Polská vláda zasahuje do muzea druhé světové války. Chyběl v ní 'polský pohled', říká vedení
Bývalý ředitel teprve loni otevřeného muzea druhé světové války v Gdaňsku zažaloval u Evropského soudu pro lidská práva polskou vládu. Nelíbí se mu změny ve stálé expozici. Strana Právo a spravedlnost totiž přesně před rokem dosadila do muzea nové vedení, které se válku vykresluje „z polské perspektivy“. Podle bývalého ředitele ale manipuluje s historií, podobně jako v případě tzv. zákona o holokaustu
Gdaňské válečné muzeum patří mezi největší a nejmodernější na světě. Stálá expozice je zahloubená 14 metrů pod povrch země. Návštěvníky provede dějinami konfliktu až k závěrečnému filmu, který promítá projektor na zeď v místnosti rozdělené ostnatým drátem. Právě o tento film vede současné a bývalé vedení spor.
Dříve si za doprovodu písně The House of the Rising Sun v podání britské kapely The Animals mohli návštěvníci prohlédnout záběry dalších a dalších poválečných ozbrojených konfliktů, etnických čistek a rasismu se vzkazem, že se svět z nejhorší války v dějinách nepoučil.
Místo původního filmu teď na zdi běží počítačová animace z dílny polského státního Institutu národní paměti, do kterého mužský hlas vypráví o Polsku jako o statečném národu, který za války bojoval, zachraňoval ostatní, ale spojenci ho zradili.
„Jsme v zřejmě nejdražším muzeu v dějinách Polska. Zaplatili za něj polští daňoví poplatníci, a tak by mělo ukazovat polský pohled na druhou světovou válku,“ říká Radiožurnálu mluvčí muzea Aleksander Masłowski, podle kterého byla výměna filmu nutná, stejně jako další změny.
„Muzeum je od toho, aby realizovalo svou misi. Tou je hromadění sbírek, vzdělávání a realizování určitého odkazu, za který jsme odpovědní,“ dodává.
Manipulace s historickými fakty
Tým historika Pawła Machcewicze výstavu budoval osm let. Mezitím v polské vládě Občanskou platformu vystřídala konzervativní strana Právo a spravedlnost. Pár dní po otevření muzea odvolal Machcewicze z jeho vedení ministr kultury Piotr Gliński. Jmenoval nové vedení, které od té doby provedlo v expozici řadu změn.
„Jejich společným jmenovatelem je odklon od mezinárodního kontextu a posilování představ, že Polsko bylo výjimečné, že Poláci trpěli nejsilněji a byli největšími hrdiny,“ tvrdí bývalý ředitel Machcewicz.
Takový jednostranný pohled na válku podle něj neodpovídá realitě. Poláci skutečně s nacistickým Německem bojovali. Ve Varšavě například proti němu zorganizovali obrovské ozbrojené povstání, které nacisté brutálně potlačili. Zemřelo až 200 tisíc civilistů. Poláci však s nacisty také kolaborovali a podíleli se na vraždách Židů. „Stejný obraz o Polsku se pokouší vykreslit také novelizovaný zákon o Institutu národní paměti, který vedl k pohromě v zahraničí (tzv. zákon o holokaustu vyvolal diplomatické spory s Izraelem, Ukrajinou a Spojenými státy, pozn. red.),“ tvrdí.
Machcewicz nové vedení obviňuje, že sáhlo také k manipulaci s fakty: „V části o partyzánech odstranili počty sovětských a jugoslávských bojovníků a uměle navýšili polské počty tak, že do nich započítali i nebojující členy polské podzemní armády. Cílem je ukázat, že polské partyzánské hnutí bylo nejsilnější, přestože to není pravda.“
V části výstavy věnované polskému podzemnímu státu zase nové vedení vyvrtalo ve stěně díru tak, aby přes ní návštěvník ihned při vstupu viděl portrét Ireny Sendlerové, která pomáhala propašovat z Varšavského ghetta 2,5 tisíce židovských dětí.
Polsko připustilo nedostatky v 'zákoně o holokaustu'. Ministerstvo nevylučuje změny
Číst článek
„To co se teď děje, to je brutální politické vměšování, které výstavu ničí,“ tvrdí Paweł Machcewicz.
Mluvčí muzea Aleksander Masłowski rozhodnutí vedení brání: „Každá výstava se časem mění. Všude je to normální. Nevím, proč by to u nás mělo být jinak.“
Změny podle Masłowského slouží pouze k doplnění toho, co v předchozím univerzalistickém pojetí chybělo. „Zachováváme přitom uměleckou koncepci výstavy. Není pravda, že něco bouráme a ničíme. Všechny změny provádíme tak, aby byly v souladu s celkovým tvarem výstavy.“
V zahraničí donášejí na vlastní zemi
Paweł Machcewicz se pokouší další změny stálé expozice zastavit. Obrátil se nejprve na Nejvyšší správní soud v Polsku. Ten se ale jeho žalobou odmítl zabývat s tím, že spor leží mimo jeho kompetence. Machcewicz proto věc koncem března předal Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
„K žalobě se nevyjadřujeme. Už proto, že neznáme její obsah. Nicméně si myslíme, že přenášení sporů na mezinárodní pole zapadá do činnosti kruhů, které v zahraničí donášejí na vlastní zemi.“
Aleksander Masłowski (mluvčí muzea)
„Myslíme si, že nikdo nemá právo ničit osmiletou těžkou práci stovek lidí – historiků, scénografů, architektů. Bylo to muzeum, na které měl být polský stát hrdý, místo toho, aby jej ničil,“ tvrdí Machcewicz.
Nové vedení odmítlo soudní spory komentovat: „K žalobě se nevyjadřujeme. Už proto, že neznáme její obsah. Nicméně si myslíme, že přenášení sporů na mezinárodní pole zapadá do činnosti kruhů, které v zahraničí donášejí na vlastní zemi,“ dodal mluvčí muzea.
Machcewicze se zastali také světoví historici, mezi nimi známý americký odborník na dějiny holokaustu Timothy Snyder. Muzeum druhé světové války v Gdaňsku však se změnami stálé expozice nekončí a už teď plánuje další.
