Krach summitu EU pravděpodobně oddálí české referendum o euroústavě

Evropská unie se topí v problémech. Ani klíčový bruselský summit jí nedodal vzpruhu, která by pomohla překonat krizi způsobenou dvojím odmítnutím euroústavy v referendech ve Francii a Nizozemsku. Naopak k potížím s ústavní smlouvou se přidala ještě kocovina z nedohody ohledně finančního balíku pro příští období. Boj o peníze pro období 2007 až 2013 skončil krachem.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Evropská unie

Političtí lídři pětadvacítky doufali, že image poničenou spory kolem euroústavy vylepší důležitou dohodou o financování Evropské unie. To se ovšem přes veškerou snahu premiéra předsednického Lucemburska Jean-Claude Junckera nepodařilo

Nejrazantnější NE od Velké Británie

Jednání se odehrávalo zvláště v režii starších členských zemí, které chtějí co nejvíce omezit své bohaté příspěvky do unijního rozpočtu. Proti poslednímu návrhu se postavili Švédové, Finové, Nizozemci, Španělé a hlavně Velká Británie; právě ta byla hlavním aktérem sporu. Nechce se totiž vzdát své dávno vyjednané slevy z rozpočtu a volá po reformě financování.

Tonymu Blairovi se nelíbí, že čtyřicet procent z unijního rozpočtu polyká zemědělství místo toho, aby se dávaly na vědu, výzkum nebo špičkové technologie, což by do budoucna pomohlo ekonomice. "Není to rozumné řazení priorit pro jednadvacáté století a současný stav rovněž neodpovídá reformám, které Evropa potřebuje," řekl Blair doslova.

Nepříznivý průběh se snažili zvrátit noví členové, kteří byli připraveni k obětem, to znamená ke zřeknutí se části plánovaných peněz za cenu dohody. I tento pokus ale vyšel naprázdno, a výsledkem tak byly vzájemné výčitky a obviňování z neúspěchu. Juncker pak musel konstatovat, že Unie je v hluboké krizi.

Hledání jednoty jako nutnost

Podle ředitele Mezinárodního institutu pro politiku a hospodářství v Hamburgu Petra Robejžka si teď musí evropští lídři uvědomit, co je pro další existenci Evropské unie podstatné. "Je nutné pěstovat to, co je výhodou Unie, to znamená její společný hospodářský prostor. Evropští politici mi však přijdou spíše jako malé, vztekle dupající děti, které si nepřejí společnou zahraniční politiku a společnou bezpečnostní politiku a trvají na tom, že vzdušné zámky jsou něco, co je slučitelné v tomto světě a v této situaci," kritizoval politické lídry ředitel institutu.

Lucemburský návrh počítal s tím, že by Unie v letech 2007-13 měla hospodařit s 870 miliardami eur, což představuje 1,056 procenta hrubého národního důchodu členských zemí. Největší podíl na výdajích mají mít pomoc zaostávajícím zemím a regionům a zemědělské dotace.

Další jednání o finanční perspektivě po nynějším krachu převezme Velká Británie. Od 1. července bude totiž právě ona předsednickou zemí EU. Britský ministr zahraničí Jack Straw po pátečním debaklu rozhovorů o rozpočtu Unie řekl, že to byl smutný den pro Evropu, avšak tento neúspěch by mohl znamenat obrat pro směřování Unie v budoucnosti. V rozhovoru pro domácí rádio BBC ministr uznal, že bruselská jednání vyvolala napětí mezi vedoucími představiteli zemí pětadvacítky.

Chirac kritizoval chování bohatých států

Se snížením podpory pro společnou zemědělskou politiku samozřejmě nesouhlasí Paříž, protože nechce připravit své farmáře o štědré dotace. Francouzský prezident Jacques Chirac v reakci na krach jednání prohlásil, že se styděl před některými novými členskými zeměmi, chudšími než Francie či Británie, které však prokázaly smysl pro solidaritu, když navrhly, že se vzdají některých evropských subvencí tváří v tvář finančním problémům Unie.

Chirac kritizoval egoistický přístup některých zemí, zvláště Velké Británie, která nebyla ochotna vzdát se alespoň částečně svého privilegia, tedy každoročního snížení příspěvku do společného rozpočtu. Podle něj právě postoj těchto zemí, které nejsou stále ochotny upustit od zájmů národních ve prospěch zájmů evropských, způsobil neúspěch bruselských jednání.

O unijní krizi i v Kramářově vile

V reakci na krach na summitu se špičky vládní koalice sjely do Prahy, aby se poradily o dalším postupu. Premiér Jiří Paroubek chtěl svým partnerům navrhnout, aby rozhodnutí o způsobu schvalování euroústavy odsunuli, a získali tak čas zapůsobit na občany a přesvědčit je pro svou věc.

"V úvahu připadá přelom let 2006 a 2007, tedy až po volbách do Sněmovny a po obměně třetiny Senátu. Je důležité, aby bylo jasné, že proevropské síly v Poslanecké sněmovně i v Senátu jsou posíleny," prohlásil Paroubek. Premiér dále řekl, že buď v neděli nebo příští týden chce také jednat s opoziční ODS a KSČM. Myslí si, že by referendum o euroústavě mohlo přece jen proběhnout a mohlo by se například spojit s parlamentními volbami.

Zástupci lidovců dnes přicházeli do Kramářovy vily s úsměvem; neopomněli připomenout, že pozastavit rozhodnutí a vyčkat postupu Unie navrhovali už před časem. Také doufají, že dnes jejich slova nikdo z partnerů nebude interpretovat jako bodnutí dýkou do zad, což už před časem slyšeli.

Kalousek: Vládní proevropská politika se nemění

Předseda strany Miroslav Kalousek připomněl, že proevropská politika vlády se nemění. " Proevropská vláda je dlouhodobou prioritou této koalice ať už za vlády Špidlovy, Grossovy nebo Paroubkovy, nic se nemění. Pokud někdo evropskou ústavní smlouvu akcentoval, tak to nebyla koalice, nýbrž Sociální demokracie v okamžiku, kdy si potřebovala nějak zdůvodnit personální změny. Koaliční rétorika však zůstává stejná," ujistil lidovecký předseda.

Přesto se pravděpodobně změní plánovaná kampaň na podporu euroústavy. Premiér Jiří Paroubek předloží její koncepci partnerům do čtrnácti dnů.

Pavel Novák, Milan Kocourek, Jitka Hanžlová, Pavla Kvapilová, Veronika Uhlířová-Lefrancois, Marika Táborská, Markéta Pešková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme