Hnací silou Pegidy je nespokojenost s německou politikou, ne islamofobie, tvrdí profesor

Na demonstraci Pegidy se v Drážďanech sešly tisíce lidí. Počet příznivců Vlasteneckých Evropanů proti islamizaci Západu tak překonal nedělní demonstraci jejich odpůrců. Podle německých médií se počet demonstrantů v ulicích Drážďan blíží 17 tisícům. Protestující prý křičeli hesla jako ‚Merkelová musí pryč‘. To jen potvrzuje závěry odborníků, podle kterých není hlavní hnací silou Pegidy islamizace a islamofobie, ale obecně nespokojenost s politikou.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Příznivci německého hnutí Pegida | Zdroj: Reuters

„V Drážďanech neexistuje každodenní kontakt s cizinci nebo s lidmi, kteří vypadají odlišně, jako je tomu třeba v Kolíně, Düsseldorfu nebo Berlíně. O to větší je v Drážďanech kolektivní strach před tím, co je neznámé. To lze vysvětlit pouze psychologicky,“ říká profesor drážďanské Technické univerzity Hans Vorländer, který Pegidu se svým týmem několik týdnů zkoumal.

„Podobně tomu bylo na východě Saska, kde byla silná neonacistická scéna a výrazný antisemitismus. Ale žádní Židé tam nejsou. Byl tam antisemitismus bez Semitů. V Sasku teď máme xenofobii vůči cizincům, přestože tu žádní cizinci nejsou,“ pokračuje Vorländer.

Přehrát

00:00 / 00:00

Zpravodaj ČRo v Německu Pavel Polák mluvil s profesorem drážďanské Technické univerzity Hansem Vorländerem, který se svým týmem několik týdnů zkoumal Pegidu

Vysvětluje, proč se Pegida uchytila právě v Sasku, v Drážďanech, kde žije v německém srovnání nejméně cizinců. Jsou jich přibližně dvě procenta, a jen zlomek z nich představují muslimové.

„Islamizace a islamofobie není hlavní hnací silou Pegidy. Zpočátku tato údajná hrozba dokázala lidi mobilizovat. Náš výzkum ale ukázal, že pouze 15 procent lidí, kteří chodí na demonstrace Pegidy, mají vůči cizincům a islámu vyložený odpor. Většina stoupenců Pegidy je obecně nespokojená s politikou v Německu.“

Z dotazníků, které tým profesora Vorländera vyplňoval s účastníky demonstrací Pegidy, vyplývá, že typický stoupenec Pegidy pochází ze střední třídy, má dobré vzdělání, bere více než průměrný saský plat, je bez vyznání, nepodporuje žádnou politickou stranu a pochází z Drážďan nebo Saska.

Podle profesora Hanse Vorländera ale vykazují jistou toleranci vůči pravicovému extremismu:

„Říkali, že jim je úplně jedno, jestli tam s nimi stojí neonacisté nebo hooligans. Chtěli prostě jen ukázat, že jsou nespokojení. Otázku, zda je v pořádku pochodovat společně s neonacisty, si prostě vůbec nepoložili.“

Drážďany se s Pegidou změnily. Cizinci si stěžují na nepřátelskou atmosféru

Číst článek

Vedení Pegidy se před dvěma týdny rozpadlo, když vyšly najevo facebookové komentáře lídra a zakladatele Pegidy Lutze Bachmanna. Ten v nich urážel cizince a azylanty. Zároveň se také objevila Bachmannova fotka, na které se stylizovat do Adolfa Hitlera.

Polovina organizačního týmu v čele s Kathrin Oertelovou Pegidu na protest opustila a založila nové hnutí s názvem Přímá demokracie pro Evropu.

„Vývoj Pegidy je podle mě u konce. Alespoň v té původní formě, kdy Pegida byla smíšeninou různých uskupení, pravicových extremistů, hooligans, ale také občanů ze Saska a dalších spolkových zemí. Úzkosti a frustrace občanů ale nezmizí. Pegida za sebou nechává potenciál lidí, kteří se nechají zmobilizovat. A to se může stát znovu, pokud se objeví nějaká vůdčí osobnost nebo nějaká úderná organizace,“ dodává profesor Hans Vorländer.

Příznivci německého hnutí Pegida | Foto: Reuters

Pavel Polák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme