‚Brazílie odlesňování zastavit nechce.‘ Norsko přerušilo finanční podporu amazonského fondu

Norsko přestalo přispívat do fondu brazilské vlády na záchranu amazonského pralesa. Země tak učinila v reakci na zprávy o stavu odlesňování Amazonie, který se od nástupu Jaira Bolsonara do funkce zhoršuje, i na nejnovější spory o fungování fondu. „Není Norsko ta země, co zabíjí velryby u Severního pólu? Vezměte svoje peníze a pomozte se zalesňováním Angele Merkelové,“ reagoval lídr země, kterého cituje deník The Guardian.

Brazílie Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Archivní snímek kácení stromů v brazilské oblasti Itaituba z roku 2017. | Foto: Nacho Doce | Zdroj: Reuters

Bolsonaro uvedl, že Norsko nemá jakékoliv právo poučovat jeho vládu. Ta ve čtvrtek po několika týdnech vyjednávání se zástupci Norska a Německa, kteří jsou největšími přispěvateli do amazonského fondu, zrušila jeho řídicí výbor.

Fond pomáhá v obnově lesů v Amazonii a podporuje tamní domorodé obyvatelstvo, díky zahraniční podpoře platí za jeden z hlavních prvků mezinárodního úsilí na záchranu pralesa. I jeho vliv je ale často kritizován, uvádí server The Guardian.

Vládnutí Bolsonara v Amazonii: pralesa rekordně ubývá, stejně jako pokut za jeho kácení

Číst článek

Brazilský ministr pro životní prostředí Ricardo Salles ve čtvrtek uvedl, že amazonský fond byl prozatímně pozastaven, aby se mohla znovu prodiskutovat jeho pravidla. V reakci na to norský protějšek Ola Elvestuen uvedl, že do fondu nepoputuje plánovaných 33 milionů amerických dolarů – Brazílie podle něj porušila podmínky vzájemné dohody. 

„Brazílie ukázala, že už odlesňování nechce zastavit,“ uvedl Elvestuen. Norsko během posledních 10 let do fondu investovalo přes 1,2 miliardy dolarů.

Německo minulý týden oznámilo, že pozastaví financování některých projektů ve výši 39 milionů dolarů. Oslo i Berlín v minulosti kritizovaly návrh brazilské vlády zúžit počet členů řídící komise fondu a varovaly před jakýmkoliv oslabováním jeho struktur. 

Podle Národního institutu pro vesmírný výzkum (INPE), který od 70. let minulého století odlesňování Amazonie mapuje pomocí fotografií Země z družic, pralesa v posledních měsících rekordně ubývá. Bolsonaro data označil za lživá. 

Už před svým zvolením sliboval, že se zaměří na zbabělé environmentální organizace, které se vměšují do brazilských záležitostí. Prezident označuje chráněná území za překážku růstu. Úsilí bojovat s nelegálním kácením, farmařením a těžbou nerostných surovin v Brazílii tak postupně polevuje. Experti se mezitím obávají, k jak velkým škodám za jeho vlády může dojít.

Vládní přístup k Amazonii by podle The Guardian mohl mít také ekonomické dopady na region. V červnu byla totiž mezi Evropskou unií, Argentinou, Brazílií, Paraguayí a Uruguayí uzavřena dohoda o volném obchodu. Pro její ratifikaci ale bude potřeba podpora členských zemí EU i europarlamentu. 

Irsko už minulý měsíc podpořilo vytvoření symbolické koalice napříč Evropskou unií, která by zajistila, že dohoda nebude schválena, mimo jiné kvůli rostoucímu poškození Amazonie.

dp Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme