Koronavirem zasažená Indie míří ke katastrofě. Denní přírůstky jsou rekordní, to nejhorší má ale přijít
Karanténní opatření, která Indie v březnu zavedla kvůli pandemii koronaviru, patřila mezi nejpřísnější na světě. Zákaz vycházení ale uvrhl indické rodiny do chudoby a hladu, vláda premiéra Naréndra Módího proto začala restrikce uvolňovat. Pandemie přitom teprve nabírá na obrátkách. Počty nových případů nákazy jsou každý den rekordní a špatně vybavené nemocnice praskají ve švech. To nejhorší ale druhý nejlidnatější stát světa ještě čeká.
„Jakmile řeknete slovo ‚covid‘, celý zdravotní systém od vás chce utéct pryč,“ tvrdí obyvatel indické metropole Mandeep Singh. Koronavirus se u jeho tchána potvrdil začátkem června. Nemocnice, která test prováděla, rodině sdělila, že ji co nejdříve uvědomí, co mají dělat dál. Telefonátu se ale nedočkali.
Marně se snažili pro tchána zajistit místo v několika nemocnicích, vždy ale dostali odpověď, že jejich kapacity jsou plné nebo nejsou pro koronavirové pacienty vybaveny. Když se Singhův tchán konečně dostal k lékařské péči, bylo už pozdě. Příběh, který muž z Dillí popsal pro list The Wall Street Journal, v Indii není zdaleka ojedinělý.
V Indii je více než 400 tisíc nakažených covidem-19. Provizorní lůžka se vytvářejí ve vlacích nebo hotelích
Číst článek
Země s více než jednou miliardou obyvatel je v absolutních číslech čtvrtým nejpostiženějším státem světa. V přepočtu na obyvatele sice situace není tak dramatická jako v některých státech v čele s USA nebo zeměmi Latinské Ameriky, počet nakažených v Indii se nicméně blíží půl milionu, zemřelých je zhruba 15 tisíc a křivky strmě rostou. Ukazují to i denní přírůstky počtu nakažených, které se neustále zvyšují. Zatímco ještě v pondělí byl denní rekord nových případů necelých 15 tisíc, o den později už to bylo 16 tisíc. Vzhledem k nízkému počtu prováděných testů je ale realita zřejmě mnohem horší.
„Předpokládá se, že vrchol epidemie v Indii ještě nenastal,“ říká pro iROZHLAS.cz indolog Ústavu asijských studií Univerzity Karlovy Zdeněk Štipl. „Mohou se dostat na podobná čísla, jako mají Spojené státy. Tento týden počet nově nakažených v Indii překročil 16 tisíc, číslo je ale samozřejmě podsazené,“ popisuje dramatickou situaci v zemi, která přitom na počátku pandemie přijala jedna z nejpřísnějších opatření.
Ve druhé polovině března nařídil premiér Naréndra Módí úplný zákaz vycházení, který trval osm týdnů. Učinil tak poté, co už vláda zrušila veškerou leteckou dopravu, uzavřela podniky a školy a zastavila i provoz celé železniční sítě. Navzdory přísným opatřením, která jsou postupně uvolňována, se ale koronavirus napříč Indií dál šíří. V květnu se totiž nákaza začala rozmáhat nejen ve velkých městech, ale také na venkově.
„Takzvaný totální lockdown nepřinesl kýžený efekt hlavně proto, že zároveň s tím se statisíce lidí z velkých metropolí jako Dillí nebo Bombaj vydaly domů do vesnic třeba i stovky kilometrů vzdálených. Nákazu samozřejmě nesou s sebou, proto se předpokládá, že vrchol přijde až poté, co se to rozšíří po venkově,“ vysvětluje Štipl a odkazuje na nedávnou studii Indické rady pro lékařský výzkum (ICMR), podle které může vrchol epidemie v Indii přijít až v polovině listopadu.
Zahlcené nemocnice
Právě před zavlečením nákazy do venkovských oblastí přitom odborníci dlouhodobě varují. V chudých částech země totiž veřejný zdravotní sektor nemá dostatek prostředků na to, aby se s návalem pacientů nakažených koronavirem vypořádal.
