Emigranti z Československa chtějí zpátky občanství. Po brexitu řeší ambasáda desítky žádostí
Přibližně sedm desítek lidí českého původu požádalo od loňského června o české občanství. Z velké části jde o emigranty, kteří z Československa odjeli po letech 1948 a 1968, a jejich potomky, řekl Zpravodajskému webu Českého rozhlasu velvyslanec ve Velké Británii Libor Sečka. Obavy z problémů, které může přinést brexit, se lidé snaží řešit i získáváním povolení k trvalému pobytu. Řada z nich si ale stěžuje na jeho komplikovanost.
Zhruba devět měsíců po překvapivém rozhodnutí Velké Británie opustit Evropskou unii jsou podle velvyslance Sečka největší obavy a panika pryč. Místo nich, zdá se, nastupuje přemýšlení nad tím, jak se na změnu připravit.
„Cítíme zvýšený zájem řady našich občanů, kteří do Velké Británie přišli a například v průběhu let ztratili české občanství, o jeho získání zpátky,“ vysvětluje velvyslanec. „Od června jsme zaznamenali zhruba 70 takových žádostí.“
Občané EU zřejmě ztratí právo usadit se nastálo v Británii. Změna má přijít se spuštěním brexitu
Číst článek
Podle jeho zástupce Jana Brunnera jde z velké části o emigranty a potomky emigrantů, kteří z Česka odjeli po letech 1948 a 1968. Emigranti by mohli občanství získat i přesto, že na území České republiky nežijí.
„Osoby, které v minulosti české – respektive československé státní občanství – pozbyly, mohou nyní státní občanství České republiky nabýt znovu prohlášením, aniž by musely obnovit svůj trvalý pobyt v České republice,“ vysvětluje mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška s tím, že prohlášení lze učinit i na zastupitelském úřadě. Žádost následně posoudí krajský úřad v místě posledního trvalého bydliště v Česku.
České občanství by uchazečům umožnilo získat i český pas. Ten by jim, díky členství Česka v Evropské unii, nadále umožňoval cestovat bez omezení po členských zemích.
Vzduchoprázdno bez dokladu
Kvůli obavám z možné změny statusu cizinců v zemi se snaží řada z nich získat povolení k trvalému pobytu. Informace o tom, kolik je mezi nimi Čechů, ambasáda v Londýně neshromažďuje.
Podle Češky Renaty Clarkové, zástupkyně ředitelky tamního Českého centra, se o této možnosti v komunitě emigrantů živě diskutuje. „Hodně lidí se rozhodlo požádat si o permanentní rezidenci teď, protože nikdo úplně neví, co a jak bude a zda se podmínky ještě nezpřísní,“ vysvětluje.
Ona sama žije na ostrovech dvacet let, vdala se tam a má rodinu. Přesto se rozhodla požádat o potvrzení o trvalém pobytu a nedávno ji ho schválili. „V té diskusi, co bude s občany Evropské unie, jsem si uvědomila, že nemám v ruce žádný papír, který mě k pobytu tady opravňuje,“ říká.
„Před 20 lety jsem nějakou formální dokumentaci měla, ale ta už neexistuje a mezitím se zákony několikrát změnily. A tak mi přišlo, že tady existuju tak trochu ve vzduchoprázdnu, ačkoliv zde mám rodinu a platím daně.“
Stejně jako tisíce dalších cizinců ale Clarková záhy zjistila, že získat potvrzení, které by Evropanům v Británii mělo zaručovat stejná práva jako doposud (a je nutností pro žádost o občanství), není jednoduché.
Kupčení s českými vízy na Ukrajině. Reportéři Radiožurnálu skrytě natočili obchod za desetitisíce
Číst článek
Hlavní překážkou a příčinou dlouhých nocí mnoha migrantů se stala 85stránková žádost o pobyt. Ta je univerzální pro celý svět a není přizpůsobená občanům EU. Rozsáhlý dokument napsaný úřední řečí se snaží počítat se všemi možnostmi, které mohou při žádostech od cizinců z Peru až po Indonésii nastat. Ve výsledku mu tak spousta lidí nerozumí.
„Je hrozně obtížné se v tom orientovat, i když máte dobrou angličtinu, protože nevíte, co vlastně máte vyplnit. Dává vám to celou řadu možností, neříká vám to, jak postupovat a co je pro vás relevantní,“ popisuje svou zkušenost Clarková.
Správné vyplnění dokumentu je přitom klíčové. Schválení žádosti trvá týdny až měsíce a každá chyba vede k vracení na přepracování, případně k zamítnutí. Deník Guardian koncem roku popsal případ Nizozemky vdané v Británii, kterou tamní úřady vyzvaly k odchodu ze země poté, co k žádosti přiložila pouze ověřenou kopii pasu, a ne originál, který v tom čase potřebovala k cestování.
Clarkové se žádost vrátila jednou a ona sama je přesvědčena, že vzhledem k délce pobytu a rodinným vazbám bylo rozhodování úřadů v její případě jednodušší.
O problémech ví i ambasáda, kde si na proces stěžovalo několik Čechů. „Debatovali jsme o tom v rámci našich pravidelných setkání s velvyslanci Evropské unie a tlumočili jsme to při nejrůznějších příležitostech i britským představitelům, od poradců premiérky až přes juniorní ministry vlády,“ vysvětlil Zpravodajskému webu Českého rozhlasu velvyslanec Sečka. Podle něj je zastupitelský úřad při konkrétních stížnostech připraven občanům pomoci a žádat po úřadech nápravu.
