Americká armáda dále mobilizuje

Americká armáda povolala do služby dalších pět tisíc záložníků. Celkem má být v rámci příprav na odvetu za teroristické útoky ve Spojených státech, mobilizováno 35 tisíc příslušníků ozbrojených sil. Při útoku na Světové obchodní středisko zemřelo podle nejnovějších údajů 8 000 lidí - tolik je jich teď na seznamu pohřešovaných. Záchranáři, kteří pátrají od 11. září v troskách Světového obchodního střediska v New Yorku po obětech teroristického útoku, našli dalších devět těl. Jak informoval newyorský starosta Rudolph Giuliani, celkový počet vyproštěných obětí tak vzrostl na 261.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

New York si ještě jednou připomene všech 6 800 obětí největšího teroristického útoku v historii, jehož cílem byly mrakodrapy Světového obchodního střediska. Jak informuje zvláštní zpravodaj Radiožurnálu Miroslav Konvalina, plánovaná ekumenická mše musela být z bezpečnostních důvodů přesunuta: Původní záměr uspořádat nedělní mši mnoha náboženství v Central Parku pod širým nebem museli organizátoři opustit. Až jeden milión lidí, kteří se měli sjet na jedno místo, by mohli být příliš snadným cílem dalšího teroristického útoku. Ekumenický obřad se proto uskuteční na baseballovém stadionu newyorských Yankees, jen pro rodiny obětí a jejich známé. Kardinál Edward Egan povede bohoslužbu spolu s Imámem hárlemské mešity a dalšími duchovními vůdci. Ave Maria přednese Placido Domingo. Modlitba pro Ameriku, jak celý obřad nazvali, bude přenášena na obří televizní obrazovky v různých částech New Yorku. Starosta New Yorku Rudolph Giuliani vzkázal lidem všude na světě: "Doufáme, že se budete modlit s námi."

Vlna protiarabských a protimuslimských nálad stále více zasahuje některé menšiny ve Spojených státech. Ekumenická mše pro příbuzné útoků má být další mohutnou výzvou k toleranci mezi etnickými a náboženskými skupinami. I přes mohutnou vysvětlovací kampaň v amerických médiích jsou na různých místech napadáni Afghánci, Pakistánci, indičtí Síkhové, Egypťané nebo Libanonci. Ženy a dívky v arabských šátcích se bojí na ulici, do modliteben i do škol. Tmavovlasí snědí muži jsou vyháněni posádkami i cestujícími na vnitrostátních leteckých linkách. Muhamad Syřan žijící 30 let v Brooklynu, říká: "Jsme součástí této země, nejsme nepřátelé, kteří sem spadli z nebe." Afghánci, ani jejich arabští sousedé v New Yorku zatím nezaznamenali vážnější útoky na své rodiny. Město, které postihl teroristický útok nejvíce, dokáže více rozlišovat mezi Arabem a nepřítelem, muslimem a teroristou.

Spojené státy údajně nepouštějí z bezpečnostních důvodů do svých přístavů obchodní lodě z 24 zemí světa. Uvádějí to indické a arabské noviny. Jak telefonuje z hlavního města Spojených arabských emirátů spolupracovnice Radiožurnálu Simona Hejlová, tento krok vyvolal velkou nervozitu u dubajských obchodníků. Jak informoval místní deník Chalídž Times, americké přístavy nebudou vpouštět obchodní lodě ze zemí středního a blízkého východu s výjimkou Saúdské Arábie a Izraele. Přístavy budou uzavřeny rovněž pro lodě z Afghánistánu, Jugoslávie, Kuby a rovněž pro obchodní lodě z některých afrických zemí a zemí bývalého Sovětského svazu. Jak uvedl ředitel dubajského přístavu a zóny volného obchodu sultán Bin Sulajen, Spojené arabské emiráty zatím neobdržely žádnou oficiální zprávu týkající se tohoto zákazu. Bin Sulajen uvedl, že pokud nebudou Spojené státy přijímat obchodní lodě z emirátů, tak Spojené arabskéemiráty nevpustí do svých přístavů americké lodě, které do země přepravují strojní zařízení, potraviny, automobily a vojenskou techniku.

Americký prezident George Bush zrušil hospodářské sankce proti Pákistánu a Indii. S odvoláním na prohlášení Bílého domu to oznámila agentura AFP. Prezident svůj krok odůvodnil tím, že aplikování sankcí a zákazů proti Indii a Pákistánu by nebylo v zájmu národní bezpečnosti Spojených států. Sankce na tyto země uvalil Washington po jejich jaderných pokusech v roce 1998.

Pákistánská vláda zrušení sankcí vítá. Radikální duchovní v zemi ale s podporou Washingtonu nesouhlasí a vyzývají k dalším protiamerickým demonstracím. Pákistán poskytne Spojeným státům svůj vzdušný prostor i zpravodajské služby v útoku proti základnám teroristů v Afghánistánu. To je výsledek dosavadních jednání mezi představiteli obou zemí. Vztahy Washingtonu a Islámábádu se výrazně zlepšily poté, co pakistánský prezident generál Parvíz Mušaraf odsoudil atentáty v New Yorku a Wahingtonu a nabídl Američanům svou pomoc. Pakistán ji však podmiňuje tím, že útok nebude veden proti afghánskému lidu, ale jen proti teroristům a těm, co je podporují či skrývají. Uvažuje se i o využití základen pro případné nasazení pozemních sil. Pákitánští představitelé ale tuto možnost považují až za krajní východisko. Islámábád si za svůj postoj vysloužil obdiv od mnohých arabských a muslimských zemí, ovšem v samotném Pakistánupokračují protesty proti vládní politice. V největším městě Karáčí byla vytvořena pákistánsko-afghánská obranná rada, která zahájila kampaň proti generálu Mušarafovi a svolává všechny muslimy k boji proti nevěřícím. Příští pátek, tedy v hlavní modlitební den, chce zorganizovat další mohutnou demonstraci a na 5. října pak protestní pochod miliónů.

Pákistánská vláda potvrdila, že na území Pákistánu ještě nejsou žádné americké jednotky. O jejich rozmístění vyjednává v Islámabádu tříčlenná americká delegace. Pákistán také znovu potvrdil svou ochotu spolupracovat se Spojenými státy při jejich útoku na Afghánistán, kde se ukrývá hledaný terorista Úsama bin Ládin. Chce prý přispět k tomu, aby při útoku nepřišli o život žádní civilisté. Přímá účast pákistánských jednotek se ale zatím neprojednávala. Pákistán dnes zároveň přišel s požadavkem, aby Spojené státy předložily důkazy, které potvrzují bin Ládinův podíl na teroristických útocích.

O vojenské účasti při chystané válce Spojených států proti terorismu jednali v Saúdské Arábii zástupci šesti arabských zemí. Rozhodování, zda půjdou muslimské země do války proti muslimům, je složité a ačkoli země Perského zálivu chtějí na jedné straně pomoci Spojeným státům v jejich odvetě, na druhé straně nechtějí tyto země riskovat hněv svého obyvatelstva zabíjením nevinných muslimů, kteří nemají s terorismem nic společného. Státy Perského zálivu ale slíbily, že podpoří celosvětové úsilí o nalezení osob zodpovědných za teroristické útoky na Spojené státy a jejich předání spravedlnosti. Ministři zahraničí šestičlenné Rady pro spolupráci států Perského zálivu odsoudili jakýkoli pokus dávat do souvislosti s teroristickými akcemi islám. Ve společném komuniké také vyzvali mezinárodní společenství, aby vyvinulo veškeré úsilí k zastavení teroristických akcí izraelské vlády proti Palestincům.

Papež Jan Pavel II., který je na návště Kazachstánu, vyzval svět, aby se vyhnul válce a vytvářel "civilizaci lásky". Zvlášť se obrátil na křesťany a muslimy, aby se modlili za mír. Zdůraznil, že náboženství nesmí být nikdy použito jako zdroje konfliktu. Mše, kterou papež sloužil v kazachstánském hlavním městě Astaně, se zúčastnilo 50 tisíc lidí. Bývalá sovětská republika Kazachstán nesousedí přímo s Afghánistánem. Není ale vyloučeno, že situaci v zemi neovlivní případný zásah Spojených států proti teroristům na afghánském území.

Markéta Kaclová, Robert Mikoláš, Miroslav Konvalina, Kateřina Pospíšilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme