EU svolává sněm o její budoucnosti
Nejvyšší představitelé členských států Evropské unie schválili v sobotu na bruselském summitu Laekenskou deklaraci, kterou vyhlásili konání Konventu o budoucí podobě rozšířené EU a stanovili jeho program. Předsedou Konventu byl vybrán bývalý francouzský prezident Valéry Giscard d'Estaing. Unie také vyjmenovala 10 kandidátských zemí včetně České republiky, které mohou ukončit jednání o přistoupení do konce roku 2002.
Od března příštího roku bude v Bruselu zasedat stočlenný Konvent, který bude jednat o příštím fungování rozšířené Evropské unie o 25 a více členech.
Mezi členy Konventu budou i zástupci 13 kandidátských zemí, a to vždy dva poslanci parlamentů a jeden představitel vlády. Na práci se budou podílet se stejnými právy a povinnostmi jako lidé z členských států, omezena však bude jejich role při rozhodování.
"Budou se podílet na přijímání rozhodnutí, aniž by ovšem mohli zabránit konsenzu, který by se rýsoval mezi členskými státy," stojí v textu deklarace.
"Jsem spokojen s výsledky tohoto summitu, protože schválil důležité věci," uvedl český premiér Miloš Zeman na tiskové konferenci po obědě státníků kandidátských zemí se šéfy států a vlád Evropské unie. "Proces rozšíření byl potvrzen jako nezvratný a bylo řečeno, že skončí v roce 2004 pro nejlépe připravené země, jež by měly být v usnesení vyjmenovány."
Zeman se na tiskové konferenci také několikrát přihlásil k "federalistickému" pojetí EU a připustil, že se v této věci neshoduje s ODS a Václavem Klausem. Na druhou stranu upozornil, že s výjimkou KSČM všechny velké parlamentní strany podporují členství ČR v unii.
Summit Evropské unie v bruselském Laekenu se také usnesl, že do mezinárodních mírových jednotek v Afghánistánu se zapojí všechny členské státy unie. Neoficiálně se hovoří o tom, že patnáctka pošle do této země několik tisíc vojáků.
Evropská unie učinila historické rozhodnutí, což ocenil belgický ministr zahraniči Louis Michel. Všechny státy EU podle něj souhlasily s tím, že se zapojí do mírových jednotek pro Afghánistán, které brzy vzniknou pod mandátem Rady bezpečnosti OSN. Rozhodnutí summitu v Laekenu má velký význam - je to vyjádření jasné politické vůle, která dokazuje, že společná zahraniční a bezpečností politika unie začíná fungovat, řekl Michel.
V kuloárech summitu se mluví o tom, že unie vyšle tři až pět tisíc vojáků. Tisíc jich dodá Velká Británie, která má mírovým silám velet. Belgický ministr zahraničí připomněl, že mezinárodní jednotky budou v Afghánistánu pomáhat tamní přechodné vládě zajišťovat bezpečnost. Rada bezpečnosti OSN ale mírové síly asi nevybaví mandátem pro to, aby oddělovaly znepřátelené skupiny.
Vrcholné jednání Evropské unie v pátek provázela demonstrace asi 25 000 členů a příznivců nevládních organizací. Po skončení vcelku klidné akce zaútočilo několik desítek mladých radikálů na příslušníky policie. Ta použila vodní děla. V průběhu demonstrace výtržníci rozbili výlohy nejméně dvou bank a okna jedné policejní stanice. Policie se však nenechala vyprovokovat a kvůli hrstce výtržníků demonstraci nenarušovala. V průvodu převažovala hesla požadující jinou globalizaci - ekologičtější, sociálnější a humánnější.