‚Mám strach, ale potřebuju peníze.‘ Rozvojové země zvažují uvolňování, přestože pandemie dál sílí
Číst článek
„Myslím, že nemocnice ve venkovských oblastech se s tím vůbec nedokážou poprat. Nemocnice tam často nejsou vůbec žádné. I stav zdravotnictví ve velkých městech je v Indii tristní – pokud tedy mluvíme o státním zdravotnictví, které je dostupné zdarma pro každého. Vedle toho je samozřejmě široká síť nemocnic soukromých, které jsou na tom podstatně lépe, ale ty si mohou dovolit jen lidé vyšší střední třídy,“ popisuje Štipl.
Situace v nemocnicích velkých měst je kritická už dnes. Například 20milionové Dillí má pro pacienty s koronavirem k dispozici celkem 13 000 lůžek, necelá polovina z nich už je ale obsazená. Do konce příštího týdne by mělo ve městě přibýt 20 tisíc dalších míst v provizorních centrech, kde se o nemocné budou starat armádní lékaři a sestry. Část nových lůžek má být zřízena v hotelech nebo speciálně přizpůsobených vlacích.
Vedle Dillí je nejhůře postiženým městem Bombaj ve státě Maháráštra – právě v těchto oblastech se nachází 60 procent všech případů nákazy v Indii. Dramatickou situaci ve městě dokresluje i příběh 28letého muže z Bombaje, který popisuje server Foreign Policy.
Poté, co se u jeho 77leté babičky objevily příznaky infekce, začal mladý bombajský obchodník hledat soukromou nemocnici, kde by jeho příbuzné pomohli. Podařilo se. Zdravotní zařízení ve čtvrti Juhu souhlasila, že si ženu vezme do péče.
„Když jsme se tam ale dostali, viděli jsme, že nemocnice je v hrozném stavu – personál nevypadal, že by měl zkušenosti, kolem nebyl žádný lékař a sestry nezvládaly ani podat babičce kyslík,“ popisuje pro FP. Necelých 24 hodin po hospitalizaci zemřela.
Pohled do jedné z bombajských státních nemocnic přinesla britská televize BBC. „Za normálních okolností na jednotce intenzivní péče leží pět nebo šest pacientů s plicními problémy. Kvůli covidu-19 ale čelíme situaci, když kyslík nebo ventilátor potřebuje každý,“ popisuje na videu pořízeném na oddělení pro pacienty s těžkým průběhem covidu-19 jedna ze zdravotnic.
Mnohem horší obrázek indického zdravotnictví zasaženého koronavirovou pandemií nicméně přinesly záběry, které se začaly šířit na internetu koncem minulého měsíce. Podle BBC se následně podařilo potvrdit, že video pochází z bombajské nemocnice Sion ležící nedaleko jednoho z největších asijských slumů Dharaví. Na záběrech je vidět, že jedno lůžko sdílí i dva pacienti s covidem-19, někteří dokonce leží na podlaze.
Chudoba a hlad jako větší problém
Navzdory kritické situaci v nemocnicích indická vláda protikoronavirová opatření postupně uvolňuje, případů tak bude nadále přibývat. Už na konci května byly v Indii znovu otevřeny obchody a obnovila se výroba. Začátkem června pak za zpřísněných bezpečnostních pravidel začaly fungovat i restaurace, hotely, nákupní centra a svatyně. Kvůli opatřením lidé začali přicházet o práci a chudoba se začala prohlubovat, vláda proto musela začít restrikce zmírňovat.
„Množství Indů i ze střední třídy – o nižší třídě ani nemluvě – říká, že daleko horší než koronavirus je pro ně chudoba a hlad, do kterých se dostávají kvůli tomu, že přišli o práci. Indie má jedny z nejpřísnějších zaměstnaneckých zákonů na světě, proto je málo zaměstnanců, kteří by byli pod ochranou podniků,“ popisuje situaci na indickém pracovním trhu Štipl.
Podle indologa Karlovy univerzity se továrnám a dalším podnikům nevyplácí lidi zaměstnat, protože přísné zákony jim de facto znemožňují zaměstnance v případě potřeby vyhodit. Většina Indů proto pracuje v neformálním sektoru nebo na dohodu.
„Lidé jsou najímání na měsíc, na dva, nebo dokonce jen na týden. Od toho se pak odvíjí plat, a když někdo přijde a řekne dost, což se stalo během lockdownu, lidi najednou nemají prostředky na živobytí. Daleko větším problémem je proto chudoba, do které se obyvatelé Indie víc a víc propadají,“ uzavírá Štipl.
