Stát zrušil status studenta na jazykových školách. Poslanci to chtějí zvrátit
Studenti pomaturitních jazykových kurzů přijdou od září o studentské výhody. Status studenta zrušila loňská vyhláška ministerstva školství. V praxi to znamená, že čerství maturanti za sebe budou muset platit zdravotní pojištění, částka přitom ročně přesáhne deset tisíc korun. Normu chce zrušit skupina poslanců.
Pomaturitními jazykovými kurzy prošlo za dvacet let přes sto tisíc studentů. Letos jazyk intenzivně studuje pět tisíc čerstvých maturantů.
„Já osobně jsem se rozhodla proto, že jsem se nedostala na státní vysokou školu, kam jsem se hlásila. Nevzali mě pro velký počet uchazečů,“ vysvětluje studentka Hanka, proč se rozhodla pro jazykový kurz.
Důvody Adély jsou jiné. „Chtěla jsem hlavně zlepšit svou angličtinu a získat nějaký certifikát, který by se mi potom hodil pro vysokou školu,“ říká.
Pomaturitní studium jazyků se od září maturantům nevyplatí. Důvody zjišťovala Klára Bílá
Kdyby neměly status studenta, přišly by třeba o levnější městskou dopravu, výhodnější lístky do divadla nebo kina. Navíc by musely začít platit zdravotní pojištění. Konečný účet? Se školným za kurz by z peněženky musely vyndat o tisíce korun víc.
„Městská hromadná doprava je docela balík - osm stovek. S potvrzením o studiu je to 260 korun na celý měsíc,“ připomíná Hanka.
„Nastavení těchto výhod nespočívá v nastavení zákona o státní sociální podpoře, o jehož novelizaci dneska bude Poslanecká sněmovna hlasovat, ale v nastavení podmínek například jednotlivých dopravců nebo těch, kteří ty výhody poskytují,“ oponuje Jakub Stárek z ministerstva školství.
Skupina poslanců teď chce vyhlášku zrušit právě novelou zákona o sociální podpoře. S tím ale nesouhlasí šéfka školského výboru sněmovny Anna Putnová z TOP 09.
O pomaturitních jazykových kurzech jsme v Ranním interview mluvili s Jakubem Stárkem z ministerstva školství
„Toto, co oni požadují, je vlastně nesystémový zásah do daňové struktury,“ míní Putnová. Podle ní už dávno pominula potřeba pomaturitních jazykových kurzů, protože studenti mají víc šancí studovat vysokou školu.
To je i jeden z argumentů ministerstva školství. "Otázka je, zda-li stát má poskytovat nadstandardní podporu jednomu segmentu v době, kdy pominulo to, že je nedostatek míst na vysokých školách, kde se můžou vzdělávat,“říká Stárek.
Vyřazení kurzů prý může ztížit pozici absolventů na trhu práce
Jiný názor na to má Vlasta Bohdalová z ČSSD: „Co udělá student, když se třeba nedostane na práva, na tlumočnici a tak dále? Půjde na jakoukoli vysokou školu, aby rok někde byl, bude za něj stát platit, a přitom my víme, že tu školu ukončit nechce,“ namítá.
Podle Stárka je ale tento argument postavený na vodě.
Poslanci podpořili ponechání výhod pro studenty pomaturitních jazykových kurzů
Číst článek
„V současné době nemůžeme předjímat, zda-li dostudují, nebo nedostudují a motivaci jednotlivých studentů. A otázka, jakou roli pro 4500 studentů, kteří v současné době vstoupili do jednoletého pomaturitního studia, toto bude hrát. V tuto chvíli je toto argument, který je postaven na vodě, určitě není jistý,“ uvádí Jakub Stárek.
Ve hře je také lepší uplatnitelnost na trhu práce, tvrdí předseda Sdružení pro zachování pomaturitního studia jazyků Martin Hejhal.
„V těchto kurzech u soukromých jazykových škol, na rozdíl třeba od státního školství, je převaha rodilých mluvčích jako učitelů, takže studenti jsou schopní komunikovat a domluvit se,“ argumentuje.
Návrh novely zákona projednají poslanci v prvním čtení. Norma má podporu i v Senátu.
