Baskický separatismus bude ve španělských volbách zastupovat také koalice Amaiur
Krize a nezaměstnanost - to jsou hlavní a téměř výhradní témata předčasných voleb ve Španělsku. Rozhodující budou i v Baskicku, které ovšem vždy řešilo ještě jinou záležitost - touhu po nezávislosti a baskickou teroristickou organizaci ETA, která před měsícem oznámila, že definitivně končí svou ozbrojenou činnost. Baskický nacionalismus a separatismus ale zůstává a v nadcházejících volbách bude reprezentován koalicí Amaiur.
Strana lidová, která byla vůči baskickým teroristům vždy nejtvrdší a která teď podle všeho vyhraje nedělní volby, má jasno: odevzdat zbraně a rozpustit, nic víc není třeba. Aspoň zatím o žádném dalším procesu nemluví.
O baskickém separatismu v souvislosti s předčasnými volbami ve Španělsku se zajímal Daniel Koubek
„Udělali jsme krok. Musí následovat druhý krok - vítězství svobody. Musejí pochopit, že tady může žít člověk, který se cítí jako Španěl a nemyslí jako oni,“ řekl Radiožurnálu předseda konzervativní Strany lidové v Baskicku Antonio Basagoiti.
„Model ETA je totalita. A nejen proto, že vraždí, ale také proto, že vyžaduje, aby tu žili jen lidé, co jsou nacionalisti, separatisti, levicoví patrioti,“ dodal Basagoiti.
Ti v Baskicku jsou a mají své zástupce - protivníky Strany lidové. V parlamentních volbách tuto neděli kandiduje koalice Amaiur, která požaduje nezávislost Baskicka.
ČTĚTE TAKÉ: Španělští lidovci chtějí snížit deficit i výdaje centrální vlády
Baskickou solidaritu, jednu z koaličních stran, vede Pello Urizar. To, že Madrid sleduje jeho kolegy doslova lupou a hlídá, jestli nemají vazby na teroristy, je podle něj dobře. Aspoň prý bude vidět, že nedělají nic nekalého, ať už jde třeba o korupci.
Urizar připomíná, že konec ozbrojené činnosti ETA je jen začátek usmíření společnosti. Budoucí vláda bude muset řešit, co dělat s baskickými teroristy, kteří dosud nejsou chycení.
Konec terorismu, začátek usmíření
Může ale konec terorismu ve jménu samostatného Baskicka pomoci právě separatistickým nacionalistickým stranám? „Ano,“ přiznává Radiožurnálu regionální předseda konzervativců Antonio Basagoiti, ale nedává tomu dlouhé trvání.
„Dlouhodobě z toho budeme těžit my, politické formace, které nejsou nacionalistické. A hlavně s tím, jak se otevírá svět i Evropa a čím dál víc mizí hranice, bude klesat nacionalismus."
Jeho političtí rivalové to samozřejmě vidí opačně. Baskickým nacionalistům a separatistům navíc teď může trochu hrát do karet i ekonomická krize.
Nezaměstnanost je tu poloviční oproti celošpanělské statistice a regionální rozpočet mají Baskové v přebytku.
„Dokazujeme, že umíme věci dělat jinak. Být součástí Španělska je pro nás v tuhle chvíli přítěž,“ řekl Radiožurnálu Pello Urizar.
