70 let od začátku studené války. Začalo to Trumanovým projevem, skončilo málem shazováním kondomů

VIDEO V ČLÁNKU. Úvahy o jaderném výbuchu na Měsíci nebo darované bible použité v Rumunsku jako toaletní papír. I to byla studená válka. Za symbolický počátek víc než čtyřicetiletého napětí mezi Spojenými státy a Sovětským svazem a jejich spojenci je někdy považovaný projev amerického prezidenta Trumana o nutnosti zadržování komunismu. Před Kongresem ho přednesl přesně před 70 lety

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

John F. Kennedy společně s generálním tajemníkem ÚV KSS Nikitou S. Chruščovem při setkání ve Vídni v červnu 1961 | Foto: U.S.DEPARTMENT OF STATE, public domain

Truman Kongres přesvědčil, aby poslal Řecku a Turecku finanční pomoc. Nestabilita těchto zemí a posílení komunistů by podle něj poškodily celý Blízký východ i Západ. Svět ale ke konfliktu mezi velmocemi směřoval už před tímto projevem. Podle historika Oldřicha Tůmy z Akademie věd stupňovalo už od konce druhé světové války.

Koho by sledoval Lenin na twitteru? Neobvyklý projekt ruské televize simuluje rok 1917

Číst článek

„Stalin vlastně už rok předtím mluvil o nevyhnutelnosti příští velké války. I když vlastně on to myslel tak, že to je, abychom se tedy držely té komunistické terminologie, mezi imperialistickými státy. Ale i to naznačovalo, že ta poválečná spolupráce v zásadě končí,“ míní Tůma.

I přes zástupné války v Koreji nebo ve Vietnamu, berlínskou nebo karibskou krizi a soupeření v Latinské Americe a v Africe se objevily taky pokusy o spolupráci.

Po smrti Kennedyho Chruščov plakal

Americký prezident Kennedy třeba navrhl společný výzkum vesmíru. Chruščov ho odmítl, ale jak po letech řekl jeho syn Sergej časopisu SpaceCast, později si to rozmyslel. Mezitím ale byl Kennedy zavražděn a jeho nástupci Johnsonovi prý sovětský vůdce nedůvěřoval. Chruščovovu náklonnost ke Kennedymu potvrzuje i vzpomínka sovětského diplomata Leonida Zamjatina, který ho po atentátu doprovázel na americkou ambasádu. „Chruščov si sundal brýle a podepsal se do kondolenční knihy. Viděl jsem na jeho brýlích slzy,“ vzpomínal diplomat.

V rámci studené války docházelo i ke kuriozitám. To třeba když v druhé polovině sedmdesátých let Západ poslal Rumunsku 20 000 biblí, které měly být šířeny po kostelech. Místo toho je ale Rumunové použili jako toaletní papír, kterého měli nedostatek.

Za šílený plán lze považovat ten na odpálení atomové bomby na Měsíci. Podle toho chtěly USA dokázat svou sílu tím, že by vyslaly k Měsíci raketu s jadernou náloží, která by tam explodovala. Podobný nápad dostali i Sověti. Ti chtěli prostřednictvím exploze dokázat, že dobyli Měsíc. Není nutné dodávat, že ani jeden z plánů se neuskutečnil, ačkoliv Rusové dokonce postavili i maketu rakety.

Studená válka byla taky konfliktem kulturním a psychologickým. Objevila se řada někdy kuriózních nápadů jak zesměšnit soupeře. Spojené státy třeba uvažovaly o svržení nadměrných kondomů s nápisem „středně veliký“. Tyto pokusy ani další, jako například Reaganův projekt hvězdných válek ale podle Tůmy pád Sovětského svazu nezpůsobil.

„Těch důvodů je asi celá řada a bez pochyby jedním z nich je prostě neschopnost komunistického režimu dlouhodobě fungovat. Na tom jistě Reagan asi žádnou zásluhu neměl,“ myslí si historik.

Právě soupeření demokracie a komunismu jako protichůdných systémů bylo podle Tůmy pro studenou válku důležité. Všechna srovnání se současným napětím mezi Ruskem a Západem proto podle něj musí pokulhávat.

Ondřej Klapal Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme