Na použití jaderných zbraní se nejde připravit, musíme doufat, že to nenastane, říká novinář

Šestý srpen je světovým dnem boje za zákaz jaderných zbraní. Ty ale v současnosti opět hrají důležitou roli, protože zásadní jaderná velmoc, Rusko, opakovaně vyhrožuje ústy svých politiků, že je připraveno použít svůj jaderný arzenál ve válce na Ukrajině. „Dříve byly čistě odstrašující, situace se ale změnila,“ říká o jaderných zbraních komentátor a analytik Českého rozhlasu Milan Slezák.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Test interkontinentální balistické střely (bez jaderné hlavice) americké LGM-30G Minuteman III

Jaderná zbraň | ilustrační foto | Zdroj: Profimedia

Jak se Spojené státy po válce vyrovnaly a vyrovnávají s použitím jaderných zbraní k ukončení druhé světové války?
Tíha rozhodnutí ležela hlavně na prezidentovi Trumanovi, on byl tím, kdo v konečném důsledku rozhodl, že se jaderná zbraň použije. On sám říkal, že to bylo nejtěžší rozhodnutí jeho života, ale tím, že se rozhodl použít jadernou zbraň, zachránil bezpočet mladých životů, a to jak na japonské, tak na americké straně. 

Čínský prezident v březnu varoval Putina před použitím jaderných zbraní na Ukrajině

Číst článek

Lidé, kteří říkají, že použití jaderné zbraně v Japonsku bylo tou lepší ze dvou velmi špatných možností, argumentují tím, co se stalo na Okinawě. Američané ji dobývali a tam to stálo životy právě kvůli tuhému japonskému odporu.

Byl důvodný předpoklad, že pokud by se spojenci vylodili přímo na japonských ostrovech, tak by byl japonský odpor ještě tvrdší. Předpokládaná ztráta tehdy byla mezi čtvrt až půl milionem životů. A to samozřejmě musel prezident Truman brát v úvahu. Zvláště když v té době ještě proti Japonsku nebojoval Sovětský svaz, který se do války zapojil až devátého srpna. To znamená v den, kdy byla svržena druhá atomová bomba.

Jak klíčovou součástí současných vojenských strategií jsou jaderné zbraně?
Použití jaderných zbraní je i dnes součástí vojenské doktríny jaderných zemí. Ale většinu té doby hrají jaderné zbraně hlavně odstrašující roli. To znamená: „Když ty napadneš mě a máš jaderné zbraně, tak počítej s tím, že na tvůj jaderný útok já odpovím jaderným útokem.“ Anebo: „Kdyby si mě napadl, a nemáš jaderné zbraně, tak počítej s tím, že v konečném důsledku já mohu jaderné zbraně použít.“

Ale bylo to opravdu čistě odstrašující. Situace se ale v posledních letech změnila. S tím jak se jaderný klub rozrostl a změnila se situace od šedesátých nebo padesátých let, kdy Severoatlantická aliance dobře věděla o převaze východního bloku v konvenční výzbroji.

Tehdy se počítalo s tím, že by jaderné zbraně mohly být konečným nástrojem, který by zarazil invazi Varšavské smlouvy. Když jsem byl na vojenské katedře na vysoké škole, tak tam důstojníci říkali, ať se neučíme cizím řečem, protože na Rýnu se domluvíme pohlavím, ocelí a plameny. A to bylo v době, kdy se oficiálně hlásalo, že Varšavská smlouva prosazuje mír na celém světě. Každý ale věděl, že v té době byla vojenská doktrína Varšavské smlouvy útočná.

Rozmísťování jaderných zbraní v Bělorusku začne v červenci, řekl Putin. Čeká na dostavbu skladu

Číst článek

Rusko v současné době vyhrožuje použitím jaderných zbraní. Může to vyvolat další kolo jaderného zbrojení a dozbrojování?
Vůbec bych se nedivil. U Ruska se liší názory, nakolik je ta hrozba míněna vážně. Jsou lidé, kteří říkají, že Rusové opravdu jenom straší. Pak jsou lidé, kteří říkají, že Rusko straší, ale i tak se to musí brát vážně. A pak jsou lidé, kteří tvrdí, že Rusko by ty jaderné zbraně mohlo použít.

Opět ten tábor se rozpadá na několik menších táborů. Jeden z nich říká, že Rusko by bylo ochotno použít taktickou jadernou zbraň, například ve formě dělostřeleckého granátu. A někteří z těch lidí, kteří jsou přesvědčeni, že Rusové jadernými zbraněmi jen nehrozí, říkají, že takovou demonstraci síly by Rusko spíše zvolilo v oblastech, které nejsou obydlené.

Může se svět na všechny tyto varianty připravit?
Na to se můžeme připravit teoreticky a musíme doufat, že se to nestane. Znamenalo by to totiž precedent, který tady nebyl celých 78 let od chvíle, kdy byly jaderné zbraně použity jednou a tehdy se zdálo, že naposledy.

Věra Štechrová, hof Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme