů, které se dotkly 83 podnikatelů. V některých případech dokonce úřad zajišťovací příkazy ruší nebo vzdává soudní spory, upozorňuje Deník N.

Lidové noviny

Oprava Klementina nabírá skluz, píší Lidové noviny. Miliardová rekonstrukce barokního sídla Národní knihovny měla být hotová příští rok. Aktuální termín dokončení nyní ministerstvo kultury odhaduje na rok 2023. Knihovníci se totiž s památkáři přou o postupu.

Nová budova Národní knihovny? Na ministerstvu kultury vznikla pracovní skupina, posoudí nutnost stavby

Číst článek

Klementinum je - podobně jako třeba Karlův most - národní kulturní památkou. Největší problém je tak s vyřešením památkové ochrany. Zúčastněné strany se přou, jestli zachovat co nejvíc historickou podobu, nebo prostory knihovny moderně vybavit pro čtenáře i badatele.

Knihovníci tak chtěli v minulých fázích rekonstrukce do Klementina zavést systém na automatickou dopravu knih. Památkáři ale instalaci něčeho tak moderního do bývalé jezuitské koleje zamítli, připomínají Lidové noviny.

Hospodářské noviny

Část českého piva je z vadného chmele. Řada sazenic nejrozšířenější odrůdy - žateckého poloraného červeňáku - je totiž zdegenerovaná a má netypické množství hořkých kyselin, které se projeví na chuti piva. Chmelařský institut jako největší producent má postižených 20 procent odrůdy. Všímají si toho Hospodářské noviny.

Chmelařský institut tvrdí, že za špatné výsledky kontrol chmelu může nepříznivé počasí. Podle Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského ale chmel zdegeneroval kvůli množení ve zkumavce a příliš starým matečním rostlinám - některé mají i víc než 30 let. Vláda proto v červenci podpořila návrh ministerstva zemědělství, aby se tato přísada do piva kontrolovala přísněji. 

Poloraný červeňák zabírá 87 procent plochy, na které se v Česku pěstuje chmel. Je na něj navázáno chráněné označení České pivo, které používá 16 pivovarů u víc než 70 svých značek. To zaručuje stabilní kvalitu i správné postupy při výrobě nápoje. 

Právo

Hygienici v červenci rozdali na dětských táborech 54 pokut za dohromady skoro sto tisíc korun. Píše to deník Právo. Nejčastější nedostatky byly v nakládání s potravinami. Od prvního července kontroloři navštívili 948 táborů a dalších akcí pro děti.

Veterináři objevili čtvrt tuny zkaženého masa v autě, které mířilo na dětský tábor. Nařídili je zlikvidovat

Číst článek

Častým prohřeškem bylo například to, že tábory neměly v kuchyni oddělené pracovní plochy pro tepelně zpracované a nezpracované potraviny, nebo měly potraviny špatně uskladněné, popisuje deník Právo. Problémy byly taky se zásobováním pitnou vodou a nedostatky v ubytování a hygieně dětí. Chyběly taky posudky o způsobilosti dětí nebo správně vedený zdravotnický deník.

MF Dnes

Mladá fronta Dnes sestavila mapu nebezpečných úseků pro chodce. Největší riziko představují rovné silnice. Na těch bylo loni desetkrát víc smrtelných nehod než v zatáčkách. V 18 % případů byli viníkem nehody chodci, 28 % způsobili řidiči svou nepozorností.

Za celý loňský rok zemřelo na silnicích 113 chodců. Z toho 79 na rovných a na první pohled přehledných úsecích. Nejvíce smrtelných nehod je na silnicích I. třídy, kde na rovných úsecích řidiči jezdívají rychle, popisuje Mladá fronta. Problém je to napříč všemi regiony. Bezpečné ale nejsou ani komunikace v obcích a vesnicích. Tam jsou nejvyšší statistiky těžce zraněných - loni 183 lidí.

Naopak ubývá střetů aut s chodci v noci mimo obce. Počet takových nehod snížil o čtvrtinu potom, co začala platit novela nařizující nosit na sobě reflexní odrazky.

Tereza Chlubná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme