Kolumbii trápí obchod s drogami. Povstalce z hnutí FARC vystřídaly další skupiny
První prezidentské volby v Kolumbii po uzavření mírové dohody s povstalci z hnutí FARC nejspíš vyhraje Iván Duque, kritik této dohody, která v zemi ukončila půl století trvající konflikt. Kromě sporných témat kolem amnestie a začleňování bývalých povstalců do veřejného života čeká na nového prezidenta další problém, a tím je boj s gangy, které zaujaly místo po povstalcích v obchodu s drogami, domnívá se iberoamerikanista Josef Opatrný.
„Nedávné statistiky ukazují, že Kolumbie produkuje asi o třetinu drog více než vyráběla v době uzavírání mírového dohody,“ řekl Opatrný, který vede Středisko ibero-amerických studií Univerzity Karlovy a na této univerzitě také působí jako profesor historie. Povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) začínali v 60. letech jako militantní levicová opozice a postupně přímo ovládli až 60 procent obchodu s kolumbijským kokainem.
12 tun kokainu za osm miliard korun. Kolumbijská policie zajistila rekordní množství drogy
Číst článek
„Na místo FARC v obchodu s drogami se nyní dostali jiní operátoři a těžko říct, jak to dopadne,“ uvedl Opatrný s tím, že ne všichni bývalí povstalci tento lukrativní byznys opustili. Připomněl případ bývalého vysokého velitele hnutí FARC přezdívaného Jesús Santrich, který podle prokuratury ještě loni, rok po uzavření mírové dohody, domlouval zásilku několika tun kokainu do Spojených států.
Santrich se měl přitom letos v červenci stát poslancem kolumbijského parlamentu, což jemu a dalším devíti lídrům FARC zaručila mírová dohoda. Na základě voleb bývalí povstalci žádná křesla v parlamentu neobsadili. „Voliči jim uštědřili pěkný výprask. To nikdo nečekal, ani jejich největší nepřátelé,“ komentoval výsledek březnových parlamentních voleb Opatrný.
Nejspíš i totální propad strany bývalých povstalců, která si zvolila název Revoluční alternativní síla Kolumbie se stejnou zkratkou FARC, je důvodem, proč bývalý lídr povstalců Rodrigo Londoňo, známý pod přezdívkou Timochenko, vzdal kandidaturu v prezidentských volbách. „Oficiálně to vzdal ze zdravotních důvodů, ale hlavním důvodem bude nejspíš ten výprask FARC v parlamentních volbách,“ domnívá se Opatrný.
Vágních 300 stránek
Mírovou dohodu s povstalci z roku 2016, za niž dostal týž rok současný prezident Juan Manuel Santos Nobelovu cenu za mír, už nelze zrušit. „Mohou ale bez velkých problémů zablokovat přijímání zákonů, které se mají na základě mírové dohody přijmout,“ nastínil možný vývoj Opatrný. Parlament totiž přijal jen asi 75 procent prováděcích zákonů k dohodě, ale ty nejspornější zatím čekají na schválení.
„Nikdo neví, jak budou ustaveny soudy s mezinárodními pozorovateli, které se mají zabývat nejzávažnějšími trestnými činy bývalých povstalců z doby konfliktu s vládou,“ dal příklad nevyřešeného bodu z dohody Opatrný. „Co je vyřešené, jsou peníze, které budou bývalí povstalci dostávat, aby se mohli zapojit do normálního života. A ty peníze jsou vyšší než penze normálního Kolumbijce,“ uvedl Opatrný.
Kolumbijští levicoví povstalci slíbili skoncovat s obchodem s drogami
Číst článek
Prováděcí zákony, které souvisejí s mírovou dohodou, jsou přitom velmi důležité. Dohoda je totiž velmi vágně formulovaná, ač má na tři sta stránek. „Napsali to tak, aby se na tom živily generace právníků,“ domnívá se Opatrný, podle něhož je dohoda sama o sobě jen těžko vymahatelná.
Dohoda obsahuje podle Opatrného i slib, že se vyřeší obchod s drogami. Absurditu tohoto slibu přitom iberoamerikanista demonstroval na příkladu. Jednou z podmínek, kterou si povstalci z FARC do dohody dali, je, že se plantáže koky nesmějí práškovat. Slíbili, že se koka bude likvidovat vytrháváním, což je na tak velkých plochách jen těžko proveditelné. „Nemluvě o tom, že na jednom konci to vytrhají a na druhém to zase zasadí,“ uvedl Opatrný.
