Studium na VŠ má mít víc úrovní. Pro studenty bude výhodnější
Studenti, kteří půjdou za pár let na vysoké školy, budou mít lepší možnost zvolit si délku svého vzdělávání. Kromě kratších bakalářských programů, které mají být jednoznačně základním a dostačujícím cyklem studia, se budou moci studenti rozhodnout i pro diplomové dvouleté programy. Novinkou mají být i takzvané profesní doktoráty. Se změnami počítá návrh věcného záměru vysokoškolského zákona, který právě teď připravuje ministerstvo školství. Kromě studia bude zákon řešit i financování škol nebo nové hodnocení kvality. A také novou volbu rektora.
Škola si zvolí jednu ze dvou variant při výběru rektora. Toho už by nejmenoval prezident, jak je tomu doteď. Na řadu by přišla správní rada, která by jmenovala rektora na základě návrhu akademického senátu.
Nebo by správní rada jmenovala rektora, který by zvítězil ve výběrovém řízení. Právě do něj by se mohli hlásit lidé z byznysu. Ředitel ministerského odboru vysokých škol Jiří Nantl říká, že škola si tak nastaví svoje vnitřní uspořádání.
„My chceme dát velkou volnost, ale zároveň odpovědnost, jak si nastaví svoje vnitřní uspořádání. Škola si dvěma reprezentativními orgány - akademickým senátem a správní radou - vybere svou identitu a té by měl odpovídat profil rektora, který tam působí,“ vysvětluje Nantl.
Příspěvek Kláry Bílé a Petry Benešové o návrzích změn ve vysokoškolském studiu.mp3
Pokud rektor vzejde z veřejné soutěže, z univerzit se stanou manažersky řízené instituce, říká rektor Ostravské univerzity Jiří Močkoř. Podle něj je tento způsob volby ale reálný.
„Určitým způsobem je pohled správný, ale jsou tím potlačeny akademické dimenze. Varianta, kdy rektora vybírá správní rada a senát, bude podle mě obtížně realizovatelná, protože každý ze subjektů má jiný pohled na roli rektora,“ domnívá se Močkoř.
Škola si také stanoví funkční období rektora od čtyř do šesti let. Nebo má možnost rektora vybraného v soutěži zaměstnat na dobu neurčitou. Podobná praxe výběrových soutěží by mohla platit i na nižších úrovních u prorektorů nebo děkanů.
Kvalita škol se bude kontrolovat
Zákon také počítá s tím, že se bude jinak hodnotit kvalita studia. Akreditaci na vzdělávání nebudou už dostávat jednotlivé obory, ale škola nebo fakulta jako celek.
„Má se to ověřovat institucionální akreditací, kdy se jednou za deset let ověří, zda vysoká škola funguje podle standardu. V návrhu máme mechanismus, jak ukončit činnost veřejné vysoké školy,“ dodává Nantl.
Kvalitu zhodnotí nově místo akreditační komise Agentura pro kvalitu vysokého školství. A ani rektoři se nevyhnout sebehodnocení kvality u vlastní školy. To už ale v praxi funguje, říká rektor Vysokého učení technického v Brně Karel Rais.
„Řada kvalitních univerzit tuto sebereflexi dávno činí prostřednictvím Evropské asociace univerzit, kdy děláme v několikaletém cyklu pravidelné sebehodnocení,“ říká Rais.
Změny se dotkonou studia
Změny věcného záměru zákona se dotknou také studia. Když se student rozhodne strávit na vysoké škole jen tři roky v bakalářském studiu, dosažený titul mu plně postačí k tomu, aby se dobře uplatnil na trhu práce.
Pokud si zvolí akademickou a badatelskou dráhu, půjde následně na magisterské studium jako je tomu doposud. Podobný model je běžný na amerických školách. Ředitel ministerského odboru vysokých škol Jiří Nantl popisuje ještě další novinku ve vyšším akademickém vzdělávání.
„V oblasti pojetí rigorózní zkoušky, kterou navrhujeme zrušit, navrhujeme, aby to byl malý profesní doktorát, který by byl přístupný i bakalářům s praxí, aby nemuseli podstupovat magisterské studium, ale mohli by si zkušenosti ověřit rigorózní zkouškou,“ uvádí Nantl.
Během přípravy na malý profesní doktorát, který by nahradil rigorózní zkoušku, by tak mohl student sbírat už profesní praxi v zaměstnání nebo studovat v zahraničí. Změnu rigorózní zkoušky by nezavrhoval například rektor Ostravské univerzity Jiří Močkoř, který si ale myslí, že tento akademický stupeň má v Česku silnou tradici.
„Pokud se podaří definovat, jaká kritéria by měla být pro udělení těchto akademických titulů, bylo by dobře je zachovat. Pokud zaniknou, nic hrozného se nestane,“ myslí si Močkoř.
Návrh chce propojit studium s praxí
Ministerstvo školství chce dát studentům větší možnost volby své kariéry. Dnes stále chodí až osmdesát procent bakalářů na magisterské studium. Přitom ne všichni studenti se chtějí v budoucnu věnovat akademické dráze.
Bakalář je ale stále v jejich očích nedostatečným titulem, se kterým na trhu práce neuspějí. I proto se bakalářské programy změní více na profesní studium. Ministerstvo také uvažuje o další novince, takzvaném vysokoškolském diplomovém studiu na dva roky.
„Diplomové studijní programy existují skoro ve všech evropských zemí i v Americe. To, co navrhujeme, by sledovalo odklonit část lidí z bakalářského programu do profesních programů. Profesně laděné krátké programy by byly zakončeny diplomem, se kterými by nebyl spojen titul,“ představuje záměr Nantl.
O kratší dvouleté diplomové programy prý ale nebude podle Michala Nováka z Asociace studentů a absolventů takový zájem.
„Studenti vysokých škol o to zájem mít nebudou. Podívejme se na vyšší odborné školy, které bojují o zájemce ze středních škol a vysoké školy jim konkurují,“ domnívá se Novák.
Změny ve vysokém školství by mohly začít platit do dvou let. Půl roku chce teď ministerstvo školství debatovat s odbornou veřejností a hlavně s rektory škol a věcném záměru zákona. Na stůl poslancům by se mohl dostat v příštím roce.
