Evropský soud: Britové můžou jednostranně odvolat brexit, v unii by zůstali za stávajících podmínek

Soud Evropské unie v pondělí potvrdil, že Velká Británie může jednostranně stáhnout svůj záměr odejít z Evropské unie. Rozhodnutí by se muselo uskutečnit v souladu s britskou ústavou. Výsledkem by podle soudu bylo, že země by zůstala členem společenství za stejných podmínek jako dosud. Pokud by Británie chtěla zvrátit brexit, musela by své jednoznačné a bezpodmínečné rozhodnutí oznámit písemně Evropské radě, uvedl soud EU.

Lucemburk (Aktualizováno: 11:46 10. 12. 2018) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie navazuje na dřívější vyjádření generálního advokáta Campose Sánchez-Bordona. | Foto: Henry Nicholls | Zdroj: Reuters

Na zprávu reagoval britský ministr životního prostředí za konzervativce Michael Gove. Podle něj Británie nechce zůstat a unii opustí. „Nechceme zůstat v Evropské unii. Jasně jsme to odhlasovali, 17,4 milionu lidí řeklo jasně, že chceme EU opustit a to znamená také opustit jurisdikci Soudního dvora Evropské unie,“ řekl přední zastánce brexitu britské BBC.

Irský ministr zahraničí Simon Coveney ze strany Fine Gael v pondělí uvedl, že se vyjednaný návrh nezmění a že se jedná o těžce vyhraný kompromis. „Dohoda se nezmění. Zejména právní jazyk dohody o odchodu. Doufám, že lidé uvidí, čím doopravdy je – férovým a vyváženým dokumentem,“ cituje ministra Reuters.

Vedle potvrzení možnosti Británie jednostranně stáhnout žádost o vystoupení z EU je podle mě klíčovou pasáží verdiktu Soudního dvora EU to, že status Británie jako členské země by se nijak nezměnil. Měla by tak dál nárok na své výjimky a rabaty

09:29 – 10. 12. 2018

2 22

Britský ministr zahraničí Jeremy Hunt BBC sdělil, že lidé by byli šokovaní a velice naštvaní, pokud by byl odchod z EU pozdržen. „To určitě není záměr vlády,“ uvedl. Britské poslance varoval, že by bylo velkým riskem, kdyby hlasovali proti návrhu dohody premiérky Theresy Mayové.

Podle skotské premiérky Nicoly Sturgeonové, která podporuje setrvání Británie v unii, otevřelo rozhodnutí unijního soudu britskému parlamentu nové řešení brexitu v podobě vypsání druhého referenda. Sturgeonová to uvedla na twitteru.

„Prodloužení článku 50, abychom získali čas k novému hlasování, po kterém by následovalo odvolání článku 50 v případě, že by výsledkem bylo zůstat, je nyní pro Dolní sněmovnu otevřenou možností,´“ napsala Sturgeonová, která usiluje o druhé referendum.

So an extension of Article 50 to allow time for another vote, followed by revocation of Article 50 if the outcome is Remain seems to be an option that is now open to the House of Commons. #ECJ

09:15 – 10. 12. 2018

851 2399

Unijní soud se k věci vyjádřil jen den před tím, než by měl britský parlament hlasovat o smlouvě upravující samotný britský odchod z unie. Podle soudu může Londýn své rozhodnutí stáhnout do chvíle, než tato „rozvodová dohoda“ začne platit. Pokud by přijata nebyla, pak do uplynutí dvou let od britského oznámení o odchodu, tedy do 29. března 2019.

Článek 50

Rozhodnutí by muselo být výsledkem demokratického procesu v souladu s britskými ústavními požadavky. Toto „jednoznačné a bezpodmínečné“ rozhodnutí by následně musela britská vláda oznámit písemně Evropské radě (vrcholné schůzce EU), uvedl unijní soud.

S žádostí o výklad článku 50 lisabonské smlouvy o fungování EU, kterou se okolnosti britského odchodu řídí, se na unijní soudní instanci obrátil soud ve skotském Edinburghu kvůli sporu mezi skupinou prounijních skotských politiků a britským ministrem pro brexit. Příslušný článek totiž o možné změně postoje odcházející členské země přímo nic neuvádí.

Mayová se chystá na největší bitvu své politické kariéry. Britové řeší, jaký bude brexitový ‚plán B‘

Číst článek

Na to v pondělí unijní soud sám poukázal, když uvedl, že článek změnu rozhodnutí nezakazuje, ale také nijak výslovně neumožňuje. Soud je toho názoru, že pokud má podle článku 50 členská země EU suverénní právo samostatně se rozhodnout o odchodu, plyne z toho, že má analogické právo své rozhodnutí změnit.

„Podmínit právo na odvolání (záměru vystoupit) jednomyslným souhlasem Evropské rady, jak navrhovaly Evropská komise a Evropská rada, by změnilo jednostranné suverénní právo v právo podmíněné a bylo by neslučitelné s principem, že členský stát nemůže být nucen k tomu, aby EU opustil proti své vůli,“ uvedl soud v tiskové zprávě.

‚Otázka skotského soudu je relevantní‘

Britská vláda premiérky Theresy Mayové přitom nechtěla, aby unijní soud tuto - podle ní hypotetickou - věc vůbec řešil. Uváděla totiž, že nemá zájem měnit rozhodnutí, které je odrazem výsledku referenda z roku 2016, v němž Britové o vystoupení z EU rozhodli.

Unijní soud v pondělí tento pohled odmítl s tím, že otázka skotského soudu je relevantní. Následující rozhodnutí skotského soudu, které dnešní názor unijní instituce zohlední, totiž vyjasní britským poslancům, kteří se chystají hlasovat o brexitové smlouvě, jaké do budoucna existují možnosti.

Vláda Mayové pohrdá parlamentem, rozhodla dolní komora. Vadí jí nezveřejnění dokumentů k brexitu

Číst článek

Není totiž vůbec jisté, zda se Mayové ve skepticky naladěném britském parlamentu tento týden podaří obsáhlou a řadu měsíců dojednávanou smlouvu o spořádaném odchodu vůbec prosadit. V opačném případě by kromě zmatků na britské politické scéně hrozil také náhlý a chaotický „tvrdý brexit“ se všemi hospodářskými důsledky.

Názor generálního advokáta

Rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie navazuje na dřívější vyjádření generálního advokáta Campose Sánchez-Bordona.

Ten v úterý 4. prosince uvedl, že podle článku 50 Lisabonské smlouvy, kterou se okolnosti britského odchodu z Evropské unie řídí, může Británie stáhnout oznámení o odchodu, musí tak ale učinit před formálním uzavřením smlouvy o odchodu a v souladu s britským ústavním pořádkem.

Generální advokát také upozornil, že článek 50 hovoří o tom, že stát, který má zájem EU opustit, Evropské radě oznámí svůj „záměr“ odejít, a nikoliv své „rozhodnutí“ – a záměry je možné měnit.

Podle názoru Sáncheze-Bordony je článek 50 Lisabonské smlouvy výrazem principu respektování k národním identitám členských zemí EU a umožňuje jim odchod, pokud si myslí, že taková identita je neslučitelná s členstvím v unii.

Nesprávnou a omezující interpretací by podle něj bylo článek vykládat tak, že členská země, která změní svůj názor a přeje si nadále pokračovat v členství, by byla v tomto svém přání omezována.

och, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme