Sněmovnu čeká další boj o církevní restituce. Opozice je bude zdržovat
Opozice a koalice se budou ve sněmovně znovu přetlačovat o církevní restituce. ČSSD, Věci veřejné a komunisté oddalují závěrečné hlasování o vládním návrhu, jak nejvíc to jde. Chtějí získat čas na vyjednání případného kompromisu.
Odmítají totiž finanční vyrovnání státu s církvemi a požadují soupis vydávaného majetku. Opoziční strategii na odklad závěrečného hlasování popsala šéfka poslanců Věcí veřejných Kateřina Klasnová:
„My jsme jako opozice hlavně nechtěli, aby se církevní restituce projednávaly vrácené ze Senátu už na červencové schůzi. Dnes už je téměř jisté, že se bude o církevních restitucích hlasovat nejdřív v září.“
Opozice proto zvolí dlouhé projevy a pauzy. „Chceme přimět vládu, aby se ještě jednou zamyslela a aby dala do souladu alespoň s tím, co říká – že to nepůjde před rok 1948 a že to ocenění majetku bude dáno. Vím, že jde možná o boj s větrnými mlýny, ale musí se bojovat,“ sdělil předseda komunistického poslaneckého klubu Pavel Kováčik.
Šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc si dovede představit kompromisní řešení: „Tím rozumným kompromisem by mohl být výčet majetku, který bude vydán, ověření toho, že skutečně jej vlastnila katolická církev před 25. únorem 1948, a také to, že pokud mají být vůbec vypláceny finanční kompenzace – o tom já přesvědčen nejsem – aby vycházely z reálných čísel a ocenění.“
Kompromisů však podle šéfa poslanců TOP09 a Starostů Petra Gazdíka už bylo dost. „Ta dohoda se připravovala dvacet let, je to kompromis všech kompromisů. Teď ve třetím čtení do toho vnášet nové prvky tak, jak třeba navrhovaly Věci veřejné, že se znovu bude majetek oceňovat, že stát udělá znovu práci za ty církve, to je jenom další snaha odsunout to o několik let,“ uvedl.
Předsedkyně strany LIDEM a vicepremiérka Karolína Peake navíc tvrdí, že kompromis už vyjednaný je:
„Samozřejmě že si lze představit celou řadu jiných způsobů vyrovnání s církvemi. Je ale potřeba říci, že je to dohoda sedmnácti církví a náboženských společností a tří koaličních stran. Je samozřejmě kompromisem, není ideální představou žádného z účastníků této dohody. Ten kompromis je nutně potřeba uzavřít. Už jenom proto, že se Ústavní soud vyjádřil, že je potřeba ty majetky vracet. Jsme stále ještě ve státě, kde se respektuje rozhodnutí Ústavního soudu.“
Podle vládní podoby zákona mají církve dostat zpátky 56% majetku a finanční náhradu ve výši 59 miliard korun. Součástí návrhu je i odluka církve od státu, kdy by stát postupně přestal platit mzdy duchovních.
