Itálie se potýká s přílivem uprchlíků, kteří v Evropě ztrácí iluze o lepší budoucnosti
Rostoucí ceny potravin, chudoba, nemoci a v poslední době i občanské války. To jsou jen některé elementy, které nutí denně stovky nebo tisíce zoufalých Afričanů podstoupit riskantní cestu do Evropy. Na starém kontinentě je ale většinou šťastný život nečeká. Na druhé straně působí příliv imigrantů těžkou hlavu i evropským lídrům. S největším počtem uprchlíků se už tradičně potýká Itálie.
„Příliv imigrantů je v našich městech vidět i slyšet. Je to problém. Například na nádražích se pohybuje hodně běženců. Je pro ně třeba najít nějaké prostory. Vláda se snaží něco dělat, ale Evropa se konkrétní pomoci spíš vyhýbá. Najít pro ně práci není vůbec jednoduché, protože práce je čím dál méně i pro Italy. Bohužel počet běženců stále stoupá a pracovních míst ubývá,“ prozradil redaktorce Českého rozhlasu Lubice Bergmanové v průmyslovém Mestre u Benátek Paolo, podle kterého mají svých problémů víc než dost i samotní Italové, stejně jako další evropské ekonomiky, které se vyrovnávají se současnou krizí.
Navíc, těm, kterým se z chudých nebo válkou zmítaných afrických zemí podaří doplout k italským břehům v naději na lepší zítřky, okamžitě ztratí iluzi.
„Na lidech, kteří prchají ze své země, je vidět zoufalství. Přijíždějí sem hledat štěstí. Problém je v tom, že v Itálii je žádné nečeká. Nemáme dost pracovních míst, abychom jim garantovali důstojný život. Svírá se mi srdce z toho, když vidím tyto lidi, jak připlouvají namačkaní na bárkách. Pokud dostanou povolení k pobytu, je to jen dobře. Ale to můžou získat jen, když najdou práci. Což není určitě jednoduché,“ říká v Padově Angela.
Podle ní tak Italové musí čelit dalšímu obrovskému problému - kriminalitě:
„Určitě to pociťujeme. Když uprchlík nenajde legální práci, hledá jinde a pak roste počet krádeží a další kriminální činy. Ti lidé žijí v bídě a snaží se nějak přežít.“
Právě strach z bezpečnosti teď pomalu boří historické dohody. Dánsko obnovuje trvalé celní kontroly na svých hranicích s Německem a Švédskem.
Fungování schengenu po masovém přílivu uprchlíků nedávno kritizovaly i další země v čele s Francií. A volají po rozšíření výčtu situací, během kterých může členský stát EU jednostranně zavést kontroly na vnitřních hranicích schengenského prostoru.
