‚Vyšší spravedlnosti‘ se podle Lebedy ve volbách nedosáhlo. ‚Jedna zkušenost nestačí,‘ říká Rychetský

Výsledek voleb měl být férovější, přesto došlo k paradoxní situaci. Vítěz volebního klání nezískal nejvyšší počet mandátů. A nejen to. O křesla v Poslanecké sněmovně oproti původnímu volebnímu systému „přišla“ koalice PirSTAN a hnutí SPD. Podle politologa Tomáše Lebedy je tak nový přepočet ještě více nepoměrný. Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu, který starý systém zrušil, ovšem namítá, že to nelze hodnotit podle výsledku jediných voleb.

Doporučujeme Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do dolní komory překročily pouze čtyři subjekty | Foto: René Volfík | Zdroj: Český rozhlas

„Změna je tady,“ hřímal v sobotu v podvečer před jásajícím davem Petr Fiala (ODS), celostátní lídr koalice Spolu, která volby do Poslanecké sněmovny letos se ziskem 27,79 procenta hlasů vyhrála. Přesto v dolní komoře nezískala nejvíce poslaneckých mandátů. Hnutí ANO, přestože skončilo až druhé, utržilo o křeslo více.

Průzkum Medianu: Prezident by měl podle 48 procent Čechů pověřit sestavením vlády vítěze voleb

Číst článek

Vládní partaj tak na změně volebního modelu pro přepočet hlasů na mandáty, který se pro letošek měnil po zásahu Ústavního soudu, profitovala ze všech uskupení nejvíce. Novinka v podobě Imperialiho a Hagenbach-Bischoffovy metody, která nahradila původní d΄Hondtovu formuli, totiž „uškodila“ také koalici Pirátů se STAN i hnutí SPD.

„Roli sehrálo to, že výsledky byly velmi těsné,“ řekl pro iROZHLAS.cz politolog Tomáš Lebeda z Univerzity Palackého v Olomouci s odkazem na to, že hnutí ANO chybělo k vítězství jen asi půl procenta hlasů.

V letošních volbách se tak podle něj podmínky pro kandidáty narovnat nepodařilo. „Pokud bychom je přepočítali podle původního systému, tak by byly o třetinu více proporční,“ pokračoval expert na volební systémy.

A jak by volební výsledky vypadaly? „Pokud bychom použili původní volební systém, tak by SPD a koalice Pirátů se STAN měly o jeden mandát více a současně by o dva mandáty méně mělo hnutí ANO. Koalice Spolu, která získala nejvíce hlasů, by měla zároveň i nejvíce mandátů, jak by to asi i každý očekával,“ přiblížil Lebeda.

Diskriminace malých

Pomyslné nůžky mezi politickými aktéry, kteří se do sněmovny dostali, se tak ještě více rozevřely. Důvodem je podle Lebedy především to, že pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do dolní komory překročily pouze čtyři subjekty. A s tím se při tvorbě nového přepočtu příliš nepočítalo. Legislativci se totiž snažili zvýhodnit ty nejmenší partaje, na jejichž úkor profitovali dosud političtí velikáni.

To se stalo například po sněmovních volbách v roce 2017. „Tam jsme stran, které těsně překročily 5 procent, měli hned několik a systém je skutečně velmi diskriminoval a na jejich úkor posiloval vítěze voleb. To se letos nestalo. Dostalo se sice sedm stran, které ale kandidovaly v rámci čtyř subjektů,“ přiblížil Lebeda.

Nově použitá Imperialiho metoda se tak podle experta na volební systémy zachovala tak, že do druhého kola pustila k rozdělení křesel na celostátní úrovni pouze jediný mandát. „A to rozhodně nestačilo na vykompenzování nespravedlností, které v prvním skrutiniu ve 14 krajích vznikly,“ uvedl Lebeda, který to považuje za zásadní nedostatek.

Volební systémy
Volební metoda SPOLU ANO PIRSTAN SPD
Volby 2021 (Imperialiho a Hagenbach-Bischoffova metoda) 71 72 37 20
Přepočet podle d΄Hondtovy metody* 71 70 38 21
Přepočet podle Hagenbach-Bischoffovy metody* 71 68 39 22
* metoda použitá ve sněmovních volbách v roce 2017
** více poměrný způsob přepočtu hlasů na mandáty

Nový volební systém fungoval následovně: celkový počet platných hlasů, tedy 5 375 090, se vydělil počtem sněmovních mandátů, kterých je 200. Tak vzniklo republikové mandátové číslo, které letos vyšlo 26 875. Poté se mandátovým číslem dělil počet hlasů odevzdaných v jednotlivých krajích, aby se došlo k rozdělení jednotlivých mandátů. Nejvíce, tedy 26, jich připadlo na Středočeský kraj, který je i nejlidnatější v Česku.

„Na základě jednorázového použití nové úpravy volebního zákona by bylo velmi nevhodné vyslovovat kategorické soudy.“

Pavel Rychetský (předseda Ústavního soudu)

Pak přišlo na řadu dělení mandátů v rámci prvního skrutinia, které probíhá na úrovni kraje. Ve středočeském hejtmanství se tak od 706 634 platných hlasů nejdříve odečetly hlasy pro strany, které nepřekročily pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do sněmovny. Poté se tyto hlasy vydělily počtem příslušných mandátů uměle navýšeným o dva a vzniklo krajské volební číslo. Ve středních Čechách vyšlo 20 422 – za každých 20 422 hlasů tak strana v kraji získala mandát.

Zbylé mandáty se pak měly v rámci druhého skrutinia rozdělit stranám podle jejích výsledků na celostátní úrovni. Do druhého kola však propadl pouze jediný mandát, který získala koalice Spolu. Hlasy ostatních stran propadly. „Hlasy jsou do druhého skrutinia převáděny s tím, že je znovu použijete a docílíte s nimi vyšší proporcionality, vyšší spravedlnosti, ale u těch zbylých tří subjektů nebyly ty hlasy použity vůbec,“ vysvětlit Lebeda.

A to byl podle politologa částečně i důvod, proč vítěz voleb nebral nejvíce mandátů. Lebeda to označil za absurdní situaci. „Když to řeknu velmi laicky: hnutí ANO mělo štěstí, koalice Spolu smůlu. To je asi nejpřesnější,“ řekl s tím, že pokud by ve druhém skrutiniu bylo více hlasů, taková situace nenastane. „Nebylo to čím vykompenzovat a výsledky zůstaly v této podobě,“ doplnil (celý rozhovor s politologem Tomášem Lebedou si můžete přečíst na konci textu).

Rychetský: Počkejme

Ústavní soud zrušil původní volební metodu letos v únoru s tím, že došlo k porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. Zákonodárci tak narychlo přijali nová pravidla, která začala platit letos v květnu. Podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského je však na hodnocení nově přijaté formule ještě brzy.

Srovnávací mapa: Babišovo ANO potopila maloměsta a podnikatelé, hlasy seniorů nestačily

Číst článek

„Vůbec není možné po jedněch volbách, kdy byl aplikován nový přepočet hlasů na mandáty, činit žádné paušální závěry. Dokud nový volební systém neprojde několika volbami za různých situací, tak nelze učinit jednoznačný závěr ani v tom, ani v onom ohledu,“ řekl Rychetský pro iROZHLAS.cz s tím, že Ústavní soud poukázal především na nevhodné použití d΄Hondtovy metody v kombinaci s nestejnou velikostí jednotlivých krajů.

Podle šéfa Ústavního soudu tak jedny volby nemohou postihnout všechny možné varianty volebních výsledků. „Na základě jednorázového použití nové úpravy volebního zákona by bylo velmi nevhodné vyslovovat kategorické soudy o tom, zda se nová úprava opravdu povedla, zda je opravdu ústavně konformním,“ doplnil. A nevyloučil, že by se v budoucnu mohla opět stát předmětem soudních sporů.

Například ústavní právní Jan Wintr má ale za to, že se podařilo záměr ústavních soudců, aby byl volební systém spravedlivější, vcelku naplnit. „Můj osobní názor je, že nový volební systém protiústavní není. Ústavní soud vždy zdůrazňoval, že požadavek poměrného zastoupení není absolutní a že smyslem voleb, kromě toho, aby dávaly reprezentativní složení, je, aby obsahovaly integrační prvky umožňující vytváření většinových vlád,“ popsal.

Rozhovor s politologem Tomášem Lebedou

Podařilo se z vaše pohledu vytvořit pro letošní sněmovní volby více poměrný systém?
Když byl přijat nový volební systém, tak jsme měli za to, že by se mu to podařit mohlo. Skutečně všechny parametry, které byly nastaveny, měly vést k větší míře proporcionality. Nicméně v letošních volbách se to nepodařilo. A pokud bychom je přepočítali podle původního systému, tak by byly o třetinu více proporční. To znamená, že nový volební systém se zachoval disproporčněji než ten původní.

Můžete to konkrétně vyčíslit?
Obecně to znamená, že procenta mandátů a jednotlivých hlasů se liší více. V praxi to znamená, že pokud bychom použili ten původní volební systém, tak by SPD a koalice Pirátu se STAN měly o jeden mandát více a současně by o dva mandáty méně mělo hnutí ANO. Koalice Spolu, která získala nejvíce hlasů, by měla zároveň i nejvíce mandátů, jak by to asi i každý očekával.

Je důvodem to, že se letos do Poslanecké sněmovny nedostaly ty nejmenší politické subjekty, kvůli nimž se primárně volební systém měnil?
Původní volební systém byl silně diskriminační v případě, že jsme měli silně fragmentovaný stranický systém těsně nad 5 procenty. To byl případ voleb v roce 2017, tam jsme takových stran měli hned několik a systém je skutečně velmi diskriminoval a na jejich úkor posiloval vítěze voleb. To se letos nestalo. Letos se sice dostalo sedm stran, které ale kandidovaly v rámci čtyř subjektů. Nový systém na tuto situaci zareagoval tak, jak se asi dalo očekávat. Nevytvořil vůbec prostor pro rozdělování mandátů ve druhém skrutiniu. Je to už trochu složitější matematika.

Lze to ale v podstatě říct tak, že jeho kvalita měla být v tom, že na úrovni 14 krajů rozdělí jenom část mandátů, a zbylé hlasy a mandáty se přesunou na celostátní úroveň, kde dojde k druhému přepočtu, který by měl vykompenzovat případné disproporce, které vzniknout na té základní úrovni v jednotlivých krajích. Jenže to se nestalo. Použitá volební formule, která měla pustit do druhého kola, druhého skrutinia nějaké mandáty, tak do druhého skrutinia pustila jen jeden mandát. A to samozřejmě vedlo k tomu, že tu byla jakási absence druhého skrutinia a že se ten systém choval, jako kdybychom měli skrutinium jediné, tedy podobně, jako to bylo před čtyřmi lety. Akorát že s jinou volební formulí a trochu jiným geografickým rozložením elektorátu. Díky tomu nakonec došlo k těm trochu absurdním výsledkům, kdy hnutí ANO, které bylo z hlediska hlasů druhé, získalo nejvíce mandátů.

Jak se stalo, že do druhého kola propadl jen jeden mandát? Lze to nějak jednoduše vysvětlit?
Ten důvod, proč se do druhého skrutinia dostal jeden jediný mandát, je volební formule, která byla použitá pro první skrutinium. Pokud bychom v podstatě zkopírovali princip, který byl u nás v době před tím starým volebním systémem, který byl u nás do roku 1998. A použili bychom v tom prvním skrutiniu takzvanou Hagenbach-Bischoffovu kvótu, kterou máme i dneska ve skrutiniu druhém, tak by se to nestalo. Ale poslanec Marek Benda přišel s účelovým návrhem, že pro první skrutinium bude použita kvóta Imperiali. To je ale velmi specifická volební formule, která se požívala v první italské republice někdy po druhé světové válce do 90. let a která je šitá na míru velmi fragmentovaným systémům.

Když se modelovala na výsledky voleb z roku 2017, tak vycházela vlastně docela dobře, protože se do sněmovny dostalo 9 stran. Takže to fungovalo. Tvůrce nových volebních pravidel, poslanec Marek Benda, si ale nepoložil otázku, jak se ten systém bude chovat, pokud tam bude subjektů mnohem méně, třeba čtyři jako letos. A on se zachoval přesně způsobem, který by byl asi logický, a sice nenechával žádné zbytky. Dokonce v několika krajích rozdal o jeden mandát více a musel být pak těm stranám odejmut. Nakonec tedy ve druhém skrutiniu skončil jeden jediný mandát, což je v podstatě nic a rozhodně to nestačilo na vykompenzování nespravedlností, které v prvním skrutiniu ve 14 krajích vznikly.

Proč se tedy sáhlo po kvótě Imperiali?
Kromě toho, že je speciálně dělaná pro velmi fragmentované stranické systémy, tak jejím druhým efektem je to, že mírně zvýhodňuje velké strany. A bylo to vlastně snaha Marka Bendy zachovat původní vlastnost starého volebního systému, tedy zvýhodnění velkých stran. A ukázalo se, že zrovna při letošní konstelaci to bylo zachováno jen částečně a ještě o něco více, než by tomu bylo v případě starého volebního systému. Nutno ale podotknout, že ty rozdíly jsou letos v jednotkách mandátů. Zatímco v předchozích volbách byly výrazně větší disproporce. (redakce požádala poslance ODS Marka Bendu o reakci, do uzávěrky textu ale nereagoval, pro Hospodářské noviny nicméně k tomu řekl toto: „Rovný systém jsem ani nechtěl. Od začátku jsem říkal, že silnější mají být silnější a slabší mají být slabší.“ – pozn. red.)

