Jsem rád, že mohu vjet na tanku do Ruska, říká voják účastnící se operace v Kurské oblasti
Už přes týden probíhá ukrajinská operace v ruské Kurské oblasti. Přípravy na ni probíhaly v nejvyšším utajení. Těžké zbraně Ukrajinci ukrývali v hlubokých lesích, přesuny vojsk vydávali za cvičení a samotní vojáci se o útoku dozvěděli teprve den předem, řekl deníku The New York Times zástupce velitele brigády. Na utajení ale doplatili civilisté žijící v pohraničí. Kyjev je nemohl předem evakuovat.
Ukrajinský podplukovník Arťom, jak se představil reportérovi deníku The New York Times, svolal podřízené důstojníky teprve tři dny před útokem na ruské území. „Představa, že bychom skutečně vstoupili na ruské území, se zdála být neuvěřitelná,“ vzpomínal Arťom. Řadoví vojáci se to pak dozvěděli o dva dny později.
I když ukrajinské velení chtělo začátek operace maximálně utajit, spoléhalo na diskrétnost svých vojáků. Proto jim ani nezabavilo mobilní telefony, což bývá v podobných chvílích časté.
Samotný útok pak v úterý 6. srpna začal vyklízením cest přes minová pole, přes která pak projela obrněná vozidla. Pro ně nebyl problém prolomit slabou obranu mladých branců a pohraničníků.
Reportér amerického deníku navštívil hraniční přechod Sudža, kde došlo k bojům. Popisuje jej jako místo zkázy, kde vlají plechové cedule ve větru, na zemi se válí nábojnice i odhozená neprůstřelná vesta. Navzdory několika palebným postavením obehnaných pytli s pískem je jasné, že přechod nebyl připravený na dělostřelecký, nebo dokonce tankový útok.
Kursk je daleko, upozorňuje analytik. Risk s ofenzívou ale může Ukrajincům vyjít, Moskva zaspala
Číst článek
Reportérovi se povedlo dostat několik set metrů na území, které je nyní pod kontrolou Ukrajinců. Silnice tam byla posetá krátery po minometné palbě a dopravní značky poškozené šrapnely. Krvavé skvrny na zemi a rozházené obvazy naznačují, že se tam bojovalo. Poblíž silnice několik domů zničily nejspíš ruské rakety při odvetném leteckém úderu.
„Jsem rád, že mohu vjet na tanku do Ruska. Je to lepší, než když oni vjedou na tanku do naší země,“ volal jeden z ukrajinských vojáků, který posedával na svém tanku u silnice, když okolo táhli poškozené obrněné vozidlo americké výroby MaxxPro.
Podplukovník Arťom je přesvědčený o tom, že operace je ranou pro autoritu Moskvy. „Rusko se prezentuje jako vítězné impérium. My jsme ale uvnitř této země vytvořili nárazníkovou zónu,“ pochvaluje si důstojník.
Cena za utajení
Maximální utajení začátku útoku mělo ale svou cenu. Jakmile začaly jednotky překračovat ruskou hranici, odpověděl Kreml bombardováním pohraničních oblastí. Kyjev ale nemohl dopředu varovat vlastní civilní obyvatelstvo, které pak musel urychleně evakuovat. Celkem šlo asi o 20 000 lidí v pásmu asi deset kilometrů podél hranic.
Analytik: Morálka Rusů půjde dolů. Vidí, že Ukrajinci nejsou jenom ti, co ustupují, ale že umí i vrátit úder
Číst článek
Jednou z evakuovaných byla i čtyřiačtyřicetiletá učitelka z mateřské školy Natalia, která žila ve vesnici Chotyn. Minulé úterý ráno slyšela pásová vozidla jezdit po silnicích. Ten den odpoledne vesnici vybombardovali.
Přestože musela uprchnout, postup ukrajinského velení schvaluje. „Ať si zkusí být okupovaní, napadení, ať slyší, jak děti v krytech pláčou, ať vidí, jak staří lidé trpí,“ řekla v ubytovně pro lidi, kteří museli uprchnout z pohraničí.
„Chci, aby válka skončila. Rusové ale teď obsazují vesnice a města. Ať je to pro ně poučení. Nepřítel by měl být potrestán. Přivedli k nám válku a zničili naše životy. Teď chci, aby to skončilo pro ně i pro nás,“ říká pětašedesátiletá účetní v důchodu Věra, která také musela opustit svůj domov.
‚Najeli jsme přímo do stolu‘
Když se Volodymyr připravoval na vstup na ruské území, v žilách mu proudil adrenalin. Věděl, že před 81 lety znamenala jiná bitva v Kurské oblasti pro Evropu zlom. On i ostatní vojáci 82. výsadkové brigády poslouchali pokyny svého velitele: mějte oči otevřené, pohybujte se rychle a myslete na svou zem.
Pak po krátké modlitbě a bojovém pokřiku „Sláva Ukrajině!“ vpadli do Ruska - jako první zahraniční armáda od druhé světové války, píše Financial Times (FT).
„Na ruské území jsme poprvé vstoupili v úterý (6. srpna) ve třináct hodin,“ řekl Volodymyr. „Byli jsme mezi prvními, kteří tam pronikli,“ podotkl.
Ukrajinská operace v Kurské oblasti vyvolává nedůvěru k Putinovi. I to bylo cílem, soudí reportér
Číst článek
K jeho údivu se jednotka nesetkala s žádným odporem, když její dvacetitunové americké bojové vozidlo Stryker za denního světla přejelo hranici. Brzy podle něj narazili na ruskou jednotku, která „seděla v lese a pila u stolu kávu“.
„Pak náš Stryker najel přímo do jejich stolu,“ popsal a dodal: „První den jsme jich hodně zabili. Protože nebyli ozbrojení a nečekali nás.“ Desítky dalších překvapených Rusů, kteří nechtěli skončit jako jejich druhové, složily zbraně a vzdaly se.
Sanitky na frontě
Strach, který pociťovali mnozí z tisíců ukrajinských vojáků účastnících se této operace, v následujících šesti dnech vystřídalo nadšení. Postupovali podle svých slov rychle, o pět až deset kilometrů za den, obsadili několik vesnic, část železniční trati a klíčový tranzitní bod pro přepravu plynu.
Začali narychlo budovat pozice a připravovat se na příchod ruských posil. K jejich překvapení se však ruští vojáci neobjevili, alespoň ne tak, jak očekávali. Z ruských letadel padaly silné klouzavé bomby, které zlikvidovaly některé ukrajinské jednotky a cenné vybavení dodané Západem. Řítily se na ně útočné drony Lancet.
Jako při každé odvážné vojenské operaci mají Ukrajinci ztráty. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že bylo zabito více než 1610 ukrajinských vojáků, což je číslo, které nelze ověřit. A které je podle vojáků na místě přehnané. V době, kdy tam byli v oblasti reportéři FT, však na frontovou linii a z ní spěchalo mnoho sanitek a obrněných zdravotnických evakuačních vozidel.