Rektoři vítají krok soudu zrušit Zemanovo rozhodnutí nejmenovat profesory
Rektoři vysokých škol v Česku vítají páteční rozhodnutí soudu, který zrušil rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana nejmenovat akademiky profesory. Verdikt soudu většinou považují za rozumný. Rektor České zemědělské univerzity v Praze Petr Sklenička má za absurdní, že prezident chtěl opravovat to, co podle zákona schválily vědecké rady univerzit. Někteří rektoři, které oslovila, se k rozhodnutí soudu nechtěli vyjádřit, dokud ho nebudou mít písemně.
Soud v pátek zrušil Zemanovo rozhodnutí nejmenovat fyzika Ivana Ošťádala a uměleckého historika Jiřího Fajta profesorem. Věc prezidentovi vrátil k dalšímu řízení.
Podle pravomocného rozsudku nemůže žádný orgán moci výkonné po řádném řízení o jmenování profesorem sám znovu posuzovat, zda kandidát splňuje podmínky pro jmenování. Nepřípustně by tím totiž zasáhl do autonomie vysokých škol.
Soud poukázal na to, že postup ke jmenování profesorem upravuje zákon o vysokých školách, podle nějž kvalifikaci uchazeče postupně posuzuje odborná hodnoticí komise, vědecká rada příslušné fakulty a vědecká rada vysoké školy.
Soud zrušil Zemanovo rozhodnutí nejmenovat Ošťádala a Fajta profesory. Zasáhl by jím do nezávislosti škol
Číst článek
„Již od začátku jsme věděli, že věc se má tímto způsobem, a do absurdní situace to došlo v momentě, kdy podobné věci, kterými pan prezident argumentoval při nejmenování některých profesorů, tak mu najednou nevadily u jím navrženého premiéra. To jsou naprosto absurdní věci, že prezident chtěl opravovat to, co podle zákona schválily minimálně dvě vědecké rady příslušné univerzity,“ řekl Sklenička.
„Je určitě dobře, že to dospělo do nějakého rozumného konce, koneckonců se to může týkat profesorů na všech univerzitách. Netuším ale, jak se k tomu postaví pan prezident,“ řekl rektor Vysoké školy chemicko-technologické Karel Melzoch.
Podle něj případ ukazuje, že vztah rektorů s hlavou státu není v normálním stavu. „Jinak by se přece nebylo třeba soudit,“ myslí si. Soud podle něj potvrdil jen to, co zástupci vysokých škol vědí od začátku.
„Věřím, že pan prezident své rozhodnutí přehodnotí a bude jmenovat nejen kolegy z Univerzity Karlovy, kterých se rozhodnutí týká, ale také docenta Eichlera z VŠE, který se rozhodl žalobu stáhnout,“ sdělila rektorka Vysoké školy ekonomické Hana Machková. Všichni tři dotčení měli podle ní na jmenování profesory právo, protože řízení proběhlo řádně a uchazeči jednoznačně splnili zákonné podmínky.
Rektor Českého vysokého učení technického Vojtěch Petráček doufá, že profesoři nyní budou jmenováni podle zvyklostí. Nechtěl předvídat, jak se k věci postaví prezident. „Myslím si, že vědecké rady postupují standardně dokumentovaným způsobem a podle metodik, které jsou na univerzitách dokumentované a schválené. Takže to jistě bude všechno v pořádku,“ řekl.
Fajt a Ošťádal
Zeman nepodepsal Fajtův a Ošťádalův jmenovací dekret na jaře 2015 ještě společně s dekretem politologa Jana Eichlera. Zdůvodnil to vážnými prohřešky akademiků z minulosti. V případě Fajta argumentoval jeho údajnou žádostí, aby mu banka prostřednictvím sponzorského daru poskytla doplatek k platu ředitele Národní galerie.
U Ošťádala poukázal na údajné kontakty s komunistickou Státní bezpečností. Své rozhodnutí Zeman oznámil v lednu 2016 dopisem tehdejší ministryni školství Kateřině Valachové (ČSSD). Fajt i Ošťádal se proti Zemanovu postupu bránili žalobami, Eichler se soudit nechtěl.
Verdikt soudu podle rektora Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Tomáše Machuly respektuje logiku rozhodování v řízeních, jako je jmenování profesorem. „Orgány univerzit podle zákona a vnitřních předpisů posuzují způsobilost uchazeče a podpis prezidenta tento proces formálně završuje. Rozumím tomu, že pan prezident, jak se svého času vyjádřil, není jen automatem na podpisy. Nicméně k funkcím, jako je prezident, patří jak podpisy stvrzující jeho vlastní rozhodnutí, tak podpisy, které pouze formálně stvrzují rozhodnutí jiných orgánů,“ sdělil Machula.
Věří také, že rozhodnutí soudu věc vyjasnilo i pro budoucí možné spory. Doufá také, že to uklidní situaci a nezpůsobí další eskalaci „zbytečného napětí“ mezi prezidentem a akademickým světem.
Rektor Univerzity Karlovy a předseda České konference rektorů Tomáš Zima zatím nechtěl rozhodnutí soudu komentovat. Podle Vlasty Helekalové z tiskového oddělení univerzity se k němu vyjádří, až ho obdrží písemně. Podle Helekalové ještě advokátní kancelář, která školu ve sporu o jmenování profesorů zastupuje, nemá v rukou rozhodnutí soudu. Univerzita se proto zatím nebude k věci vyjadřovat.
Zeman nepodepsal Fajtův a Ošťádalův jmenovací dekret na jaře 2015 ještě společně s dekretem politologa Jana Eichlera. Zdůvodnil to vážnými prohřešky akademiků z minulosti. V případě Fajta argumentoval jeho údajnou žádostí, aby mu banka prostřednictvím sponzorského daru poskytla doplatek k platu ředitele Národní galerie.
U Ošťádala poukázal na údajné kontakty s komunistickou Státní bezpečností. Své rozhodnutí Zeman oznámil v lednu 2016 dopisem tehdejší ministryni školství Kateřině Valachové (ČSSD). Fajt i Ošťádal se proti Zemanovu postupu bránili žalobami, Eichler se soudit nechtěl.