Je tu tedy prostor pro legislativní opravu? Nebo bychom měli počkat několik dalších voleb, jak říká předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský?
Návrhů, kdy se rozhodnutí Ústavního soudu řešilo a naplňovalo, bylo více. A myslím, že většina z nich by k takovému výsledku nevedla. Bohužel ale zvítězil tento návrh. A je to teď na politicích nebo na Ústavním soudu, pokud tam někdo podá podnět, jestli se volební zákon znovu otevře, nebo ne. Tato vlastnost je už nyní jasná a známá a je otázkou, jestli s ní chtějí politici žít. To znamená, že v případě malého počtu subjektů se ten systém může chovat disproporčně a možná i trochu nepředvídatelně, když jsou výsledky takto těsné. Nebo zda dají přednost vyšší míře proporcionality, která mimochodem by v letošních volbách zvýhodnila strany, které se spolu chystají vytvořit vládní koalici, což je na tom to nejzajímavější.

Kdyby tento systém obsahoval v prvním skrutiniu Hagenbach-Bischoffovu formuli, kterou jsme měli v minulosti, tak by ta situace pro strany, které se teď chystají sestavit vládu, byla ještě zajímavější. Hnutí ANO by získalo pouhých 68 mandátů, koalice Pirátů se STAN 39 mandátů, Spolu by zůstalo na 71 mandátech a hnutí SPD by mělo 22 mandátů. A pokud to posčítáme dohromady, koaliční strany by měly 110 mandátů.

Bylo by to to podle vás i nejvíce příhodné řešení volebního systému?
Bylo by to řešení, které nezavání účelovostí, které tady byla při použití kvóty Imperiali. Já se ale domnívám, že ta nejvhodnější řešení leží v úplně jiné konstrukci druhého skrutinia a takových řešení bylo mimochodem na stole hned několik. V Evropě jsou země, které mají druhé skrutinium konstruováno zcela jinak. To naše je v podstatě trochu archaické.  

Do kterých zemí bychom tedy mohli sáhnout pro inspiraci?
Dánsko nebo Švédsko. Do jisté míry se lze inspirovat Belgií nebo Skotskem, které sice má smíšený systém, ale má velmi zajímavě konstruováno právě druhé skrutinium. A to jsou všechno země, které mají modernější podobu druhého skrutinia, která zajišťuje, že máte třeba i velmi malé volební obvody, ale současně jste schopna dosáhnout druhým skrutiniem stejně proporcionality, jako kdyby země byla jedním velkým obvodem, tedy v podstatě dokonalé proporcionality.

Problémem je také nestejná velikost krajů, na kterou upozorňoval i Ústavní soud, byť nakonec toto rozdělení volebních obvodů ponechal.
Ano, je to tak.

A je tedy rozdílná velikost krajů i důvodem, proč hnutí ANO nakonec získalo o mandát více?
Je to dáno spíše geografickým rozložením hlasů. Když to řeknu velmi laicky: hnutí ANO mělo štěstí, koalice Spolu smůlu. To je asi nejpřesnější. A když to štěstí zopakujete ve větším množství krajů, a stejně tak se vám zopakuje smůla, tak z toho vznikne situace, jako je ta letošní, že strana, která získala více hlasů, má méně mandátů. Nicméně kdyby byl dostatek mandátů ve druhém skrutiniu, tak se to nestane. Ale tím, že se tam dostal jenom jeden mandát, tak to nebylo čím vykompenzovat a výsledky zůstaly v této podobě.

Současně to znamená, že ten poslední mandát byl koupen obrovským množstvím hlasů koalice Spolu.
Ten jeden mandát samozřejmě stál hlasů mnohem více než všechny ostatní. Hlavně bych ale poukázal na to, že hlasy všech ostatních stran v druhém skrutiniu propadly úplně. A to je právě ten problém. Hlasy jsou do druhého skrutinia převáděny s tím, že je znovu použijete a docílíte s nimi vyšší proporcionality, vyšší spravedlnosti, ale u těch zbylých tří subjektů nebyly ty hlasy použity vůbec. A v tom já vidím ten největší problém.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme