Alternativa pro Německo zaznamenala v průzkumech propad popularity. Stále je ale silná
Pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD) začala v průzkumech veřejného mínění ztrácet podporu. Ačkoli nadále zůstává po konzervativní unii CDU/CSU druhou největší politickou silou v zemi, tempo propadu je podle odborníků rychlé. V Německu se už několik týdnů proti AfD a krajní pravici každý den konají demonstrace, které podle prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera mohou být budíčkem pro demokratický střed společnosti.
Aktuální průzkum agentury Insa pro nejprodávanější německý deník Bild slibuje AfD 21,5 procenta hlasů. To je stále vysoké číslo ve srovnání s vládní sociální demokracií (SPD) kancléře Olafa Scholze, která má 13,5 procenta.
Před týdnem ve stejné sondáži měla ale AfD 23 procent, které si držela od poloviny loňského prosince. Navíc mezitýdenní propad o 1,5 procentního bodu je pro AfD největší za poslední takřka dva roky.
AfD chce Německo přeměnit na stát po vzoru Ruska, míní vicekancléř Habeck. Před zákazem ale varuje
Číst článek
„Demonstrace proti AfD podporuje 37 procent Němců. Nyní se ukazuje jejich dopad,“ řekl šéf Insa Hermann Binkert. Poznamenal, že podle průzkumů si 57 procent Němců nedovede vůbec představit dát AfD hlas.
Pokles popularity AfD zaznamenal i průzkum agentury Forsa, ve kterém strana tento týden dosáhla 20 procent. Před týdnem měla ve stejné sondáži 22 procent a v polovině prosince 23 procent.
Horší výsledek než nyní měla AfD loni v létě, kdy jí průzkum Forsa sliboval 19 procent hlasů. Pokles o dva procentní body AfD zaznamenala v sondážích Forsa naposledy v březnu 2022.
Nynější hněv veřejnosti proti AfD vyvolalo zjištění investigativní skupiny Correctiv, že zástupci AfD a dalších krajně pravicových sdružení loni tajně jednali o tom, jak z Německa deportovat miliony lidí přistěhovaleckého původu.
Schůzka se konala v Postupimi jen několik kilometrů od Wannsee, kde se v lednu 1942 přední činitelé tehdejšího nacistického režimu dohodli na postupu likvidace evropských Židů. AfD jednání svých členů v Postupimi nijak neodsoudila, v parlamentu navíc deportace přistěhovalců hájila pod termínem „remigrace“ jako nezbytnost pro zachování Německa.
Strany slibují, že se AfD postaví
Demonstrace proti pravicovému extremismu se v německých městech konají každý den, nejsilnější pak bývají o víkendech. O uplynulém víkendu vyšly do ulic statisíce lidí, což němečtí politici včetně kancléře oceňují.
Scholz není silný kancléř. V krizi lidé chtějí jasná politická poselství, hodnotí německý profesor Merkel
Číst článek
Vyjádřil se k nim i spolkový prezident Steinmeier, který je označil za jasnou odpověď na plány radikálů. „Demokraté v naší zemi povstali a společně konstatovali, že pravicový extremismus v naší zemi nechceme mít a ani ho nechceme trpět,“ řekl v rozhovoru s veřejnoprávní televizí ARD.
„To, co nyní na ulicích vidíme, je možná budíčkem demokratického středu. Nebo bych měl spíše říct, že je to budíčkem pro všechny, kteří v této zemi chtějí společně pokojně a svobodně žít,“ dodal Steinmeier.
Ostatní parlamentní strany slibují, že se vzestupu AfD postaví, zároveň se ale obviňují z toho, kdo je za vysokou popularitu pravicových populistů zodpovědný. Konzervativní unie CDU/CSU často zdůrazňuje, že vinu nese vláda kancléře Scholze, kterou zmítají vnitřní neshody.
Scholz, který už počátkem ledna označil účastníky postupimské schůzky za fanatiky s asimilačními fantaziemi, tento týden uznal, že za špatný obraz je spoluodpovědný. „Jako spolkový kancléř nesu za vládu odpovědnost. Tečka,“ řekl týdeníku Die Zeit.
Na dotaz, zda jde o sebekritiku, odpověděl, že ano. Německá média to označila za vzácné uznání vlastních chyb.
Velkým testem obliby AfD budou červnové volby do Evropského parlamentu a především zářijové zemské volby v Sasku, Durynsku a Braniborsku. Ve všech těchto regionech je Alternativa pro Německo podle průzkumů nejsilnější stranou.
