Ruský parlament rozšířil možnosti postihu zahraničních médií. Bude se týkat i novinářů

Dolní komora ruského parlamentu ve čtvrtek schválila zákon, který rozšiřuje právo úřadů postihovat zahraniční média působící v Rusku označením „zahraniční agent“. Oznámila to agentura TASS. Zatímco podle dosavadní právní úpravy mohla být do seznamu zahraničních agentů zařazována cizí média jen jako právnické osoby, nyní hrozba postihu platí i pro jednotlivé novináře.

Moskva Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Státní duma Federálního shromáždění Ruské federace

Státní duma Federálního shromáždění Ruské federace | Foto: FOTOBANK.ER | Zdroj: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported/Wikimedia Commons | CC BY-SA 3.0,©

Označení, vnímané v Rusku jako silně znevažující, budou moci úřady napříště přidělovat osobám, které v zemi šíří informace nebo jiné texty za finanční odměnu ze zahraničí. Nařízení se týká i internetu.

Nový ruský zákon o ochraně politiků před urážkami už zasáhl některá média. Zablokoval jim stránky

Číst článek

Podle TASS je reakcí na krok ministerstva spravedlnosti USA, které do své kategorie zahraničních agentů zařadilo americkou filiálku ruské státní propagandistické televize RT.

Mediální společnosti, a nyní i jednotliví novináři, se zařazením mezi zahraniční agenty dostávají do komplikované situace, jsou vystaveni zesílené kontrole a pracovním omezením.

Mají například zakázaný vstup do ruského federálního parlamentu, musejí ruské úřady pravidelně informovat o své činnosti a závazně používat přidělené označení.

Bez státní televize RT i propagandy Sputniku. Britové nepustí na konferenci některá ruská média

Číst článek

Vstup do amerického Kongresu má zakázaný i odbočka televize RT. Ve Spojených státech byl zákon o zahraničních agentech přijat už před druhou světovou válkou a na média se vztahoval od začátku.

Ruský seznam zahraničních agentů spravuje ministerstvo spravedlnosti a každé rozšíření konzultuje s ministerstvem vnitra. Označení udělují ruské úřady na základě zákona z roku 2012, podle kterého se používá proti každé nevládní organizaci přijímající peníze ze zahraničí. V roce 2017 se platnost zákona rozšířila na sdělovací prostředky.

Horní komora ruského parlamentu má o novém zákonu hlasovat v pondělí, schvalování podle médií projde hladce.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme