Přesně před 14 lety se Česká republika stala členem NATO

Přesně před 14 lety vstoupila Česká republika do NATO. Severoatlantická aliance se rozšířila o tři země bývalého východního bloku. Spolu s Českem do ní vstoupilo ještě Polsko a Maďarsko. Jednalo se o první rozšíření po studené válce. V současnosti má NATO 28 členů.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mítink Vojenského výboru NATO | Foto: NATO

O rozšíření paktu v první vlně měly zájem i Rumunsko a Slovinsko. Podle bývalého velvyslance při NATO Karla Kovandy měla zásluhu na rychlém přijetí České republiky tehdejší ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová. Musela se totiž rozhodnout, jaký počet nových zemí americkým zákonodárcům ke schválení nabídne.

„Musela rozvážit, co je únosné. Co může americký Kongres ještě schválit. A ona si politicky spočítala, že tyto tři země by Senát schválit mohl. Kdyby tam měly být další země, už by to asi nešlo. A samozřejmě že Madeleine Albright rozhodně stála o to, aby v první vlně byla i její rodná Česká republika,“ tvrdí Kovanda.

Přehrát

00:00 / 00:00

Redaktor Michael Rozsypal informoval o okolnostech vstupu České republiky do NATO

Tehdejší prezident Václav Havel viděl jako pozitivní, že se Česko stalo členem NATO necelých osm let po rozpuštění Varšavské smlouvy: „Smlouva, která se tvářila jako aliance bránící naši nezávislost a svobodu, přepadla naši zemi. Všem je zřejmé, že Severoatlantická aliance nás asi nikdy nepřepadne,“ řekl tehdy.

Česká republika se oficiálně chtěla připojit k alianci už od roku 1994. O tři roky později úspěšně prošla prvním kolem vyhodnocování. Obě komory parlamentu přistoupení schválily v následujícím roce. 12. března 1999 se Česko stalo oficiálním členem NATO.

Vojáci jsou dobře hodnoceni

Na vstup Česka vzpomíná i současný první náměstek ministra obrany Vlastimil Picek: „To byl opravdu velký zlom pro celou Českou republiku. Samozřejmě i pro armádu České republiky, která se na tento vstup velice připravovala,“ říká.

NATO založilo v dubnu 1949 dvanáct zemí. Od té doby už zažilo šest kol rozšíření. Hlavními cíli NATO jsou obrana členských států a zachování demokracie a míru. Členové musejí uznávat základní hodnoty - tedy demokracii, dodržování lidských práv a právní stát. NATO se stalo také terčem kritiky, například za zásah v bývalé Jugoslávii.

„V současné době mohu říci, že jsme plně integrováni v alianci a že naši vojáci, kteří působí po boku svých kolegů v rámci aliance na různých místech světa, jsou velice dobře hodnoceni. A já to považuji za jednu z nejlepších vizitek České republiky vůbec,“ hodnotí dnešní stav.

Severoatlantická aliance působila už v rámci 21 misí. V současnosti operuje v Kosovu, Afghánistánu, Středomoří a Adenském zálivu. NATO je politickou a vojenskou aliancí. Náčelník generálního štábu Petr Pavel popisuje, co je pro něj největším úspěchem české armády:

„Ten poměrně rychlý přerod z armády budované na základě zásad Varšavské smlouvy do naprosto moderní armády NATO, plně kompatibilní s našimi partnery, a zároveň i to, jak rychle naši vojáci dostali důvěru u svých partnerů, kteří se nijak neobávají jít s nimi do boje, protože jim věří,“ říká Pavel a dodává:

Armádní generál Ing. Vlastimil Picek | Foto: Armáda ČR

„Vzhledem k počtům, které dneska naše armáda má, vzhledem k rozpočtu, který na armádu dáváme, kdybychom měli sami zajišťovat naši obranu, tak už bychom toho nebyli schopni. Takže máme-li zajišťovat obranu tohoto státu, pak ji musíme zajišťovat na bázi kolektivní obrany a to nám poskytuje NATO.“

Výdaje na armádu klesají

Podle tehdejšího náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého se za 14 let změnilo v české armádě téměř všechno.

„Česká republika i armáda měla jasný cíl, co má být dosaženo ke dni vstupu do Severoatlantické aliance. Začaly fungovat plánovací procesy, které nám ukazovaly, kde máme nějaké nedostatky, a kde naopak máme dobré výsledky, ukazovaly, jak máme armádu postupně transformovat,“ vzpomíná Šedivý.

Přehrát

00:00 / 00:00

Na vstup do NATO vzpomínal tehdejší náčelník generálního štábu Jiří Šedivý

Česko se však při vstupu také zavázalo, že bude na obranu dávat dvě procenta hrubého domácího produktu. Ve skutečnosti ale závazek dlouhodobě nesplňuje, na armádu jde jenom něco málo přes jedno procento.

„Nejsme sami, nicméně ČR v tom, jak rychle snižovala svůj obranný rozpočet, se v negativním slova smyslu dostala na první místo. Z tohoto pohledu jsme podle mého názoru selhali. Nejenom ČR, ale i velká část našich partnerů v alianci nesplnila onen slib, že bude udržovat dvě procenta HDP na bezpečnost státu,“ říká bývalý náčelník generálního štábu.

Názory české veřejnosti na význam NATO | Foto: ČTK

Pavel Novák, Stanislav Vintr, Petr Medek, Mirko Kašpar, Kateřina Kozmová, Michael Rozsypal Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme