I Češi brání vzácný prales před těžaři. S policií se domluvíte, lesní stráž je agresivní, popisuje aktivistka

Osmadvacetiletá Barbora Holická se v neděli vrátila z polského Bělověžského pralesa, kde se podílela na blokádách strojů, které těží a odvážejí (nejen) smrkové dřevo. V pondělí odpoledne už se účastnila demonstrace na pražském Malostranském náměstí. Na něm zhruba stovka lidí protestovala proti kácení v chráněném a ceněném nížinném pralese na hranicích Polska a Běloruska.

Rozhovor Praha/Pogorzelce Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V jednom z posledních zachovalých pralesů nížinného charakteru v Evropě se kácí od jara. Podle polského ministra životního prostředí Jana Szyszka z vládnoucí strany Právo a spravedlnost jde pouze o ochranu lesa před kůrovcem. Podle něj i Státních lesů se kácí jen napadené smrky.

Bělověžský prales

Je to jeden z posledních zachovalých pralesů nížinného charakteru v Evropě, nachází se na hranicích Polska a Běloruska. Kromě zubra, rysa, vlka, zde žije dalších 59 druhů savců, 250 druhů ptáků (např. vzácný šplhavec datlík tříprstý), 13 druhů obojživelníků, přes 12 tisíc druhů bezobratlých, mnoho druhů lišejníků a vzácných hub, je zde vysoká druhová diverzita listnatých stromů.

Šumavské paralely

Kácení předběžným opatřením zakázal Soudní dvůr Evropské unie, Polsko ho ale podle polských médií i svědectví aktivistů, kteří jsou na místě, nerespektuje. Podle ministra jde ale jen o zabezpečovací práce, které předběžný zákaz povoluje.

Na pondělní pražské demonstraci zaznívaly i hlasy odborníků, podle kterých je kůrovcová kalamita jen záminkou. V pralese se podle svědectví „blokádníků“ kácí i jiné stromy než smrky - jde o habry, které kůrovec nikdy nenapadá.

Podle Lenky Procházkové, vědecké pracovnice Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, připomíná situace do určité míry kácení na šumavském Ptačím potoce v roce 2011. „Jednalo se o nezákonné kácení odůvodňované stejným motivem,“ napsala serveru iROZHLAS.cz Procházková.

Demonstrace proti kácení v Bělověžském pralese na pražském Malostranském náměstí (pondělí 14. srpna 2017) | Foto: Filip Harzer | Zdroj: Český rozhlas

„Mladí i starší lidé na Ptačím potoce vlastními těly bránili po tři týdny nezákonné těžbě, to mělo mediální ohlas, kácení bylo zastaveno. Krajský soud v Plzni pak v roce 2013 potvrdil, že kácení bylo nezákonné. To stejné se děje teď v Polsku,“ dodala Procházková.

Česká aktivistka Barbora

Centrem protestů ekologických aktivistů je samotná oblast Bělověže. Protestovat proti kácení se tam sjíždějí lidé z celého Polska, ale i ze světa. Nechybí mezi nimi ani Češi.

Barbora Holická, jedna z Čechů, kteří v pralese byli, se podle svých slov cítí jako aktivní občanka. Ekoložkou je prý srdcem. Do Bělověžského pralesa se v průběhu léta vydala hned dvakrát. Teď doufá, že kácení přestane a ona se do protestního kempu v obci Pogorzelce uvnitř pralesa nebude mít důvod vrátit. Přinejmenším ne kvůli protestům.

iROZHLAS.cz: V Bělověžském pralese jste byla už podruhé. Proč jste tam jela a co jste tam dělala?
Barbora Holická: O Bělověžském pralese jsme se dozvěděli z knížky a strašně dlouho jsme se tam chtěli podívat. Na jaře jsme se dozvěděli, že se tam nelegálně kácí, a přišlo nám důležité se tohohle zúčastnit.

Aktivisté v Bělověžském pralese protestující proti kácení stromů v chráněných územích, vlevo Barbora Holická | Foto: Martin Procházka | Zdroj: www.prochyphoto.com

Soudní dvůr EU nařídil Polsku zastavit kácení. Provádět se mohou pouze zabezpečovací práce. Podle ministra životního prostředí Szyszka se provádí právě ty. V oblasti jste byla podruhé s měsíčním odstupem, tentokrát už po soudním opatření. Postupuje kácení dál? Jak to tam vypadá?
Kácení dál postupuje. Řekla bych, že ta situace je docela sporná. Jednak tam figurují limity, které se překračují. Druhý argument, Čechům dobře známý, je kůrovec. Kácí se ale i stromy, které kůrovec nenapadá, takže to nedává smysl. Máme navíc důkazy, i fotografické, že spousta těch stromů je zdravých.

Co je harvestor?

Stroj veliký zhruba jako bagr, který umožňuje kácet stromy rychleji. Vepředu má dvě kulaté pily. Na kmenech udělá specifická znamení, podle kterých jde dobře poznat, že strom pokácel tento stroj. Další stroj, vyvážecí traktor (forwarder), pak dřevo nakládá a rovná na hromady.

Argument bezpečností je velmi sporný. Je to případ od případu, ale kácení dál pokračuje a pokračuje i v případech daleko od cesty. Mapovali jsme s pomocí GPS, jak daleko od cesty se kácí, a je to dál, než je maximální povolená vzdálenost. Občas se kácí i u pěšin, které se používají naprosto minimálně a nic nespojují.

Ministr dál argumentuje tím, že Polsko chce to samé jako Evropská komise – ochranu stanovišť pro zvířecí druhy, stanovené na základě předpisů EU a soustavy chráněných území Natura 2000…
Ten argument mi nedává smysl. Už to, že se kácí harvestorem (vysvětlení v infoboxu, pozn. red.), vyrušuje zvířata. Žijou tam zubři, kteří jsou plaší a před tím hlukem utíkají. A i když použijete argument bezpečnosti, tak to dřevo v lese musí zůstat, ale odváží se.

Veliká většina ekosystému lesa závisí na tom mrtvém dřevě. Žije v něm hmyz, ten zase dál živí ptáky, a další zvířata, takže tlející dřevo má pro les nenahraditelný význam.

Teď budu citovat z vašeho blogu. „Jeremy strávil včerejší noc v lese a s malou skupinou se pokusil přepadnout harvester na jeho ranní cestě do práce,“ napsala jste. Blokovali jste těžební stroje?
Najít ty harvestory a lokalizovat je a rozhodnout, jestli je akce proveditelná, nebo ne, vyžaduje strašně času. Hlídky, které jsme drželi, stopují práce a mapují situaci. Druhá věc je sbírání dat a informací pro Evropskou komisi, abychom mohli pokračovat v dlouhodobé práci, což zprostředkovávají polští kolegové.

Mezi aktivisty protestujícími proti kácení v Bělověžském pralese jsou i Češi | Foto: Martin Procházka | Zdroj: www.prochyphoto.com

Jaká byla odpověď dřevorubců a lesníků?
Tam jde po měsíci dobře vidět eskalace konfliktu. Teď už je tam přes 70 lidí lesní ochranky, před tím jich bylo míň a byli přátelštější.

Byli jste si vědomi toho, že vás možná čeká pokuta, eventuálně trest?
Každý účastník, který přijede, dostane školení, jak se chovat v situaci, když se potká s lesníky, jak s nimi komunikovat. Tak abychom ten svůj nesouhlas se situací vyjadřovali opravdu nenásilně. Součástí je i školení o rizicích, které na sebe bereme, když se akcí účastníme.

A co reakce společnosti na vaši činnost?
Na internetu jsem reakce moc nesledovala. Ale co se týká města, které je poměrně blízko akcí, tam je to rozpolcené jako vždy. První blokádníci, kteří přijeli z Čech, vyprávěli, že je místní chodili krmit pod harvestor.

Bydleli jste v kempu? S jakou společností? Kolik lidí tam bylo?
Dá se bydlet ve stanu. Bylo nás tam dokonce v jednu chvíli až šedesát. Dost lidí spí na seně ve stodole. Je to v malé obci Pogorzelce, kde je pronajatá stodola a zahrada, kde je zázemí. Je to víceméně uvnitř pralesa.

Stovky lidí z Evropy protestovaly proti těžbě v polském pralese

Číst článek

Jak vypadal váš den?
Záleží na tom, co se zrovna děje. Večer je organizační schůzka, kde se rozdělí práce na další den – snídaně a oběd. Řeší se, co je potřeba spravit v kempu. Během dne probíhají patroly a provádějí se práce v kempu. Akce jsou velmi nárazové – stane se to prostě teď, třeba za 15 minut, takže se to dopředu moc neví. Na zatím nejdelší blokádě se podíleli i Češi. Trvala tři dny a blokovala harvestor, který parkoval. Tam jsme vozili jídlo a střídali se ve směnách připoutaní.

Zmiňujete blokádu harvestoru. Jak takový stroj vyřadíte z provozu?
Obecně bych řekla, že jde o to ho najít a rychle připravit strategii, jak ho zastavit v práci. Menší skupina dorazí na místo a zastaví harvestor tím, že si před něj stoupne. Oni mají z bezpečnostních důvodů povinnost v tu chvíli stroj zastavit. Pak se stačí se k němu připoutat a můžou přijít posily.

Jak ta situace teď eskaluje, stává se, že ten stroj nezastaví. To vytváří docela nebezpečné situace a to je veliký problém. První je tam lesní stráž, ta je agresivnější. Když je tam policie a média, je to konstruktivnější.

Lesní stráž v Bělověžském pralese | Foto: Martin Procházka | Zdroj: www.prochyphoto.com

S sebou jste na druhý výjezd vzala i desetiletou dceru. Jaký zážitek to byl pro ni?
Při první cestě jsme ji nechali u babičky, protože nám to přišlo jako akce, která není vhodná pro děti. Podruhé už nám přišlo fajn vzít ji s sebou. Starala se o pejsky, byla se mnou i na hlídkách. Našli jsme i těžaře, což nebyla žádná dramatická událost. Řezali blízko cesty, ale pro ni to byl velký zážitek. I z hlediska vzdělávání dětí je to, myslím, důležitá věc.

Plánujete se do Bělověže vrátit?
Pokud budeme mít příležitost a zdroje, tak určitě. Když jsme se teď v kempu loučili, tak jsme říkali, že snad už nebudeme mít důvod se tam vrátit. Ale situace tomu nenasvědčuje.

Jak se domlouváte? Existuje nějaká mezinárodní síť?
Ta akce nemá žádného organizátora. Každý tam jede sám za sebe, je to skupina jednotlivců, kteří se spolu domlouvají až v tom kempu. Začalo to polským odporem lidí, kteří jsou tam doma. Svolávání lidí se děje přes dobrovolníky. Snažíme se dát dalším lidem vědět.

Co od té akce vlastně očekáváte za výsledek? Myslíte, že ministr Szyszko pod tlakem dosavadní politiku změní?
Já se strašně bojím. Myslím, že děláme nějaký precedent toho, jací jsme jako lidi. Cíl toho hnutí je, aby ta těžba přestala a aby se Bělověžský prales v Polsku stal národním parkem jako celek (v současnosti je území národního parku fragmentované, pozn. red.). Jak to skončí, to ale nevím...

Fakta o Bělověžském pralese

  • Kromě zubra, rysa, vlka, žije v pralese dalších 59 druhů savců, 250 druhů ptáků (např. vzácní šplhavci datlík tříprstý a strakapoud bělohřbetý nebo sovy kulíšek nejmenší a sýc rousný), 13 druhů obojživelníků, přes 12 000 druhů bezobratlých, mnoho druhů lišejníků a vzácných hub, je zde vysoká druhová diverzita listnatých stromů, napsala pro iROZHLAS Lenka Procházková z Univerzity Karlovy.
  • Je nejstarším polským národním parkem chráněným od roku 1921. Téměř celá polská strana pralesa spadá do seznamu míst světového dědictví UNESCO (od roku 2014) a je též součástí sítě NATURA 2000. Prales je přírodní i kulturní památka.
  • Zatímco celá běloruská strana pralesa je chráněna jako národní park, na polské straně této ochrany požívá jen 17 procent rozlohy pralesa. Další část byla prohlášena za přírodní rezervaci a zbylá část je podle Procházkové pod tlakem komerční těžby dřeva a lovu.
  • Podle informací Lenky Procházkové tvoří polovinu vytěžených stromů duby, které lýkožrout smrkový nenapadá. Kácejí se i staleté stromy.
  • „Bělověžský prales se zachoval i díky tomu, že si jej už ve středověku oblíbili polští vládci jako bohatý lovecký revír. Na začátku 15. století zde vyhlásil polský král Vladislav Jagellonský královskou honitbu, a ta přežila všechny politické změny. Až na výjimky všichni panovníci prosazovali přísnou ochranu tamních lesů,“ vysvětluje Procházková.

Filip Harzer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme