Možné uzavření škol i vyhlášení nouzového stavu. O jakých opatřeních Prymula mluví
„Musí se výrazně brzdit.“ Tak mluvil vládní epidemiolog Roman Prymula v neděli na Primě. Asi málokdo v té chvíli tušil, že na televizních obrazovkách svůj názor na další postup v boji s koronavirem právě formuluje nový ministr zdravotnictví. Teď ovšem jeho víkendové výroky, kdy byly personální změny ve vládě ještě v utajení, nabraly nový rozměr. Přináší totiž vhled do toho, jaká opatření mohou Česko čekat. Nabízíme jejich přehled.
Jindy sdílný Prymula nebyl během pondělka k zastižení, telefon měl buď obsazený, nebo příchozí hovory blokoval. Jaká nová opatření by tuzemská vláda podle něj měla aktuálně přijmout, tak zatím veřejně nesdělil. Otevřenější ale byl v nedělním pořadu televize Prima Partie, kde mluvil o tom, že je potřeba přitvrdit.
Ministrem zdravotnictví se stal epidemiolog Prymula. ‚Potřebujeme krizového manažera,‘ řekl Babiš
Číst článek
„Není to žádné strašení, každý si může vzít kalkulačku,“ varoval Prymula před prudkým nárůstem nakažených. Podle jeho odhadů by mohlo být denně až 8000 případů.
O jakých možnostech muž, jenž získává hlavní slovo v boji s pandemií, hovořil?
O uzavření škol
„Je to určitě alternativa, která je pravděpodobná, protože ve školách dochází k přenosu,“ řekl Prymula na otázku, jestli je ve hře uzavření škol. Uvedl, že to za reálné považuje do týdne, a to hlavně v Praze, která je nyní jednou z nejrizikovějších oblastí. Týkat by se to však nemělo nejmenších dětí.
„Svědčí pro to různá virologická data. Na prvním stupni se nákaza nešíří tak intenzivně jako na druhém a výše. Ty děti se nenakazí tak rychle a nevylučují tolik toho viru,“ vysvětlil.
O omezení akcí
Také o omezení hromadných akcí by se mělo podle jeho nedělního prohlášení uvažovat. Už nyní platí zákaz pro vnitřní akce na stání nad deset lidí. „Jedná se o společenské akce, kde dochází ke konzumaci nejen alkoholu,“ upřesnil.
Česko by mohlo podle Prymuly zpřísnit opatření po vzoru jiných evropských zemí. „Budou diskutována i sportovní utkání. Je řada zemí, kde se prostě hraje bez diváků, i u velkých pohárových soutěží v Evropě,“ pokračoval.
O pár dní dříve to Prymula označil jako jedno z nejúčinnějších opatření. „Tady bude diskuse, kolik by to mělo být osob. V Británii je to šest osob, což znamená velký zásah do ekonomiky. Takto striktně se tady asi postupovat nebude,“ zmínil.
O nouzovém stavu
Prymula v neděli na Primě také mluvil o tom, že je na místě zvážit opětovné vyhlášení nouzového stavu. A to hlavně v případě, když reprodukční číslo překročí 2. Nyní se podle něj blíží 1,8. „Neříkám, že je to katastrofa, ale je to stav, který je krizový a musí se výrazně brzdit,“ upozornil.
K vyhlášení nouzového stavu by ale podle něj mohlo dojít i v případě, že by bylo potřeba zavádět závažnější celoplošná opatření, ke kterým nemá pravomoc ministerstvo zdravotnictví a musí je vyhlásit celá vláda.
„Tak tady je jisté, že my budeme stoupat někam do pásma šesti až osmi tisíc. Pokud budeme provádět opatření, tak bychom to tady mohli oploštit. Pokud ta opatření nebudou, tak je jasné, že nám hrozí další nárůst,“ prohlásil.
O volbách
Česko čekají začátkem října krajské a senátní volby. Znamená to současně, že se bude na jednom místě koncentrovat vyšší množství lidí. Podle Prymuly by se ale volby neměly odkládat, znamenalo by to velké komplikace. Vládní kabinet navíc přijal zákon, dle něhož bude možné volit například z auta.
„Lze nastavit mechanismus, aby nedocházelo k dramatickým excesům, že by bylo velké nakupení osob. Lidé mohou stát venku, dá se to rozložit časově, to znamená, myslím si, že je to ještě reálné,“ přiblížil.
O testování
Prymula se rovněž vyjadřoval k tomu, zda by stát měl regulovat testování vzhledem k tomu, že kapacity laboratoří současný nápor zájemců nestačí dostatečně pružně pokrýt. Stejně tak nestíhají hygieny, které posléze kontakty nakažených dohledávají. Podle nového šéfa zdravotnictví se aktuálně řeší, jestli se budou testovat všichni, nebo pouze ti lidé, u kterých se projeví příznaky nemoci.
„Odborně je jasné, že i ti bezpříznakoví mají velký význam, protože šíří tu nákazu dále, nicméně to jejich šíření je trochu odlišné, nebývají tam tak závažné klinické případy,“ uvedl. Do budoucna by se podle něj mohlo podobně jako v zahraničí uvažovat o tom, že by byli prioritně trasováni lidé, u kterých se zjistí vysoký obsah kyseliny nukleové.
„To znamená, je tam více viru, tito lidé by byli jednoznačně prioritně trasováni, ti ostatní, kde je malé riziko přenosu, tak ti by buď nebyli trasováni, nebo podle zbylé kapacity,“ doplnil.
