Sněmovna zamítla návrh ODS chránit soukromí lidí před odposlechy
Poslanecká sněmovna zamítla dnes hned v prvním čtení návrh ODS, podle něhož mohli občané požadovat zpětně informace o tom, že byli odposloucháváni. Návrh počítal i s tím, že nelegální odposlechy by byly novým trestným činem. Předlohu už dříve odmítla vláda.
Podle jednoho z předkladatelů Ivana Langera z ODS měl zákon zajistit právní ochranu těm osobám, kterým stát neoprávněně a bezdůvodně vpadl do soukromí. Podle dosavadní praxe nemusí být občané informováni o tom, že byli odposloucháváni, pokud policie nahrávku během vyšetřování nepoužije.
Zamítnutím normy je Lenger velmi zklamán."Dochází k nekontrolovatelnému nárůstu odposlechů, kdy je velmi nízká efektivita odposlechů a kdy v tuto chvíli si policie může dělat vlastně cokoliv, protože se nikomu za nedůvodné zásahy nemusí z ničeho zpovídat," upozornil Langer.
Podle kritiků zákona, mezi nimiž byl i ministr vnitra František Bublan, by ale přijetí normy jen nahrálo zločineckým skupinám. "Ne každý odposlech nakonec skončí úspěšně, a to by mohlo policisty vést k obavám, že by mohli být potrestáni za to, že se vůbec snažili rozkrýt trestnou činnost," argumentoval poslanec ČSSD Radim Turek.
Podle návrhu ODS mělo za neoprávněné odposlechy hrozit až pět let vězení nebo peněžité tresty. Teď za to výrazné tresty nehrozí, mnohdy se ani nepodaří odhalit pachatele. Občan měl také podle novely právo na informace o tom, že orgány činné v trestním řízení získaly údaje o jeho bankovním účtu. Zpětně by mohli žádat informace také o tom, že kontrolována jejich pošta.
Zpřísnění kontroly odposlechů žádá ODS dlouhodobě. Podle šéfa sněmovní komise pro kontrolu policejních odposlechů Jiřího Bílého z ODS by měla policie odposlechy využívat jen v omezeném množství. Jejich počet podle něj vzrostl po roce 2002, nyní jich je zhruba 10.000 ročně.
Před dvěma lety pojali její poslanci podezření, že jsou odposloucháváni. Mělo se to týkat i jejich předsedy Mirka Topolánka. Politici ODS několikrát i s odkazem na rostoucí množství odposlechů vyslovili názor, že odposlechy mohou sloužit k politickému boji. To ale policie odmítla s tím, že rostoucí počet odposlechů je důsledkem boje proti zločinu.
