‚Juden‘ a hákový kříž. Bosenští Židé odsoudili antisemitské graffiti, žádají trest pro viníky

Společná modlitba v prostorách Židovského společenského centra v Sarajevu, únor 2018. | Foto: Rusmir Smajilhodžić, AFP | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Nasprejované nápisy objevili minulý týden ve vchodech domů, kde žijí židovské rodiny. Představitelé bosenských Židů na to reagovali „lítostí a rozhořčením“ a vyzvali úřady k dopadení viníků, informují tamní média.

Sarajevo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Hákový kříž načmáraný na prosklených vchodových dveřích a kostrbatý nápis „Juden“ (německy Židé) přes omítku nad schodištěm – tak vypadají graffiti, která se objevila ve vchodech dvou obytných domů v Sarajevu a Tuzle. V obou budovách žijí židovské rodiny.

O snímcích, které minulý čtvrtek na facebooku zveřejnil Igor Grga Kožemjakin, člen Rady národních menšin kantonu Sarajevo, jako první napsal zpravodajský server Klix.ba

„S lítostí a rozhořčením jsme přijali tuto zprávu. Víme, že tyto incidenty nenaruší dobré sousedské vztahy, které bosenskohercegovští Židé budují se svými spoluobčany odlišných etnických a náboženských skupin,“ komentoval graffiti Kožemjakin, chazan sarajevské židovské obce. 

„Co nejostřeji odsuzujeme jak tyto útoky na členy našeho společenství, tak i jakýkoli projev nenávisti (...) a vyzýváme všechny relevantní společenské faktory, aby se k odsouzení těchto vandalských činů připojily a vyjádřily podporu a ochranu svým spoluobčanům, příslušníkům našeho společenství,“ uvedl Kožemjakin.

Apeloval také na odpovědné úřady, aby „identifikovaly a potrestaly viníky v souladu se zákonem“.

Obdobné prohlášení vydal také starosta Sarajeva Abdulah Skaka, který zdůraznil kosmopolitní tradici města. „Sarajevané pěstovali bohatství rozličných kultur po dekády. Respekt mezi (jednotlivými) náboženstvími si Sarajevo uchovalo i v těch nejtěžších časech,“ cituje Skakův úřad server Balkan Insight. „Jsme přesvědčení, že takovéto činy nebudou v tomto městě nikdy vítány.“ 

Život a smrt Židů v Bosně 

Na území Bosny a Hercegoviny kdysi žila početná a prosperující židovská komunita s nesmírně pestrou historií. Utvářet ji začal konec 15. století, kdy do Bosny zamířil židovský exodus ze Španělska a Portugalska.

'Zavraždili jste mi syna. Spravedlnost pro Davida!' Podivná smrt mladíka otřásá Bosnou

Číst článek

Tyto sefardské Židy, jež z jejich dřívějšího domova vyhnala reconquista Iberského poloostrova, brzy doplnili příchozí z dalších oblastí tehdejší Osmanské říše a od sklonku 17. století také první Aškenázové z Uher. 

Židé hráli zásadní roli v životě Sarajeva až do začátku 40. let minulého století. Tehdy jim nacistická okupace a ustašovský režim Nezávislého státu Chorvatsko zasadily drtivou ránu, když skoro tři čtvrtiny přibližně 14tisícové židovské populace vyvraždily. Mnozí z těch 4000 lidí, kteří holokaust přežili, pak o půl století později uprchli před občanskou válkou.

Dnes v Bosně a Hercegovině žije jen zhruba tisícovka Židů, většina z nich ve větších městech jako právě Sarajevo nebo Tuzla, Banja Luka, Zenica a Mostar.

Magdalena Slezáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme