Analytici: Úder začne počátkem března
Pravděpodobnost, že Spojené státy a Británie opravdu zaútočí na Irák, je podle analytiků citovaných agenturou Reuters stále velká. K vojenskému zásahu prý dojde na počátku března. Odborníci soudí, že od jejich plánu je neodvrátí ani rostoucí odpor ostatních členů Rady bezpečnosti OSN a dalších zemí.
Většina zemí světa je pro prodloužení a prohloubení inspekcí. Potvrzuje to i nynější debata na půdě Organizace spojených národů, kterou iniciovalo Hnutí nezúčastněných. Na stranu rychlé akce se přidaly jen Austrálie, Japonsko a Kuvajt. Možné použití síly připustili například zástupci Peru a Argentiny. Írán a Jihoafrická republika jsou nejcitovanějšími zastánci dalších kontrol zbrojních inspektorů. Liga arabských států upozorňuje, že vedle Iráku má zbraně hromadného ničení také Izrael.
Americký velvyslanec při OSN John Negroponte sice připustil, že názor ostatních zemí světa je důležitý při rozhodování o americké bezpečnosti, ale nebude určující. Spojené státy a Velká Británie stále pracují na brzkém předložení nové rezoluce, kterou by Rada bezpečnosti otevřela dveře vojenské akci proti Iráku. Pokud některá z oprávněných zemí pohrozí vetem, využijí dosavadní, jednomyslně přijaté rezoluce č. 1441, která dle nich poskytuje dostatečnou pravomoc k použití síly.
Přesun do oblasti Perského zálivu čeká v nejbližší době dalších 28 tisíc amerických vojáků. Američané tak mohou pro případný úder na Irák počítat už se 200 000 vojáky. Nejnovější rozkaz k přesunu dostal mimo jiné i elitní 3. motorizovaný pluk z Fort Carsonu, který si vydobyl ostruhy už v první válce v Zálivu. Tehdy během sta hodin pronikl 300 kilometrů hluboko do iráckého vnitrozemí.
NATO souhlasí s pomocí Turecku
Severoatlantická aliance schválila vojenskou pomoc Turecku na obranu proti případnému iráckému útoku. Stalo se tak po několika týdnech složitých vyjednávání, kdy Belgie, Německo a Francie obranný plán Turecka nejdříve blokovaly. Vadilo jim, že se o těchto věcech mluví už teď, i když ještě není jisté, jestli se válku v Iráku nepodaří odvrátit.
Aliance poskytne Turecku radarový letoun AWACS, který by sledoval dění kolem jeho hranic. Turecko navíc dostane protiraketové systémy Patriot, které se osvědčily během války v Zálivu na počátku 90. let, a specialisty na boj s chemickými a biologickými zbraněmi.
Turecko žádalo o posílení své obrany, protože sousedí s Irákem a v případě amerického útoku by se mohlo stát terčem odvety. Vláda v Ankaře sice dostala vydatnou finanční pomoc a příslib vojenské ochrany od Spojených států, ale přesto zatím váhá s povolením, aby Američané rozmístili na turecko- iráckých hranicích své jednotky, a otevřeli tam v případě války druhou frontu.
